Staňkovice (okres Louny)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Staňkovice
Kostel sv. Václava
Kostel sv. Václava
Znak obce StaňkoviceVlajka obce Staňkovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0424 543128
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíŽatec
Okres (LAU 1)Louny (CZ0424)
Kraj (NUTS 3)Ústecký (CZ042)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 051 (2021)[1]
Rozloha14,23 km²
Nadmořská výška206 m n. m.
PSČ438 01, 439 49
Počet částí obce4
Počet k. ú.3
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduPostoloprtská 8
Staňkovice
439 49 Staňkovice u Žatce
oustankovice@iol.cz
StarostaIng. Vladimír Libich
Oficiální web: www.stankovice.cz
Staňkovice na mapě
Staňkovice
Staňkovice
Další údaje
Kód obce543128
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Staňkovice se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní přibližně 1 100[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv osídlení obecního území spadá do pravěku, první písemná zmínka o obci pochází z roku 1225.[2]

Podle Stručného popisu politického okresu Žateckého z roku 1924 tehdy v obci žilo 830 obyvatel, z toho 93 Čechů (11 %). Materiál píše o obci jako o bohatém a výstavném sídle. V obci byla německá i česká škola (dnes je z německé školy škola mateřská).

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 830 obyvatel (z toho 398 mužů), z nichž bylo 93 Čechů, 730 Němců a sedm cizinců. V náboženství převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také 107 evangelíků, devět členů církve československé a šest lidí bez vyznání.[3] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 852 obyvatel: 72 Čechoslováků, 772 Němců a osm cizinců. Kromě sedmdesáti evangelíků a sedmi lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[4]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[5][6]
Obec Staňkovice
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 930 1 090 1 261 1 461 1 452 1 410 1 502 909 1 316 1 191 956 747 840 853
Místní část Staňkovice
Obyvatelé 549 667 767 892 865 830 852 533 935 800 690 546 650 654
Domy 84 85 87 125 137 146 164 151 144 131 125 132 146 158

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Uprostřed vesnice stojí barokní kostel svatého Václava. V jádru je gotickou stavbou, ale dochovaná barokní podoba pochází z úprav během osmnáctého století.[7]
  • Výklenková kaplička – stojí u silnice č. 250 jihozápadně od obce
  • Socha Panny Marie Immaculaty ve středu vsi
  • Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Pozdně barokní zámeček z devatenáctého století[7]
  • Zaniklá středověká vesnice a tvrz Chmelice, ze které se dochovalo tvrziště v těsném sousedství zámku[8][9]
  • Přírodní památka Staňkovice s výskytem teplomilných společenstev a vzácných druhů teplomilného hmyzu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. zdroj www stránky obce
  3. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 232. 
  4. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 403. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 402, 403. 
  6. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 307. 
  7. a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Staňkovice, s. 397–398. 
  8. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Chmelice – tvrz, s. 170. 
  9. Tvrziště [online]. Národní památkový ústav [cit. 2017-02-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]