Strnad zahradní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxStrnad zahradní
alternativní popis obrázku chybí
Strnad zahradní (samec ve svatebním šatu)
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád pěvci (Passeriformes)
Čeleď strnadovití (Emberizidae)
Rod strnad (Emberiza)
Binomické jméno
Emberiza hortulana
(Linnaeus, 1758)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strnad zahradní (Emberiza hortulana) je středně velký monotypický[2] druh pěvce z čeledi strnadovitých.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Samice
Emberiza hortelano

Velikosti vrabce (délka těla 15-16,5 cm). V každém šatu má béžově růžový zobák a nohy, žlutavě bílý oční kroužek a tmavě čárkovaný hnědý pláštík a žlutavý vous na zelenošedém podkladu. Samec má ve svatebním šatu široký šedý pruh na hrudi (hrdlo je žluté) a sytě oranžově hnědé břicho a boky. U samice je temeno a hruď tmavě tečkované, šedý hrudní proužek je úzký až neznatelný, oranžová barva spodiny není tolik sytá.[3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Druh s evropsko-turkestánským typem rozšíření. Tažný, zimuje hlavně v tropické Africe a v menším počtu i na jihu Arabského poloostrova. Od 50. let 20. století ve většině Evropy ubývá.[2] Hnízdí v nižších polohách v kulturní krajině, na jihu areálu také v horských oblastech, často i nad 1500 m n. m.[4]

Výskyt v Česku[editovat | editovat zdroj]

V České republice zahnízdil strnad zahradní poprvé kolem roku 1860. Později se rozšířil do nižších poloh celé země; vrcholu dosáhlo jeho rozšíření v polovině 20. století, kdy byl místy nejhojnějším druhem strnada. Od konce 50. let se začala jeho početnost dramaticky snižovat, z řady oblastí zcela vymizel. V současné době zůstávají hlavním územím jeho výskytu hnědouhelné vysýpky v Podkrušnohoří. Celková početnost byla v letech 20012003 odhadována na 80-160 párů.[5]

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Hnízdí jednotlivě nebo v malých koloniích. Většinou je monogamní, ale jsou známy i případy polygamie. Hnízdo staví samotná samice na zemi v trávě, i v polích. Hnízdí 1× ročně; snůška čítá 4-5 (3-6) namodralých, našedlých nebo narůžovělých vajec s tmavým skvrněním a vlnkováním o velikosti 19,9 x 15,6 mm. Inkubace trvá 11-13 dnů, sedí pouze samice. O mláďata se starají oba rodiče; hnízdo opouštějí ve věku 12-13 dnů a o 8-12 dnů později jsou již plně samostatná.[2]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Pravděpodobně převážně živočišná, zastoupená hmyzem, pavouky, členovci a drobnými plži. Zvláště v mimohnízdním období jsou zahrnuta také semena. Potravu sbírá nejen na zemi, ale i na stromech.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.1. Dostupné online. [cit. 2017-06-11]
  2. a b c d HUDEC, K. a kol.. Fauna ČR. Ptáci 3. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.  
  3. SVENSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha : Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 370-371.  
  4. SVENSSON, L. a kol.. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2.. vyd. Praha : Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7.  
  5. ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha : Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7. S. 420-421.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]