Travertinová kupa
 Travertinová kupa | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
 Travertinová kupa s šípkem | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1. října 1989 |
| Vyhlásil | Okresní národní výbor Louny |
| Nadm. výška | 310–330 m n. m. |
| Rozloha | 0,19 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Louny |
| Umístění | Tuchořice |
| Souřadnice | 50°16′59,09″ s. š., 13°39′53,59″ v. d. |
  Travertinová kupa | |
| Další informace | |
| Kód | 1184 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Travertinová kupa je přírodní památka na východním okraji obce Tuchořice v okrese Louny. Chráněné území je ve správě Krajského úřadu Ústeckého kraje. Důvodem ochrany je paleontologické naleziště s výskytem kosterních zbytků třetihorních šelem a měkkýšů.[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Hlavní geologický profil byl pojmenován na počest badatelů Augusta E. Reusse a Eduarda Suesse pojmenován jako profil Reusse a Suesse.[4]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Chráněné území se nachází na jihovýchodním okraji Tuchořic u silnice na Markvarec u čp. 36 a je vzdáleno asi 400 m jižně od bývalého lomu chráněného jako přírodní památka Miocenní sladkovodní vápence. Travertinová kupa je významným paleontologickým nalezištěm s výskytem kosterních zbytků třetihorních obratlovců, měkkýšů a subtropických vyšších rostlin. Veřejnosti je chráněné území přístupné po cestě, která vede k domu čp. 36.
Geologie
[editovat | editovat zdroj]Kupa vznikala ve starším miocénu v době před dvaceti až sedmnácti milióny lety. Tehdy zde na povrch vyvěraly teplé prameny (do 30 ˚C), jejichž voda se v podzemí obohatila o rozpuštěné látky z křídových hornin, které se v těsné blízkosti pramenů opět ukládaly v podobě travertinu. Paleontologická lokalita pak vznikla tak, že u pramenů nejspíše docházelo k výronům oxidu uhličitého, v němž se některá zvířata mohla udusit. Zároveň okolí pramenů sloužilo jako loviště šelem, které zde zanechaly část kořisti.[5]
Paleontologie
[editovat | editovat zdroj]
Prameny vyvěraly v pralesovitém porostu tvořeném tehdejšími druhy dubů, javorů, jilmů, habrů a vrb, ale rostly v něm také zástupci ořešáků, břestovců, fíkovníků, vavřínu, liliovníků, skořicovníku, magnólií, sekvojí, jinanů a dalších druhů.[6]
V horninách travertinové kupy a v jejím bezprostředním okolí jsou zachovány drobné kosti zvířat. Byly zde nalezeny pozůstatky několika druhů savců: 4 druhy patří mezi kopytníky, 3 jsou hlodavci, 3 hmyzožravci, 1 vačnatec a 6 šelem. Kromě zbytků živočichů se zde vyskytují i pozůstatky subtropické flóry. Byly zde objeveny zbytky listů i plodů stromů a listy trav. Mezi nejzajímavější nálezy patří semena datlovníku. Podobný nález byl učiněn v Evropě zatím jenom u Halle v Německu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ PP Travertinová kupa [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny [cit. 2018-09-25]. Dostupné online.
- ↑ MAJER, Martin; SOMOL, Václav; ŽÁK, Karel. Džbán. Krajina opukových plošin. Vrchlabí: Green Mango, 2020. 232 s. ISBN 978-80-270-7006-0. S. 33. Dále jen Džbán. Krajina opukových plošin.
- ↑ Džbán. Krajina opukových plošin, s. 31.
- ↑ Džbán. Krajina opukových plošin, s. 31–32.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KLOUČEK, Zdeněk. Příroda okresu Louny. Louny: Okresní úřad Louny, 1995. 36 s.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Travertinová kupa na Wikimedia Commons
