Strnad zahradní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxStrnad zahradní
alternativní popis obrázku chybí
Strnad zahradní (samec ve svatebním šatu)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád pěvci (Passeriformes)
Čeleď strnadovití (Emberizidae)
Rod strnad (Emberiza)
Binomické jméno
Emberiza hortulana
(Linnaeus, 1758)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strnad zahradní (Emberiza hortulana) je středně velký monotypický druh[2][pozn. 1] pěvce z čeledi strnadovitých.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Samice
Emberiza hortulana

Velikosti vrabce (délka těla 15–16,5 cm). Sameček má zelenavě šedou hlavu s černými proužky, světle žlutý oční kroužek, vous a hrdlo, načervenalý zobák a nohy. Kostřec a spodinu těla má skořicově hnědé, křídla, ocas a hřbet tmavěji hnědé s černými podélnými skvrnami. Samice a mladí ptáci mají zbarvení šatu bledší, na temeni a hrudi jsou tmavě podélně proužkovaní. Ve všech šatech je jedním z nejdůležitějších poznávacich znaků žlutý kroužek kolem oka a načervenalý zobák.[3] Ve svatebním šatu má sameček široký šedý pruh na hrudi a sytě hnědooranžové břicho a boky. [4]

Hlasový projev: Jednoduchá opakovaná melodie „ti-ti-ti-tá“ (na rozdíl od strnada obecného je poslední slabika snížena), vábení je jemnější než u strnada obecného, „jiiih“, také „cip“, „cih-ip“ atp.[5][6][7]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Druh s evropsko-turkestánským typem rozšíření. Tažný, zimuje převážně v tropické Africe (putuje tam zpravidla jednotlivě a v noci), v menší míře i na jihu Arabského poloostrova. Zpět se vrací koncem dubna a začátkem května. Od 50. let 20. století ve většině Evropy ubývá.[2] Hnízdí v nižších polohách v kulturní krajině, na jihu areálu také v horských oblastech, často i nad 1500 m n. m.[8] Těžiště jeho výskytu v Evropě leží v Turecku a v Rusku. Početnost v sousedním Polsku se pohybuje mezi 150 000 a 300 000 páry.[9]

Výskyt v České republice[editovat | editovat zdroj]

V České republice zahnízdil strnad zahradní poprvé kolem roku 1860. Později se rozšířil do nižších poloh celé země; vrcholu dosáhlo jeho rozšíření v polovině 20. století, kdy byl místy nejhojnějším druhem strnada. Od konce 50. let se začala jeho početnost dramaticky snižovat, z řady oblastí zcela vymizel. Birdlife International uvádí početnost 100–200 párů, ovšem autoři Atlasu hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001–2003 odhadují celkovou početnost v letech 20012003 na pouhých 80–160 párů[10]. Centrem jeho výskytu v ČR zůstávají severozápadní Čechy (hnědouhelné vysýpky v Podkrušnohoří[10]), oblast Polabí a jižní Morava.[9]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se jednotlivě, po hnízdění v malých hejnech, sedává na stromeh, pobíhá po zemi, let je rychlý, vlnitý. Hnízdí v otevřené krajině s poli a remízky, stromořadími kolem cest, na teplých stráních s keři, na vinicích a v sadech i na okrajích světlých lesů. Hnízdí dvakrát ročně, od května do července. Hnízdo staví samička na zemi v trávě i na poli nebo těsně nad zemí, většinou ze suchých trav, kořínků, žíní a chlupů. Na 4–5 (3–6) bělavých až narůžovělých vajíčkách s šedavými skvrnkami a řidce roztroušenýmí tečkami a čárkami (velikosti 19,9 × 15,6 mm) sedí samička sama a sameček ji krmí. Inkubační doba je 11–13 dnů. O mláďata se starají oba rodiče. Mladí ptáci opouštějí hnízdo ve věku 12–13 dnů a o 8–12 dnů později jsou již plně samostatná. V době hnízdění bývá strnad zahradní značně plachý. Většinou je monogamní, ale jsou známy i případy polygamie.[2][3]

Potrava Patrně převážně živočišná, zastoupená hmyzem a pavouky či jinými členovci a drobnými plži. Zejména v mimohnízdním období se živí také semeny a výhonky trav. Potravu sbírá nejen na zemi, ale i na stromech.[2][3]

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

V Červeném seznamu ČR je zařazen v kategorii CR – kriticky ohrožený druh.[3]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Monotypický druh neobsahuje žádné poddruhy.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-23]
  2. a b c d HUDEC, K. a kol. Fauna ČR. Ptáci 3. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.  
  3. a b c d POŘÍZ, Jindřich a NOVÁK, Zdeněk. Strnad zahradní. In: BioLib [online]. ©1999–2017 [cit. 16. 11. 2017]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id9034/
  4. SVENSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha : Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 370–371.  
  5. DUNGEL, Jan a HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001, s. 238–[239]. ISBN 80-200-0927-2.
  6. BOHÁČ, Ondřej. Strnad zahradní (Emberiza hortulana) – 20. 5. 2017 Opava, Czech Republic. In: Youtube [online]. Publikováno 20. 5. 2017 [cit. 16. 11. 2017]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=2iqGUULRhPI
  7. ŠIMEK, Jaroslav. Strnad zahradní. In: Český rozhlas [online]. 28. června 2002 [cit. 16. 11. 2017]. Hlas pro tento den. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/hlas/pevci-p/_zprava/strnad-zahradni--40928
  8. SVENSSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2. vyd. Praha : Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7.  
  9. a b Objevuje se strnad zahradní ještě v Pardubickém kraji? In: Východočeská pobočka České společnosti ornitologické. 10. 6. 2009 3.58 [cit. 16. 11. 2017]. Dostupné z: http://www.vcpcso.cz/objevuje-se-strnad-zahradni-jeste-v-pardubickem-kraji/
  10. a b ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001–2003. Praha : Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7. S. 420–421.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Video[editovat | editovat zdroj]

BOHÁČ, Ondřej. Strnad zahradní (Emberiza hortulana) – 20. 5. 2017 Opava, Czech Republic. In: Youtube [online]. Publikováno 20. 5. 2017 [cit. 16. 11. 2017]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=2iqGUULRhPI

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]