Petrohrad (okres Louny)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Petrohrad
Zámek
Znak obce PetrohradVlajka obce Petrohrad
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0424 566560
Kraj (NUTS 3) Ústecký (CZ042)
Okres (LAU 1) Louny (CZ0424)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Podbořany
Historická země Čechy
Katastrální výměra 18,50 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 645 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 365 m n. m.
PSČ 439 83 až 439 85
Zákl. sídelní jednotky 3
Části obce 3
Katastrální území 3
Adresa obecního úřadu Petrohrad 146
43985 Petrohrad
Starosta Jitka Dondová
Oficiální web: www.petrohrad-obec.cz
Email: ou@petrohrad-obec.cz
Petrohrad v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Petrohrad
Petrohrad
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petrohrad (německy Petersburg) je obec v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 645[1] obyvatel. Vesnice se nachází v nadmořské výšce 361 metrů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Název obce se odvozuje od jména Petra z Janovic, který byl majitelem zdejšího panství v letech 1358 - 1371 a který je považován za zakladatele zdejšího hradu Petrohradu (Petršpurku).[2] Petr z Janovic v roce 1374 skoupil okolní statky a ty od onoho roku vlastnili jeho synové Purkart, Jenec, Jetřich a Petr.[3]

Roku 1483 odkoupili od pánů z Janovic hrad Petrohrad a okolní panství Guttenštejnové. Později v důsledku sňatku přešel tento majetek na rod Libštejnských z Kolowrat. Držitel Petršpurku začal již v roce 1559 budovat pod hradem renesanční zámek coby nové panské sídlo.[4]

V roce 1622 zámek koupil za 98 000 kop míšeňských Heřman Černín z Chudenic.[4] V držení tohoto roku byl tento majetek až do poloviny 20. století – Černínové zde sídlili až do května roku 1945.

V roce 1895 došlo ke spojení obcí Chlumčany a Petrohrad (Petršpurk) pod společným názvem Petrohrad. V roce 1938 byl Petrohrad spolu s okolními obcemi na základě Mnichovské dohody připojen k Německé říši. V roce 1960 bylo rozhodnuto o administrativním spojení obcí Petrohrad, Černčice a Bílenec. Na základě rozhodnutí vyšších orgánů byla v roce 1981 tato obec zrušena a následně připojena ke Kryrům. Po roce 1989 usilovali občané o navrácení k původnímu stavu a od roku 1990 je Petrohrad opět samostatnou obcí.[5]

Podobně, jako je spjata historie vsi Petrohradu s místním hradem, stejně byl v minulých staletích spojen i osud vsi Bílence se zdejším hradem Šprymberkem a rodem pánů z Janovic.

Zámek[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Petrohrad (zámek).

Po skončení druhé světové války se zámek dostal do vlastnictví státu a byl prohlášen památkovým objektem. Až do roku 1952 spravovalo jedno křídlo budovy ministerstvo zemědělství. Druhá část objektu sloužila jako zázemí výcvikového střediska pro parašutisty, které zde zřídilo ministerstvo školství a tělovýchovy.

Poté zde bylo z podnětu hlavního psychiatra ČSR doc. MUDr. J. Prokůpka založeno léčebné psychiatrické zařízení s 200 lůžky a v březnu roku 1952 sem byli umístěni první pacienti. Psychiatrická léčebna Petrohrad má od roku 2003 kapacitu 150 lůžek.[4]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[6][7]
Obec Petrohrad
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 1 092 1 241 1 194 1 232 1 281 1 458 1 590 929 1 055 1 029 853 729 690 749
Místní část Petrohrad
Obyvatelé 646 776 690 696 702 831 914 579 724 767 670 548 524 567
Domy 63 76 82 84 95 104 165 168 227 137 134 152 160 127
Tabulka zahrnuje také údaje Chlumčan (dnes součást Petrohradu). Data z roku 1961 zahrnují i domy z místních částí BílenecČernčice.

Informace o obci[editovat | editovat zdroj]

Obecní úřad v Petrohradě vydává místní zpravodaj, který pod názvem Lunaria vychází pravidelně každý měsíc. Zpravodaj obsahuje nejen informace o aktuálních událostech, ale také detailní popis jednotlivých míst a objektů na území obce.[8]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Na jihozápadním okraji vesnice stojí petrohradský zámek ze druhé poloviny sedmnáctého století,[9] ve kterém od roku 1952 funguje psychiatrická léčebna.[10]
  • přírodní památka Háj Petra Bezruče – nachází se jižně od obce, parkově upravené smíšené porosty na žulových skalách[11]
  • zřícenina hradu Petrohrad (Petršpurk)[12] – jižně od zámku[13]
  • kaple Všech svatých – na kopci jihozápadně od obce
  • kaplička – směrem k Jesenici
  • boží muka
  • socha svatého Jana Nepomuckého – směrem k Jesenici
  • socha svatého Jana Nepomuckého – na návsi
  • zemědělský dvůr – naproti zámku
  • pivovar – stojí severně od obce u silnice do Černčice; kulturní a technická památka
  • Dub v Bažantnici Petrohrad – památný strom, roste na okraji Bažantnice u cesty za bytovkami[14]
  • Dub v Petrohradě – památný strom, roste v zámeckém parku u křížku vpravo, u silnice Stebno-Petrohrad[15]

Horolezectví[editovat | editovat zdroj]

Petrohradské skály, které se nacházejí na katastru obce v okolí zříceniny hradu Petrohrad (Petršpurk), jsou vyhlášenou horolezeckou lokalitou. Zdejší stěnky, věžičky a balvany jsou maximálně 10–15 metrů vysoké a jsou tvořeny hrubozrnnou žulou.[16] Žulové balvany v této oblasti skýtají především ideální podmínky pro provozování boulderingu. V jarním období je každoročně v Petrohradě pořádáno pod názvem Petrohradské padání soutěžní setkání vyznavačů tohoto sportu.[17]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. ANDĚL, Rudolf; KOPAČKA, Ludvík. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 3. díl. Severní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1984. 661 s. 
  3. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl čtrnáctý (Litoměřické a Žatecko). 3. vyd. Praha: Argo, 1998. 462 s. ISBN 80-7203-094-9. 
  4. a b c Historie petrohradského zámku
  5. Historie na stránkách obce
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 400, 401. 
  7. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 306. 
  8. Lunaria. Lunaria [online]. Obecní úřad Petrohrad [cit. 2015-11-26]. Dostupné online. 
  9. ANDĚL, Rudolf, a kolektiv. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Petrohrad – zámek, s. 373–375. 
  10. Pro veřejnost [online]. Psychiatrická léčebna Petrohrad [cit. 2013-09-16]. Dostupné online. 
  11. PP Háj Petra Bezruče [online]. AOPK ČR [cit. 2012-01-29]. Dostupné online. 
  12. Petršpurk - Hrady.cz
  13. Petrohrad [online]. Národní památkový ústav, 2003–2011 [cit. 2012-01-29]. Dostupné online. 
  14. Dub v Bažantnici Petrohrad [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-04]. Dostupné online. 
  15. Dub v Petrohradě [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-04]. Dostupné online. 
  16. Popis skalní oblasti
  17. Petrohradské padání

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]