Oblík (České středohoří)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Oblík

Pohled na Oblík ze 4 km vzdálené Milé

Vrchol 509 m n. m.
Prominence 216 m ↓ J od Libčevsi[1]
Izolace 4,4 km → Milá
Poloha
Státy Česko Česko
Pohoří České středohoří / Milešovské středohoří / Ranské středohoří / Chožovská vrchovina / Oblická část
Souřadnice 50°24′41″ s. š., 13°48′31″ v. d.
Oblík
Fire.svg
Oblík
Hornina bazanit
Povodí Ohře
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zdroje k infoboxuNárodní přírodní rezervace
Oblík

Oblík se stejnojmenným statkem od jihu
Datum vyhlášení 18.11.1967
Vyhlásil Ministerstvo kultury a informací
Kód ÚSOP 282
Lokalita Libčeves, Raná
Výška 355–509 m n. m.
Výměra 20,5 ha
Seznam CHÚ v okrese Louny
Ochrana geobiocenózy Lounského středohoří na čedičovém kopci
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Oblík ze severovýchodu, od Srdova
Nejstarší vyobrazení Oblíku (vpravo od kostela) z kalendáře Jana Willenberga, vydaného roku 1604 v Plzni

Oblík (německy Hoblik) je bazanitový solitérní masiv, který se nachází asi 6 km na sever od Loun, v západní části Českého středohoří mezi obcemi Raná, Chraberce a Mnichov. Na severovýchodě na něj navazují dva nižší vrcholy Srdov (482 m) a Brník (471 m), oddělené sedlem. Oblík se nachází v západní části Českého středohoří, která je geomorfologicky zařazená do podcelku Milešovské středohoří a okrsku Chožovské středohoří někdy také nazývaného Lounské středohoří nebo Lounské vrchy (Ranské středohoří). Na vrcholu kopce je umístěn již nefunkční světelný maják pro letecký provoz.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dominantní poloha kopce přitahovala návštěvníky již v pravěku, jak dokazuje nález laténské (keltské) spony na jeho vrcholu.[2] Od poloviny 15. do poloviny 18. století se na svazích jižně od Oblíku pěstovala vinná réva.[3] Roku 1506 byla na Oblíku vysvěcena kaple, jež zanikla za třicetileté války.[4] Poté zde byl roku 1667 postaven dřevěný kříž. V té době se zde každoročně pořádaly svatojiřské poutě. Další, dřevěná kaple, zasvěcená sv. Jiří, byla na kopci postavena roku 1675. Pražská konzistoř totiž podmínila konání dalších poutí vybudováním kaple. Podle Jaroslava Schallera stála ještě roku 1787,[5] před polovinou 19. století kaple zanikla. Vrcholem kopce procházela hranice panství Libčeves a městského dominia Louny.

Pod kopcem se rozkládala stejnojmenná vesnice, doložená v pramenech prvně roku 1335, kdy byla majetkem kláštera magdalenitek v Lounech.[6] Ještě v polovině 15. století, kdy ves patřila Lounům, zde platilo městské dávky 10 hospodářů.[7] Zřejmě během třicetileté války vesnice zanikla. Ve druhé polovině 17. století zde byl vystavěn hospodářský dvůr, který zůstal dodnes.

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Oblík je pravidelně utvářený suk z nefelinického bazanitu. Vznikl v závěru třetihor v důsledku sopečné činnosti. Charakteristickým rysem této kupy jsou sesuvy, zejména na západním a severním svahu.[8]

Květena[editovat | editovat zdroj]

Z botanického hlediska je nejzajímavější jižní svah, kde je na suché strmé stráni teplomilná vegetace s chráněnými druhy rostlin. Roste zde například hlaváček jarní (Adonis vernalis), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), kozinec bezlodyžný, rakouský a dánský (Astragalus excapus, A. austriacus, A. danicus), modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum), ovsíř stepní čedičový (Helictotrichon desertorum subsp basalticum), kavyly Ivanův, sličný, chlupatý, tenkolistý, vláskovitý, Smirnovův a olysalý (Stipa pennata, S. pulcherrima, S. dasyphylla, S. tirsa, S. capillata, S. smirnovii, S. zalesskii), chrpa chlumní (Cyanus triumfetii), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), orsej blatoucholistý (Ficaria calthifolia), křivatec pomořanský (Gagea transversalis), kostřava waliská (Festuca valesiaca), pomněnka úzkolistá (Myosotis stenophylla), zlatovlásek obecný (Aster linosyris) a violka obojetná (Viola ambigua).

Zvířena[editovat | editovat zdroj]

V letech 1982–1983 zde bylo pozorováno 81 druhů obratlovců a 66 druhů ptáků. ze zajímavějších zde byl zaznamenán výskyt dudka chocholatého (Upupa epops), dřemlíka tundrového (Falco columbarius), motáka pilicha (Circus cyaneus), strnada zahradního (Emberiza hortulana) a bělořita šedého (Oenanthe oenanthe). Z plžů zde byli pozorováni zrnovka trojzubá (Pupilla triplicata), vrkoč horský (Vertigo alpestris) a hrotice obrácená (Balea perversa). Nejprozkoumanější skupinou fauny zde jsou střevlíci, kterých zde bylo napočteno přes sto druhů.

Lesnictví[editovat | editovat zdroj]

Většina vrchu je holá, bez lesa. Dřeviny na severních svazích nejsou příliš vzrostlé a mají často křovitý charakter. Nejčastější jsou svída, dřín, hloh, z vyšších jasan a lípa. Zastoupena je i líska, vysázená zde v 16. století v souvislosti s vinařstvím. Z lísky se vyráběly viniční kůly.

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Na Oblíku je od roku 1967 vyhlášena stejnojmenná Národní přírodní rezervace o rozloze 20,5 ha. Vrch leží v Evropsky významné lokalitě Oblík – SrdovBrník a Chráněné krajinné oblasti České středohoří. Z vrcholu je za dobré viditelnosti výborný kruhový rozhled. Trojice vrchů je v rovinatém terénu dolního Poohří viditelná z velké dálky.

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Na vrchol vede zeleně značená turistická trasa z Loun do Mnichova.[9]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
  2. Waldhauser, Jiří, Laténská spona z hory Oblík v Poohří, Archeologické rozhledy 44, 1992, s. 467–468
  3. Roedl, Bohumír, Trh s vinicemi v Lounech a Žatci v 16. století, in: Trpké býti zdá se? Víno a vinařství v českých zemích ve středověku a raném novověku. Sborník příspěvků z konference konané v Mělníce 2.–4. dubna 2008, Mělník 2009, s. 101–102
  4. Štědrý, František, Dějiny města Loun, Louny 1930, s. 168
  5. Schaller, Jaroslaus, Topographie des Königreichs Böhmen VII, Saatzer Kreis, Prag und Wien 1787, s. 51
  6. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (A–H). Svazek I. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 576.  
  7. Vaniš, Jaroslav, Kniha počtů královského města Loun z let 1450–1472 a 1490–1491, Praha 1979, s. 512.
  8. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.  
  9. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz, [cit. 2016-11-14]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČECHURA, Martin. Zaniklé kostely Čech. Praha : Libri, 2012. 344 s. ISBN 978-80-7277-507-1. S. 234.  
  • Chráněná území ČR I. Ústecko. Příprava vydání Peter Mackovčin. Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 1999. 352 s. ISBN 80-86064-37-9. Kapitola Oblík, s. 255.  
  • Hluštík, Antonín, Přírodní poměry Lounska, in: Roedl, Bohumír a kol., Louny – historie, kultura, lidé, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2005, s. 13–16, ISBN 80-7106-662-1
  • Janda, Petr, Průvodce chráněnou přírodou Lounska, vyd. Městský úřad Louny 2010, s. 16
  • Martinovský, J., Oblík – perla české stepní květeny, Ochrana přírody 22, 1967, s. 37–41
  • Studničková, I. – Studnička, M., Vegetace Oblíku v Českém středohoří, Sborník Severočeského muzea v Liberci, sekce přírodovědná, roč. 7, 1975, s. 3–27
  • Tichý, Herbert, Chráněné druhy ornitofauny SPR Oblík, Fauna Bohemiae septentrionalis, Sborník odborných prací Zoologické zahrady a Krajského zoologického klubu při ZOO v Ústí nad Labem 13, 1987, s. 33–36

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]