Bitozeves

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bitozeves
Kostel svatého Michala
Znak obce BitozevesVlajka obce Bitozeves
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0424 565997
Kraj (NUTS 3) Ústecký (CZ042)
Okres (LAU 1) Louny (CZ0424)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Žatec
Historická země Čechy
Katastrální výměra 20,96[1] km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 449 (2018)[2] (e)
Nadmořská výška 231 m n. m.
PSČ 438 01 až 439 42
Zákl. sídelní jednotky 4
Části obce 5
Katastrální území 4
Adresa obecního úřadu Bitozeves 50
44001 Louny 1
Starosta Jan Horák
Oficiální web: www.bitozeves.cz
Email: ou.bitozeves@wo.cz
Bitozeves v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Bitozeves
Bitozeves
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitozeves (německy Witoseß) je obec v okrese Louny, asi 4 km severozápadně od Postoloprt. Žije v ní 449[2] obyvatel. Je zde mateřská a základní škola, obchod a hospoda. Součástí obce jsou také vesnice Nehasice, Tatinná a Vidovle a část obce Bitozeves-Průmyslová zóna Triangle, tvořená východní částí areálu průmyslové zóny Triangle.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pojmenování obce pochází z osobního jména Bitod (Bitodova ves). První písemná zmínka o Bitozevsi pochází z roku 1318, kdy ves vlastnil vladyka Dalibor z Bitozevsi.[3] V roce 1361 zdejšího zemřelého kněze Ludhera nahradil nový duchovní správce Nemiáš. Součástí obce byla tvrz, která do roku 1405 patřila Jindřichovi z Telce, od kterého ji včetně obce koupili svatomařští křížovníci. Na začátku 15. století Bitozeves držely Louny. V roce 1436 dostal ves jako zástavu Bušek z Hluban od císaře Zikmunda. Následovalo prostřídání různých majitelů. V roce 1506 ves s tvrzí získal Jan Hruška z Března, jehož rod zde panoval přes sto let. Majitel zdejšího panství Tobiáš Hruška z Března se v letech 1618–1620 účastnil stavovského povstání, za což mu byl zkonfiskován majetek, který byl v roce 1623 prodán hraběti Adamovi z Herbersdorfu.[3] Roku 1630 došlo k připojení vsi k postoloprtskému panství, kdy Adam z Herbersdorfu Bitozeves postoupil Pavlu Michnovi z Vacínova. V té době patřilo k obci několik rybníků, bažantnice, pivovar a vinice. K postoloprtskému panství náležela obec až do roku 1920. [3]

Škola zde byla založena už koncem 18. století, podle tradice v čp. 68. Počátkem 20. století, kdy měla Bitozeves přes šest set obyvatel, zde působili dva ševci, pět hostinských a čtyři obchodníci. Za první republiky žilo v obci 80 % obyvatel německé národnosti. V obci se narodil Franz Czermak (1896–1960 Stuttgart), v letech 1938–1940 starosta v Teplicích a 1940–1945 starosta v Ústí nad Labem.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[4][5]
Obec Bitozeves
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 1 134 1 270 1 255 1 330 1 336 1 348 1 298 679 636 528 424 328 361 383
Místní část Bitozeves
Obyvatelé 518 543 566 580 583 565 552 270 307 279 259 243 283 300
Domy 78 81 83 101 110 111 104 104 107 74 61 71 77 82
Data z roku 1961 zahrnují i domy z místní části Vidovle.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Michaela stojí uprostřed zrušeného hřbitova. Jednolodní gotický kostel se sakristií a hranolovou věží pochází z poloviny čtrnáctého století. Uvnitř se nachází náhrobníky šlechtického rodu Hrušků z Března.[6]
  • výklenková kaple svatého Vojtěcha s dřevěnou sochou sv. Vojtěcha z první poloviny 18. století[6]
  • V areálu hospodářského dvora čp. 12 nad strání levého břehu Chomutovky stojí bitozeveská tvrz. Původní mohutné kvádrové jednopatrové stavení z vápencového kamene pokrývaly došky. Její současná podoba pochází z přestavby v roce 1691, kdy ji z podoby zříceny přestavěl na sýpku tehdejší vlastník hrabě Jiří Ludvík Sinzendorf.[3]

Doprava, průmysl[editovat | editovat zdroj]

Jižně od obce prochází silnice č. 7 a dálnice D7, obec protíná silnice II. č. 250 Žatec - Raná u Loun. Nejbližším nádražím jsou Postoloprty.

V katastru vsí Nehasice a Tatinná, jižně od silnice I/7, ležela větší část bývalého vojenského letiště Žatec. Areál je nyní součástí průmyslové zóny Triangle[7] a tvoří samostatnou část obce s názvem Bitozeves-Průmyslová zóna Triangle.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Bitoves, Územně identifikační registr ČR
  2. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  3. a b c d Bitozeves [online]. [cit. 2012-02-08]. Dostupné online. 
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 396, 397. 
  5. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 303. 
  6. a b POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech. A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Bitozeves, s. 81. 
  7. krajské investiční plány 2017-2020 [online]. Krajský úřad Ústeckého kraje [cit. 2018-03-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]