Žiželice (okres Louny)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Žiželice
Náves
Náves
Znak obce ŽiželiceVlajka obce Žiželice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0424 567019
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Žatec
Okres (LAU 1) Louny (CZ0424)
Kraj (NUTS 3) Ústecký (CZ042)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 414 (2020)[1]
Rozloha 14,76 km²
Nadmořská výška 231 m n. m.
PSČ 438 01
Počet částí obce 4
Počet k. ú. 4
Počet ZSJ 4
Kontakt
Adresa obecního úřadu Žiželice 7
43801 Žatec 1
ouzizelice@telecom.cz
Starostka Helena Makuková
Oficiální web: www.obeczizelice.cz
Žiželice na mapě
Žiželice
Žiželice
Další údaje
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Žiželice se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 414[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V údolí Hutné byl v roce 1924 objeven profesorem žateckého gymnázia Wurdingerem hrob ženy ze čtvrtého století. Kostra byla uložena v hloubce 150 centimetrů pod dvojí vrstvou kamení a byla bohatě zdobena šperky. Dnes je uložena v Polánkově Muzeu v Žatci jako žiželická princezna.[zdroj?]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1318, kdy zde žil vladyka Beneš z Žiželic. V dalších letech byla vesnice rozdělena mezi více držitelů.[2] Jedním z nich byl zřejmě žatecký kožišník Otlín. V polovině patnáctého století zde měl majetkové nároky Jan Calta z Kamenné Hory, ale když zemřel, připadl jeho díl jako odúmrť králi Jiřímu z Poděbrad. Král vesnici přenechal Janu Pytlíkovi ze Zvoleněvsi a Václavovi ze Solopysk. Dalším známým majitelem byl do roku 1531 Opl z Fictumu, kdy mu byl zkonfiskován celý majetek za penězokazectví. Roku 1545 vesnici získali Šlikové. V roce 1615 prodal Jáchym Hora mladší z Ocelovic pustý mlýn a dva dvory v Žiželicích Erasmu Štampachovi ze Štampachu a ze stejného roku je první zpráva o zdejší tvrzi. Erasmus Štampach se na straně povstalců zúčastnil stavovského povstání, za což mu byl roku 1622 zkonfiskován majetek. O rok později vesnici s pustou tvrzí, Hořeticemi a Bílenci koupil František Clary de Riva.[3]

Roku 1948 byl ve vesnici založen státní statek a o dva roky později jednotné zemědělské družstvo.[zdroj?]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

V roce 1910 žilo v Žiželicích osmdesát Čechů a více než 150 Němců.[zdroj?] Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 407 obyvatel (z toho 203 mužů), z nichž bylo 59 Čechoslováků, 347 Němců a jeden cizinec. Kromě jednoho evangelíka se hlásili k římskokatolické církvi.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 417 obyvatel: 139 Čechoslováků, 277 Němců a jednoho cizince. Většina z nich byla stále katolíky, ale žili zde také dva evangelíci, pět příslušníků církve československé, a čtyři lidé bez vyznání.[5]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[6][7]
Obec Žiželice
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 970 974 1 005 1 095 1 106 1 077 1 081 531 595 525 606 404 446 409
Místní část Žiželice
Obyvatelé 385 356 378 434 425 407 417 202 228 223 320 249 245 213
Domy 51 56 58 62 67 63 64 66 47 46 44 48 41 43

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

V roce 1946 byly provedeny první volby do národního výboru Žiželice. V roce 1960 došlo ke sloučení obcí Žiželice a Hořetice v jeden správní celek a v roce 1971 byla obec Hořetice od místního národního výboru Žiželice opět odloučena. V roce 1981 k spojení správních celků Žiželice a Hořetice v jeden správní celek s místním národním výborem v Žiželicích. V roce 1990 došlo k rozdělení na dva obecní úřady Žiželice a Velemyšleves.[8]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

V katastrálním území Žiželice je vybudována fotovoltaická elektrárna s výkonem necelých 6 MW.[9]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Jihozápadně od vesnice se nachází přírodní památka Stroupeč.
  • U domu čp. 78 se nachází drobné zbytky žiželické tvrze, jejíž tvrziště z větší části zaniklo během výstavby koupaliště a zmíněného domu.[10]
  • Jako kulturní památky jsou chráněny kaple Navštívení Panny Marie, boží muka.kříž u mostu a krucifix u domu čp. 6.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 446 s. Kapitola Tvrze okolo Žatce, s. 408. 
  3. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Žiželice – tvrz, s. 545. 
  4. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 232. 
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 404. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 402, 403. 
  7. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 308. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-02-04]. Kapitola Abecední přehled obcí a částí obcí. Dostupné online. 
  9. Eru – vyhledávač licencí. licence.eru.cz [online]. [cit. 2018-11-14]. Dostupné online. 
  10. Žiželice [online]. Hrady.cz, 2015-02-12 [cit. 2017-02-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]