Koštice
| Koštice | |
|---|---|
 Koštice, kostel sv. Antonína | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Louny |
| Obec s rozšířenou působností | Louny (správní obvod) |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°24′10″ s. š., 13°56′31″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 611 (2025)[1] |
| Rozloha | 16,73 km²[2] |
| Nadmořská výška | 175 m n. m. |
| PSČ | 439 21 |
| Počet domů | 306 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 4 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Koštice 26 439 21 Koštice nad Ohří ou-kostice@obeckostice.cz |
| Starosta | Mgr.Vladimír Jaroš |
| Oficiální web | obeckostice |
 | |
  Koštice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 566284 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Koštice se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 611[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Název obce vychází ze staročeského osobního jména Košek. Původně se jednalo o ryze českou ves, poté, co byla připojena k libčeveskému panství, sem začali přicházet tamní Němci. Na přelomu 18. a 19. století zde pak již byla takřka polovina obyvatel německé národnosti.
Koštice jsou velmi starou vsí. Archeologické nálezy (popelnice, kamenné předměty, laténské hroby) svědčí o tom, že zde osada stávala již v dobách před příchodem Čechů. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1373, kdy Kunc z Koštic obdržel od Zacha, pražského kramáře, 10 kop grošů jako náhradu škody.
Nejstarší známí držitelé Koštic byli Vřesovci, majitelé statků benediktinského kláštera v Teplicích. Volf z Vřesovic prodal Koštice Jindřichu Hrobčickému z Hrobčic a ten pak měšťanu Starého Města Pražského, doktoru Bernardovi od stříbrné růže. Ten se následně nazýval Bernard Koštický z Koštic. Ve vsi vystavěl tvrz, na které až do své smrti v šedesátých letech 16. století. Polovinu obce pak zdědila manželka Jeronýma z Hrobčic. Ten ale obec obratem vyměnil za jemu vhodnější Hlubany u Podbořan. Novým majitelem Koštice se pak stal Jan Štampach ze Štampachu, který v roce 1613 přikoupil ve vsi Šepetely, Děčany a Rychnov a přičlenil je ke koštickému statku. Tím vzniklo malé panství, které v této podobě existovalo až do zrušení roboty v roce 1781.
Jan Štampach ze Štampachu se zúčastnil na straně stavů bitvy na Bílé Hoře, načež mu byly jeho majetky zkonfiskovány. Koštický statek byl postoupen císařskému plukovníku hraběti Janovi z Aldringenu. Po jeho zastřelení získali dědictví jeho sourozenci. Koštice pak jako věno dostala Janova neteř Anna Marie Gielissová z Aldringenu. Skrze její sňatek s Janem Tomášem Brisigelem pak přešly tomuto rodu svobodných pánů.
Jan Tomáš na koštické tvrzi v roce 1652 zemřel (pohřben je v kostele sv. Václava v Křesíně) a panství zdědil jeho syn Leopold Albert. Z jeho manželství s Isabellou Salome Ernstovou je doložena dcera Marie Viktorie Františka (1668-1706) a syn Jan Tomáš, který ještě jako nezletilý padl v Uhrách.[4] Ves se proto dostala Marie Viktorii Františce, provdané baronce z Kielmasecku. Ta ji prodala Janu Kašparu Proyovi, od něhož ves koupili v roce 1694 Popelové z Lobkovic. Ti pak drželi statek až do pozemkové reformy v roce 1925, kdy byly zdejší majetky v rámci přerozdělování zemědělské půdy Lobkovicům zkonfiskovány. Koštice jsou střediskovou obcí, mající pod svou správou tři menší vesnice: Vojnice, Vojničky a Želevice.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]V údolí potoka Dobročka se vyskytují zdroje hořké, vápenato-hořečnaté vody. Hluboký vrt provedený u vesnice zachytil v permokarbonských sedimentech chlorido-sodné vody.[5]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Obec Koštice | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
| Obyvatelé | 1 024 | 1 046 | 1 132 | 1 161 | 1 191 | 1 222 | 1 281 | 913 | 858 | 795 | 749 | 604 | 578 | 594 | 600 |
| Místní část Koštice | |||||||||||||||
| Obyvatelé | 449 | 406 | 460 | 517 | 535 | 563 | 683 | 520 | 508 | 476 | 514 | 448 | 438 | 446 | 433 |
| Domy | 64 | 67 | 71 | 84 | 93 | 94 | 148 | 167 | 172 | 145 | 154 | 183 | 192 | 196 | 192 |
| Data z roku 1961 zahrnují i domy z místní části Želevice. | |||||||||||||||
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Části obce
[editovat | editovat zdroj]Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. listopadu 2010.[9]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Pozdně barokní kostel svatého Antonína Paduánského z roku 1752
- Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1729 s plastikou královny Žofie, manželky Václava IV., na soklu
- Sloup se sochou svatého Vavřince
- Mlýn z přelomu devatenáctého a dvacátého století se secesní částí obytných budov
Přírodní zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]- Přírodní památka Koštice – zamokřená louka s výskytem vzácných slanomilných rostlin. Nedaleko od obce, nalevo od silnice směrem na Libochovice.
- Koštická stráň – slíny a opuky s velkým množstvím zkamenělin křídového pole; nad řekou při silnici do Orasic
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Košticemi prochází železniční trať Lovosice – Postoloprty, na které byla zřízena železniční stanice Koštice nad Ohří. Nyní je na trati zavedeno zjednodušené řízení drážní dopravy, takže bývalá stanice má status dopravna D3 a není obsazená personálem. Do obce vedou silnice II. třídy: prochází jí silnice II/246, ze které zde odbočuje silnice II/249.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Karel Ort (1889–1920), inženýr zabývající se elektrotechnikou a radiokomunikací, spolupracovník T. A. Edisona. [10]
- Václav Satran (* 1950), malíř[11]
Další zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Obecní úřad vydává měsíčník Koštický zpravodaj, shrnující události předchozího měsíce a informující o plánovaných událostech. [12]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Škola -
Část bývalé tvrze ve dvoře -
Ortův parní mlýn
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ KUCHAŘOVÁ, Hedvika. Rod Brisigellů v Čechách. Heraldická ročenka. 1998, s. 18–26.
- ↑ KAČURA, Georgij. Minerální vody Severočeského kraje. 1. vyd. Praha: Ústřední ústav geologický, 1980. 170 s. S. 22, 155.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. ISBN 80-250-1310-3. S. 396, 397.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-17. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 304.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Koštice [online]. 2010-11-09 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ VLASÁK, Jaroslav. Karel Ort [online]. Obecní úřad Koštice, 24. 11. 2007 [cit. 2013-01-21]. Dostupné online.
- ↑ VLASÁK, Jaroslav. Václav Satran [online]. Obecní úřad Koštice, 24. 11. 2007 [cit. 2013-01-21]. Dostupné online.
- ↑ Koštický zpravodaj [online]. Obecní úřad Koštice [cit. 2013-01-21]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Koštice na Wikimedia Commons - Seznam prací o Košticích v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Oficiální stránky
- Koštice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
