Raná (okres Louny)
| Raná | |
|---|---|
 Vrch a vesnice Raná z Oblíku | |
.svg) .svg) | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Louny |
| Obec s rozšířenou působností | Louny (správní obvod) |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°24′42″ s. š., 13°46′46″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 243 (2023)[1] |
| Rozloha | 12,34 km²[2] |
| Nadmořská výška | 297 m n. m. |
| PSČ | 439 24, 440 01 |
| Počet domů | 127 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Raná 114 439 24 Raná u Loun starosta@obec-rana.com |
| Starosta | Ing. Jaroslav Veselý |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Raná | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 566659 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Raná se nachází při úpatí stejnojmenného vrchu necelých sedm kilometrů severně od Loun v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 243[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Podle Antonína Profouse pochází název vesnice ze starého slovanského výrazu "ranъ", který znamenal ráno nebo raný, časný.[4] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1335. "Villa Rana" se objevuje v listině Jana Lucemburského vydané v Praze 7. srpna. Panovník v ní potvrzuje nadaci, kterou pro klášter magdalenitek, umístěný mezi Louny a Dobroměřicemi, založil lounský rychtář Bero. V listině je zmíněn rovněž ranský kostel, k němuž mají mít magdalenitky patronátní právo.[5] V předhusitském období byl majetek v Rané rozdělen mezi klášter a bohaté lounské měšťany. Za husitských válek klášter magdalenitek zanikl a veškerý jeho majetek přešel na Louny. V roce 1459 ustanovil Jiří z Poděbrad, že z bývalého klášterního majetku včetně Rané vznikne záduší, z něhož se bude financovat provoz špitálu.[6] Od té doby byla Raná – s výjimkou krátkého období po třicetileté válce – trvale v majetku Loun.
Nejstarší lounská účetní kniha obsahuje soupis všech poplatníků městské dávky z Rané z roku 1450. Platilo ji 22 usedlostí, Raná měla v té době tudíž kolem 150 obyvatel.[7] Město Louny si v Rané vybudovalo hospodářský dvůr, který provozovalo ve vlastní režii. Ke dvoru patřilo 72 hektarů orné půdy, vinice, rybníky a pastviny.[8] Nejvýnosnějším odvětvím dvora bylo v předbělohorském období obilnářství, ekonomicky výnosný byl i chov ovcí a vinařství.
V důsledku třicetileté války byla Raná zpustošena. Přispěl k tomu i požár v roce 1624, kdy s výjimkou kostela, městského dvora a čtyř usedlostí vyhořela celá vesnice. Na konci války, v roce 1654, bylo v Rané podle berní ruly z 18 usedlostí 11 pustých.[9] Na svazích kopce Raná se stále pěstovala vinná réva. Podle soupisu poddaných podle víry z roku 1651 měla Raná pouhých 23 obyvatel, polovina z nich se stále nepřihlásila ke katolické víře.[10] Při pobělohorských konfiskacích připadly všechny lounské špitální vesnice včetně Rané královské komoře a byly zastaveny postupně několika šlechtickým rodům. Až roku 1684 si je směly od panovníka vykoupit zpět. V 17. století se do Rané přistěhovali noví, německy mluvící kolonisté. Až do konce druhé světové války zůstala Raná národnostně smíšená.
První zmínka o učiteli v Rané pochází z roku 1715. Nová školní budova zde byla postavena roku 1829.[11] Vyučovalo se zde německy, česká škola byla postavena roku 1893. Ve třicátých letech 20. století zde prožíval dětství významný český archivní teoretik a historik Ivan Hlaváček, jehož otec zde byl řídícím učitelem.
Na konci 19. století si v Rané obě etnika zakládala spolky. Nejstarším německým byli hasiči z roku 1893, o rok později vznikla česká čtenářsko-hospodářská beseda. V roce 1928 byla Raná elektrifikována. Do třicátých let spadají počátky leteckého sportu na Rané. Vládní delegaci na plachtařských závodech v červnu 1938 vedl prezident Edvard Beneš. Po Mnichově se Raná stala součástí Velkoněmecké říše.
1. května 1945 se v Rané ustavil ilegální národní výbor, složený z Čechů, kteří prožili válku v Rané. Ranští Němci byli v roce 1946 odsunuti. V témže roce ve vsi založili strojní družstvo, roku 1950 vzniklo jednotné zemědělské družstvo. Při správní reformě byl v Rané zrušen místní národní výbor a vesnice se k 1. lednu 1981 stala spolu se svou částí Hrádek částí Loun. Samostatnou se Raná stala opět k 24. listopadu 1990.[12]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
V opuštěném hliništi u dvoru Oblík vyvěrá pramen hořké, vápenato-hořečnaté vody, ve které bylo podle rozboru z roku 1967 rozpuštěno 2,85 g·l−1 minerálních látek. Voda kromě jiných obsahovala v jednom litru 443,3 mg vápníku, 191,2 mg hořčíku a 1586 mg síranových iontů.[13]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Obec Raná | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
| Obyvatelé | 559 | 640 | 666 | 749 | 745 | 717 | 696 | 407 | 361 | 343 | 267 | 242 | 236 | 252 |
| Místní část Raná | ||||||||||||||
| Obyvatelé | 373 | 430 | 438 | 508 | 510 | 491 | 483 | 320 | 288 | 261 | 235 | 222 | 216 | 229 |
| Domy | 67 | 69 | 71 | 74 | 78 | 93 | 104 | 100 | 100 | 77 | 79 | 86 | 97 | 107 |
| Data z roku 1961 zahrnují i domy z místní část Hrádek. | ||||||||||||||
Pamětihodnosti a přírodní zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel Všech svatých poprvé uváděn v písemných pramenech roku 1335.[16] Ze 13. století zřejmě pochází kostelní věž. Hlavní portál do kostela je pozdně gotický a zakončený oslím hřbetem. V 18. století byl kostel barokně přestavěn. Interiér kostela je v současné době zdevastovaný a není přístupný.
- Socha Ecce Homo na soklu z roku 1739 vyzdobeném plastikami světců je umístěna mladší socha Krista. Nachází se před domem čp. 20.
- Venkovská usedlost čp. 32 na návsi, postavená koncem 18. století
- Kříž – nachází se jihovýchodně od obce, u křižovatky silnice č. 28 a staré cesty
- Čedičový solitérní vrch Oblík, který byl vyhlášen národní přírodní rezervací.[17]
- Národní přírodní rezervace Raná (České středohoří)
Části obce[editovat | editovat zdroj]
- Raná
- Hrádek
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Kostel Všech svatých -
Socha Ecce homo -
Fara -
Kostelní věž -
Plastika na soklu sochy Krista
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Ranná, s. 538.
- ↑ Emler, Josef, Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae, sv. IV, Praha 1892, č. 187, s. 72
- ↑ Roedl, Bohumír - Aidlpes, Miroslav, Raná v proměnách času, Louny 1985, s. 6 (dále jen Roedl – Aidlpes)
- ↑ Vaniš, Jaroslav (ed.), Kniha počtů královského města Loun z let 1450–1471 a 1490–1491, Praha 1979, s. 164–165
- ↑ Křivka, Josef, Ranský dvůr v první čtvrtině 17. století, Časopis společnosti přátel starožitností 64, 1956, s. 89–102
- ↑ Lišková, Marie (ed.), Berní rula. Kraj žatecký, díl II, Praha 1954, s. 408
- ↑ Zahradníková, Magda - Štrejnová, Eva (eds.), Soupis poddaných podle víry z roku 1651, Žatecko, Praha 1997, s. 39–40, ISBN 80-85475-31-6
- ↑ Roedl - Eidlpes, s. 10
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 173 a 444.
- ↑ KAČURA, Georgij. Minerální vody Severočeského kraje. 1. vyd. Praha: Ústřední ústav geologický, 1980. 170 s. S. 155, 158.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 400, 401.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 307.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. S. 215–216.
- ↑ Oblík
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Brod, František, Ranna v okresu lounském, Lounské hlasy 8, 1907, č. 6–12
- Šubrt, Jeroným, Boj o Ranou, Vlastivědný sborník okresu lounského 4, 1933/34, s. 39–42
- Šubrt, Jeroným, Životopis Jana Kohouta, učitele v Rané, Vlastivědný sborník okresu lounského 4, 1933/34, s. 119–122
- Tutte, Karl, Der politische Bezirk Saaz, Žatec 1904, s. 883–888
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Raná na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Rané v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Raná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
