Háj Petra Bezruče

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Háj Petra Bezruče
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Rozpad žuly
Rozpad žuly
Základní informace
Vyhlášení20. července 2011
Nadm. výška460 m n. m.
Rozloha42,64 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresLouny
UmístěníPetrohrad, okres Louny
Souřadnice
Háj Petra Bezruče
Háj Petra Bezruče
Další informace
Kód106
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Háj Petra Bezruče je přírodní památka ev. č. 106, která se nachází jižně od obce Petrohrad v okrese Louny. Správa AOPK Ústí nad Labem. Původně vyhlášená památka byla v červenci 2011 zrušena a rozhodnutím Rady Ústeckého kraje vyhlášena znovu. Důvodem ochrany jsou biotopy a druhy xylofágního hmyzu, zejména páchník hnědý (Osmoderma barnabita).

Založení a historický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší písemná zmínka o oblasti pochází z roku 1358. V neupřesněném roce před tímto datem zde nechal Petr z Janovic, zvaný Pešek, založit hrad Petršpurk. Hrad stál na vyvýšenině (460 m n. m.) zvané dříve Zámecký vrch. Po založení zámku (o 600 metrů severněji) Jaroslavem Libštejnským z Kolovrat v letech 15591560 původní hrad zpustl. Od 17. století byla v jeho okolí budována tzv. divoká část zámeckého parku. Území bylo dotvářeno ale jen minimálními zásahy (schody, pěšiny, rybníček) a z valné části byl zachován původní ráz území. Roku 1650 nechal hrabě Heřman Černín na základech kruhové hradní věže vystavět kapli Všech svatých[3], jejíž jméno se přeneslo i na vrch, původně nazývaný Zámecký. Dnes je lokalita chráněná jako přírodní památka (vyhlášena k příležitosti 90. narozenin básníka Petra Bezruče), ale již v dřívějších letech byl park pod ochranou pánů Černínů a nikdy nebyl využíván k těžbě dřeva.[4][5]

Popis lokality[editovat | editovat zdroj]

Zalesněný kopec jihozápadně od zámeckého parku v Petrohradě. Zahrnuje Ovčí vrch (kóta 451 m) a vrch Všech Svatých (kóta 460 m). Důvodem ochrany tohoto území je uchování významných stromů. Chráněné území navazuje na zámecký park a přechází v řídce zalesněný svah kopce Všech Svatých, na jehož vrcholu je menší rotunda a zřícenina hradu Petrohrad. Na svazích chráněného území jsou velké žulové balvany a skaliska. Řídký porost stromů má charakter upraveného parkového lesa s vynikajícími solitérami dubů, buků a lip. Některé stromy jsou staré 500 až 600 let. Dále tu najdeme například habry, staré jilmy a na skalách porosty borovic. Součástí chráněného území je registrovaný památkový objekt – zřícenina hradu Petrohrad. Ze zdejší věže je nádherný pohled na část Jesenicka, Malměřický les, Doupovské hory a při dobrém počasí i na Krušné hory. Hrad pochází z roku 1360 a je jednou ze zastávek naučné stezky Jesenicko (zastávka č. 6). V zámeckém parku v Petrohradě se vyskytuje 122 druhů dřevin, převládají krytosemenné (92 taxonů). Na okraji chráněného území roste na levé straně u silnice z Petrohradu do Stebna památný strom – dub, který má obvod kmene v prsní výši 900 cm. Chráněné území je pro veřejnost přístupné po lesních cestách. Není dovoleno poškozovat nebo ničit přírodu ani její jednotlivé složky.

Charakter parku[editovat | editovat zdroj]

Z ekologického hlediska lze park charakterizovat jako hájová společenstva suchých acidofilních doubrav a dubohabřin. Vliv na celkový ráz území má žulové podloží (středně zrnitá a hrubozrnná biotitická žula), které vystupuje v podobě dvou skalních vrcholů a menších výchozů a rozvalů.

Na území je možné rozlišit tři formace, severní dubohabrový háj, jižní suchou acidofilní doubravu a zlomky subxerofilní a xerofilní travinobylinné vegetace na vrcholech. Živočišné zastoupení reflektuje častou přítomnost člověka: veverka obecná, kuna lesní, šplhavé a zpěvné ptactvo. Ceněná je populace páchníka hnědého, brouka vázaného na stromové dutiny a tlející dřevo, který je u nás vlivem velkoplošného kácení stromů ohrožen.[6]

V době budování parku byly pro doplňkovou výsadbu voleny původní dřeviny, takže jsou zde mezi nejstaršími stromy zastoupeny duby, buky, habry, lípy a babyky. V určité míře se zde vyskytuje i olše a nepůvodní akát. Na kraji chráněného území roste památný strom – dub letní zvaný Selský dub, který patří k původním stromům (900 let).[4][5]

Ekologická rizika[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti parku[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  3. NĚMEC, Jan. Památné stromy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha: Olympia, 2003. 224 s. ISBN 80-7033-781-8. Kapitola Severní Čechy, s. 108. 
  4. a b Háj Petra Bezruče v Petrohradě okpb.cz
  5. a b Plán péče o přírodní památku Háj Petra Bezruče: 2008-2017 kr-ustecky.cz
  6. páchník hnědý (Osmoderma eremita) Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine biomonitoring.cz

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KLOUČEK, Zdeněk. Příroda okresu Louny. Louny: Okresní úřad Louny, 1995. 36 s. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]