Raná (České středohoří)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Raná

Raná od východu

Vrchol 457 m n. m.
Prominence 195 m ↓ obec Raná
Izolace 2,5 km → Oblík
Poznámka významný areál bezmotorového létání
Poloha
Státy Česko Česko
Pohoří České středohoří / Milešovské středohoří / Ranské středohoří / Chožovská vrchovina / Oblická část
Souřadnice 50°24′19″ s. š., 13°45′56″ v. d.
Raná
Fire.svg
Raná
Hornina čedič
Povodí Ohře
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zdroje k infoboxuNárodní přírodní rezervace
Raná

NPR Raná
Datum vyhlášení 23. května 1951
Kód ÚSOP 361
Lokalita Raná
Výška 300–412 m n. m.
Výměra 9,3 ha
Seznam CHÚ v okrese Louny
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Raná (německy Rannayer Berg) je výrazná trojvrcholová hora (457 m n. m.) v západní části Českého středohoří. Na jihozápadním vrchu trojkopce se rozkládá národní přírodní rezervace Raná. Raná je centrem paraglidingu a sportovního létání v severních Čechách.

Vrch je čedičový trojvrcholový solitérní masiv, který se nachází asi 6 km severozápadně od Loun v západní části Českého středohoří. Jedná se o velmi výrazně podlouhlou horu rozloženou v SV–JZ směru v délce asi 1 kilometru. Na severovýchodním úbočí stojí stejnojmenná obec Raná, podle které je vrch pojmenovaný.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V prostřed jihovýchodního úbočí Rané se nacházejí pozůstatky lomu z druhé poloviny devatenáctého století, v němž byl těžen stavební kámen. Zbytky základů několika stavení a kostelíka na jihovýchodním úbočí naznačují, že v době těžby kamene byl kopec obydlen a hojně využíván.

Před druhou světovou válkou vrch představoval rozhraní mezi česky a německy mluvícími oblastmi v Sudetech. Obec Raná měla ještě převahu česky mluvícího obyvatelstva, kdežto obec Hrádek na druhé straně kopce byla již v převážně německy hovořící oblasti. Po okleštění republiky v rámci Mnichovské dohody se vrch Raná i se stejnojmennou obcí nacházel na německém území (tedy v Říši) a hranice procházela vnitrozemím až za obcí Raná.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Tato část Českého středohoří bývá někdy nazývána Lounské vrchy, Lounské středohoří či Chožovské středohoří, někdy též jako Ranské středohoří.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o bezlesnatý horský hřbet porostlý xerotermními travinami s občasným výskytem malých suťových polí. Z geologického hlediska je Raná tvořena čedičovou horninou (olivinický nefelinit). Podobně jako v případě sousedních kopců, vznikla vyplněním tektonické trhliny v křídovém útvaru horkým magmatem během sopečné činnosti v období mladších třetihor. Následně došlo k postupnému odnosu měkčích hornin na povrchu a odhalení reliéfu sopečného tělesa.[1]

Na svazích je možno v odkryvech horniny nalézt tenké žilky neprůsvitného žlutavého kalcitu i aragonitu kusového vzhledu. Mocnost těchto žilek nepřesahuje 1 cm.[2]

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Již v roce 1936 byla na jihozápadním vrchu hory (tzv. „Malé bouli“) zřízena přírodní rezervace o rozloze 1,5 ha pod ochranou státu. Od roku 1951 se rezervace nazývá národní přírodní rezervace Raná v CHKO České středohoří. Po svém rozšíření pokrývá prakticky celou vrcholovou partii subvrcholu v jihozápadní části hory o rozloze 9,3 ha.[3]

Předmětem ochrany přírody jsou zde teplomilná stepní travinná společenstva s unikátními výskyty vzácných teplomilných a suchomilných živočichů.

Mezi typické ranské chráněné rostliny patří koniklec luční český (Pulsatilla pratensis bohemica), vzácná teplomilná tráva připomínající jemné peří kavyl Ivanův (Stipa pennata), ovsíř stepní (Avenastrum desertorum) a hlaváček jarní (Adonis vernalis). Unikátem Rané je speciální forma kavylu – kavyl sličný lysý, známá na celém světě jen odtud. Na Rané je možné vidět největší porost kavylů ve střední Evropě. Nejlepším obdobím je doba květu kavylů (dojem stříbrných vln moře) – konec května a začátek června.[4]

Na travnatých svazích se hojně vyskytuje vzácný sysel obecný. Přerušení tradiční pastvy ovcí a koz koncem 80. let 20. století způsobilo zvýšené šíření vysokých trav a zarůstání lokality křovinami (sekundární sukcese). Tyto změny vedly k ústupu mnoha vzácných druhů rostlin i živočichů a např. vyhynutí brouka chrobáka pečlivého. Po roce 2000 byla pastva ovcí obnovena a výskyt vzácných druhů se opět zvyšuje.

Letecké sporty na Rané[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Letiště Raná.

Příznivé poměry na Rané využívají od roku 1933 pro létání piloti větroňů z Aeroklubu Raná, piloti závěsných kluzáků (rogalisté) a v posledních letech především piloti padákových kluzáků (paraglidisté). Ideální terén využívá pro výcvik svých pilotů několik škol závěsného létání i paraglidingu. Na Rané má svoje stálé sídlo Letecký klub Raná a pořádá se zde soutěž Ranský pohár zaměřená na dálku přeletu z Rané. Mimořádné přízni návštěvníků se těší podzimní poletování maškar na Rané, kdy lze spatřit různá historická létací zařízení i podivně vystrojené piloty současné[5].

Pro získání aktuálních informací o stavu počasí na Rané slouží meteosonda, jejíž údaje se přenášejí nejen do "Skleníku", ale i na webové stránky. Jiným zdrojem informací jsou webové kamery, které snímají od jihovýchodu horu jako celek a také detail vrcholu s větrným rukávem.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jiří Šedivý, České středohoří, Raná, červen 2009, dostupné on-line: http://www.ceskestredohori.cz/mista/rana.htm
  2. Michal Filippi, Bulletin Národního Muzea 9/01, dostupné on-line: http://home.gli.cas.cz/filippi/pwww/mineralogie/aragonit.html
  3. NPR Raná [online]. AOPK ČR, [cit. 2015-03-28]. Dostupné online.  
  4. CHKO České středohoří, Národní přírodní rezervace, Raná, dostupné on-line: http://www.ceskestredohori.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=3223, stav ke 31.1.2011
  5. Zuzka Barešová, IV. Maškarní na Rané, dostupné on-line: http://www.glidingfly.com/7_Maskarni/IDXtitul.php

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Beneš, Jiří, Raná u Loun. Historické místo československého plachtění, Louny 1975
  • Heřt, Josef, Ranská hora - středisko plachtění, Vlastivědný sborník okresu lounského 5, 1934/1935, s. 35–38
  • Chráněná území ČR, sv. 1, Ústecko, vyd. Agentura ochrany přírody a životního prostředí, Praha 1999, s. 260, ISBN 80-86064-37-9
  • Tichý, Herbert, Obratlovci SPR Raná v Českém středohoří, Fauna Bohemiae septentrionalis, Sborník odborných prací Zoologické zahrady a Krajského zoologického klubu při ZOO v Ústí nad Labem, č. 12, 1987, s. 21–30
  • Vlačiha, Vlastislav, Chráněná území okresu Louny, Almanach Okresní knihovny v Lounech 7, 1984, s. 9–10

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]