Pomněnka úzkolistá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxPomněnka úzkolistá
alternativní popis obrázku chybí
Pomněnka úzkolistá (Myosotis stenophylla)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbrutnákotvaré (Boraginales)
Čeleďbrutnákovité (Boraginaceae)
Rodpomněnka (Myosotis)
Binomické jméno
Myosotis stenophylla
Knaf, 1839
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Listová růžice

Pomněnka úzkolistá (Myosotis stenophylla) je vytrvalá, nevysoká bylina suchých, kamenitých, dobře osluněných strání vykvétající koncem jara drobnými, azurově modrými květy. Tato v české přírodě původní rostlina je ze všech, asi deseti druhů rodu pomněnka co v ČR rostou, nejvzácnější a zákonem chráněná, neboť je silně ohrožena vymizením.[1][2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Druh je ostrůvkovitě rozšířen ve střední (Česko, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Polsko) a jihovýchodní Evropě (Rumunsko, Ukrajina, Krym, jih evropského Ruska).

V České republice roste velice vzácně v mezofytiku středních ČechČeském středohoří, Českém krasu, Doupovských horách a na Dolnokralovických hadcích. Na Moravě je známa z okolí Mohelna, Moravského Krumlova, Kuřimě a Mikulova. Její populace jsou málo početné, ale relativně stabilní.[2][3][4]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Je domovem na světlých stanovištích s nezapojenou vegetací, jako jsou skalnaté nebo jen řídce zatravněné stráně, sečené i spásané louky a pastviny. Vyskytuje se též v prosvětlených borových lesích s kamenitou půdou a ve skalních puklinách kaňonovitých údolích. Nejčastěji vyrůstá na světlých, sušších, skeletových, vysýchavých, mělkých a minerálně bohatých půdách, obvykle na vápencích a hadcích. Je hemikryptofyt vyskytující se převážně v teplejších oblastech v pásmu od nížin po pahorkatiny. Fenologické optimum kvetení má v dubnu a květnu, někdy se posouvá až do června. Ploidie druhu je 2n = 48.[1][2][3][5]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vytrvalá bylina, vysoká 20 až 30 cm, vyrůstající v trsu z krátkého oddenku. Má přízemní listovou růžici, která je plně dorostlá až v období po odkvětu. Tvoří ji listy se 7 cm řapíkem, s eliptickou čepelí dlouhou 3 až 4 cm a širokou 1 až 1,5 cm, na bázi sbíhavou a na vrcholu špičatou. Z růžice vyrůstá vystoupavá až přímá, větvená lodyha s přisedlými, vzpřímenými, téměř přitisklými listy, které bývají úzce kopinaté, dlouhé 2 až 4 cm, široké 0,5 až 1,5 cm a na vrcholu špičaté. Lodyha i všechny listy jsou oboustranně chlupaté.

Drobné, pravidelné, vonné, oboupohlavné, pětičetné květy vytvářejí volné, mnohokvěté, rozvětvené vijany bez listenů. Květní stopky delší než kalich směřují šikmo vzhůru a po odkvětu se prodlužují až na 12 mm. Zvonkovitý kalich má kališní cípy úzce trojúhelníkovité a dlouhé 3 mm, které se při zrání plodů prodlužují na dvojnásobnou délku a neopadávají ani po vypadnutí tvrdek. Koruna je kolovitá, mívá 6 až 10 mm v průměru, její azurově modrá trubka je dlouhá jako kalich a v ústí má bělavé nebo světle žluté šupinky pakorunky. Nitky tyčinek jsou ve spodní části přirostlé ke korunní trubce a prašníky na ně nasedají střední části. U báze čtyřpouzdrého semeníku je prstenčitý val vylučující nektar, krátká čnělka nese hlavičkovitou bliznu nevyčnívající z koruny.

Plody jsou černé, vejcovité až elipsoidní tvrdky, 2 mm dlouhé a 1 mm široké, s úzkým lemem po celém obvodu.[1][2][3][5]

Možnost záměny[editovat | editovat zdroj]

V minulosti byla pomněnka úzkolistá ztotožňována s pomněnkou vysokohorskou (Myosotis alpestris), od čehož bylo upuštěno až na podkladě nových fytogeografických poznatků. Od pomněnky vysokohorské se odlišuje hustým pokrytím spodních i lodyžních listů odstávajícími chlupy, úzkými lodyžními listy přitisklými k lodyze, stopkou plodu delší než kalich a voňavými, světle modrými korunami květů. Pomněnka úzkolistá je poměrně dost variabilní ve výšce a rozvětvení lodyh, ve velikosti a ochlupení listů i kalichů, stejně jako v délce stopek plodů.

Od snadno zaměnitelné pomněnky lesní (Myosotis sylvatica) rostoucích i na podobných stanovištích se liší většími tvrdkami, za plodu neopadavým kalichem a dlouze řapíkatými listy v přízemní růžici.[5][6]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Pomněnka úzkolistá se v české krajině objevuje jen řídce a je ve "Vyhlášce MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb.", stejně jako v "Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky" z roku 2012, začleněna mezi kriticky ohrožené druhy (§1, C1b). Část lokalit na kterých se vyskytuje je zařazena mezi maloplošně chráněná území, ve kterých se omezuje postupné zarůstání vegetací, případně i zasypávání skalních štěrbin ve kterých roste.[2][3][7][8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 6. Praha: Academia, 2000. 770 s. ISBN 80-200-0306-1. Kapitola Myosotis stenophylla, s. 124. 
  2. a b c d e HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Pomněnka úzkolistá [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 22.07.2008 [cit. 2018-04-27]. Dostupné online. 
  3. a b c d DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Pomněnka úzkolistá [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 14.05.2009 [cit. 2018-04-27]. Dostupné online. 
  4. HASSLER, Markus. Catalogue of Life: Myosotis stenophylla [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2018 [cit. 2018-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky) 
  5. a b c BERTOVÁ, Lydia; GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/1: Nezábudka úzkolistá [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1993 [cit. 2018-04-27]. S. 129–134. Dostupné online. ISBN 80-224-0349-0. (slovensky) [nedostupný zdroj]
  6. CIBULKA, Radim. Pomněnka úzkolistá [online]. Salvia – ekologický institut, z. s., Praha 8, rev. 12.01.2015 [cit. 2018-04-27]. Dostupné online. 
  7. Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR [cit. 2018-04-27]. Dostupné online. 
  8. GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 27.04.2018]. Roč. 84, čís. 3, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]