Petrohrad (okres Louny)
| Petrohrad | |
|---|---|
 Zámek | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Podbořany |
| Obec s rozšířenou působností | Podbořany (správní obvod) |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°7′39″ s. š., 13°26′47″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 620 (2025)[1] |
| Rozloha | 18,50 km²[2] |
| Nadmořská výška | 365 m n. m. |
| PSČ | 439 85, 441 01 |
| Počet domů | 256 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Petrohrad 146 439 85 Petrohrad ou@petrohrad-obec.cz |
| Starostka | Jitka Dondová |
| Oficiální web | www |
 | |
  Petrohrad | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 566560 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Petrohrad (německy Petersburg) je obec v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 620[1] obyvatel. Vesnice se nachází v nadmořské výšce 365 metrů.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Název obce se odvozuje od jména Petra z Janovic, který byl majitelem zdejšího panství v letech 1358–1371 a který je považován za zakladatele zdejšího hradu Petrohradu (Petršpurku).[4] Petr z Janovic v roce 1374 skoupil okolní statky a ty od onoho roku vlastnili jeho synové Purkart, Jenec, Jetřich a Petr.[5]
Roku 1483 odkoupili od pánů z Janovic hrad Petrohrad a okolní panství Guttenštejnové. Později v důsledku sňatku přešel tento majetek na rod Libštejnských z Kolowrat. Držitel Petršpurku začal již v roce 1559 budovat pod hradem renesanční zámek coby nové panské sídlo.[6]
V roce 1622 zámek koupil za 98 000 kop míšeňských grošů Heřman Černín z Chudenic.[6] V držení tohoto rodu byl tento majetek až do poloviny 20. století – Černínové zde sídlili až do května roku 1945.
V roce 1895 došlo ke spojení obcí Chlumčany a Petrohrad (Petršpurk) pod společným názvem Petrohrad. V roce 1938 byl Petrohrad spolu s okolními obcemi na základě Mnichovské dohody připojen k Německé říši. V roce 1960 bylo rozhodnuto o administrativním spojení obcí Petrohrad, Černčice a Bílenec. Na základě rozhodnutí vyšších orgánů byla v roce 1981 tato obec zrušena a následně připojena ke Kryrům. Po roce 1989 usilovali občané o navrácení k původnímu stavu a od roku 1990 je Petrohrad opět samostatnou obcí.[7]
Podobně, jako je spjata historie vsi Petrohradu s místním hradem, stejně byl v minulých staletích spojen i osud vsi Bílence se zdejším hradem Šprymberkem a rodem pánů z Janovic.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Jižně od vesnice se nachází kóta Špičník (též Kozinec), na jejímž severním úbočí na povrch vystupují přirozené výchozy biotitického granodioritu s vyrostlicemi živců (tzv. Petrohradské skály). V blízkém lomu bylo stáří horniny určeno na 488 ± 24 Ma. Na skalách jsou patrné projevy mrazového zvětrávání.[8]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 831 obyvatel (z toho 389 mužů), z nichž bylo 145 Čechoslováků, 662 Němců, jeden příslušník jiné národnosti a 23 cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické círvi, ale sedmnáct lidí patřilo k církvi izraelské, jeden k církvi československé, dva byli evangelíci a dva patřili k nezjišťovaným církvím.[9] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 914 obyvatel: 220 Čechoslováků, 683 Němců a jedenáct cizinců. Stále převažovala výrazná římskokatolická většina, ale žilo zde také šestnáct evangelíků, jeden člen církve československé, třináct židů, osm příslušníků nezjišťovaných církví a jedenáct lidí bez vyznání.[10]
| Obec Petrohrad | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
| Obyvatelé | 1 092 | 1 241 | 1 194 | 1 232 | 1 281 | 1 458 | 1 590 | 929 | 1 055 | 1 029 | 853 | 729 | 690 | 749 |
| Místní část Petrohrad | ||||||||||||||
| Obyvatelé | 646 | 776 | 690 | 696 | 702 | 831 | 914 | 579 | 724 | 767 | 670 | 548 | 524 | 567 |
| Domy | 63 | 76 | 82 | 84 | 95 | 104 | 165 | 168 | 227 | 137 | 134 | 152 | 160 | 127 |
| Tabulka zahrnuje také údaje Chlumčan (dnes součást Petrohradu). Data z roku 1961 zahrnují i domy z místních částí Bílenec a Černčice. | ||||||||||||||
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Obecní úřad v Petrohradě vydává místní zpravodaj, který pod názvem Lunaria vychází pravidelně každý měsíc. Zpravodaj obsahuje nejen informace o aktuálních událostech, ale také detailní popis jednotlivých míst a objektů na území obce.[13]
Části obce
[editovat | editovat zdroj]Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Na jihozápadním okraji vesnice stojí petrohradský zámek ze druhé poloviny sedmnáctého století,[4] ve kterém od roku 1952 funguje psychiatrická léčebna.[14] Po skončení druhé světové války se zámek dostal do vlastnictví státu a byl prohlášen památkovým objektem. Až do roku 1952 spravovalo jedno křídlo budovy ministerstvo zemědělství. Druhá část objektu sloužila jako zázemí výcvikového střediska pro parašutisty, které zde zřídilo ministerstvo školství a tělovýchovy. Poté zde bylo z podnětu hlavního psychiatra ČSR J. Prokůpka založeno léčebné psychiatrické zařízení s 200 lůžky a v březnu roku 1952 sem byli umístěni první pacienti. Psychiatrická léčebna Petrohrad má od roku 2003 kapacitu 150 lůžek.[6]
- přírodní památka Háj Petra Bezruče – nachází se jižně od obce, parkově upravené smíšené porosty na žulových skalách[15]
- zřícenina hradu Petrohrad (Petršpurk)
- kaple Všech svatých – na kopci jihozápadně od obce
- kaplička – směrem k Jesenici
- Zádušní zvonička
- socha svatého Jana Nepomuckého – směrem k Jesenici
- socha svatého Jana Nepomuckého – na návsi
- zemědělský dvůr u zámku
- pivovar – stojí severně od obce u silnice do Černčice; kulturní a technická památka
- Dub v Bažantnici Petrohrad – památný strom, roste na okraji Bažantnice u cesty za bytovkami[16]
- Dub v Petrohradě – památný strom, roste v zámeckém parku u křížku vpravo, u silnice Stebno-Petrohrad[17]
Horolezectví
[editovat | editovat zdroj]Petrohradské skály, které se nacházejí na katastru obce v okolí zříceniny hradu Petrohrad (Petršpurk), jsou vyhlášenou horolezeckou lokalitou. Zdejší stěnky, věžičky a balvany jsou maximálně 10–15 metrů vysoké a jsou tvořeny hrubozrnnou žulou.[18] Žulové balvany v této oblasti skýtají především ideální podmínky pro provozování boulderingu. V jarním období je každoročně v Petrohradě pořádáno pod názvem Petrohradské padání soutěžní setkání vyznavačů tohoto sportu.[19]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Petrohradský dub
Bývalý pivovar
Romantická zřícenina hradu nad obcí
Budova obecního úřadu
Petrohradské skály
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- 1 2 Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 661, 664.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online.
- 1 2 3 Historie petrohradského zámku. www.plpetrohrad.cz [online]. [cit. 2015-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-11-27.
- ↑ Historie na stránkách obce
- ↑ ŠTĚPÁNEK, Petr. Kozinec – granodiorit (petrohradský typ) [online]. Česká geologická služba, 2012-05-03 [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 245.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 263.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. ISBN 80-250-1310-3. S. 400, 401.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-17. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 306.
- ↑ Lunaria. Lunaria [online]. Obecní úřad Petrohrad [cit. 2015-11-26]. Dostupné online.
- ↑ Pro veřejnost [online]. Psychiatrická léčebna Petrohrad [cit. 2013-09-16]. Dostupné online.
- ↑ PP Háj Petra Bezruče [online]. AOPK ČR [cit. 2012-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Dub v Bažantnici Petrohrad [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-04]. Dostupné online.
- ↑ Dub v Petrohradě [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-04]. Dostupné online.
- ↑ Popis skalní oblasti
- ↑ Petrohradské padání
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Petrohrad na Wikimedia Commons - Seznam prací o Petrohradu v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
Slovníkové heslo Petrohrad ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Petršpurk v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Petrohrad v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
