Šplhavci

Šplhavci
strakapoud velký (Dendrocopos major)
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	ptáci (Aves)
Podtřída	letci (Neognathae)
Řád	šplhavci (Piciformes) Meyer & Wolf, 1810
Recentní čeledi
medozvěstkovití (Indicatoridae) tukanovití (Ramphastidae) vousákovití (Capitonidae) datlovití (Picidae)
Sesterská skupina
srostloprstí (Coraciiformes)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šplhavci (Piciformes) je řád ptáků. Obsahuje čtyři recentní čeledi, ale jsou známy i fosilní skupiny. Někdy se do něj řadí i řád Galbuliformes (leskovci a lenivky).^[zdroj?]

Popis

Šplhavci mají obvykle nápadný zobák: ten však může nabývat různých forem zejména v závislosti na typu přijímané potravy. Zatímco datlovití mají zobák obvykle dlouhý a ostrý, protože jim slouží k tesání do dřeva, vousákovití se živí živočišnou potravou a mají tak spíše tlustý zobák. Tukani mají notoricky známý velký zobák, určený k získávání plodů a manipulaci s nimi.

Ti šplhavci, kteří se živí hmyzem, mají dlouhý jazyk s malými háčky. Prsty jsou u některých známých druhů přizpůsobené ke šplhání po svislých kmenech. Dva prsty v tom případě směřují dopředu a dva dozadu. Jejich silný a pružný ocas jim poskytuje oporu při šplhání a tlumí údery zobáku.

Rozšíření

Šplhavci obývají celý svět kromě Austrálie, Papuy-Nové Guiney a Madagaskaru. Žijí hlavně v lesích. Známo je asi 380 druhů.^[zdroj?] V ČR žije 10 druhů; všechny druhy jsou chráněné.

Reference

Portály: Ptáci