Přeskočit na obsah

Staňkovice (okres Louny)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Staňkovice
Kostel sv. Václava
Kostel sv. Václava
Znak obce StaňkoviceVlajka obce Staňkovice
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecŽatec
Obec s rozšířenou působnostíŽatec
(správní obvod)
OkresLouny
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 118 (2025)[1]
Rozloha14,23 km²[2]
Nadmořská výška206 m n. m.
PSČ438 01, 439 49
Počet domů333 (2021)[3]
Počet částí obce4
Počet k. ú.3
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduPostoloprtská 8
Staňkovice
439 49 Staňkovice u Žatce
oustankovice@iol.cz
StarostaPavel Pařízek
Oficiální webwww.stankovice.cz
Staňkovice na mapě
Staňkovice
Staňkovice
Další údaje
Kód obce543128
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Staňkovice jsou obec v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v přibližně 1 100[1] obyvatel.

Krajina v okolí Staňkovic byla osídlena už v pozdní době bronzové. Dokládá to existence pohřebiště štítarské kultury přímo v centru vesnice. Pohřebiště bylo prozkoumáno v letech 1937–1938 a 1962. Odkryté hroby byly žárové a kolem popelnice byly patrné pozůstatky okrouhlých mohyl s průměrem asi jeden metr. Mezi výjimečné nálezy patří dvě železné tyčinky a kroužek, protože patří k nejstarším dokladům využívání železa v Česku. Zároveň je staňkovické pohřebiště největším známým pohřebištěm štítarské kultury.[4]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1225.[5]

Podle Stručného popisu politického okresu Žateckého z roku 1924 tehdy v obci žilo 830 obyvatel, z toho 93 Čechů (11 %). Materiál píše o obci jako o bohatém a výstavném sídle. V obci byla německá i česká škola (dnes je z německé školy škola mateřská).

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 830 obyvatel (z toho 398 mužů), z nichž bylo 93 Čechů, 730 Němců a sedm cizinců. V náboženství převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také 107 evangelíků, devět členů církve československé a šest lidí bez vyznání.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 852 obyvatel: 72 Čechoslováků, 772 Němců a osm cizinců. Kromě sedmdesáti evangelíků a sedmi lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021[8][9][10]
Obec Staňkovice
186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Obyvatelé 9301 0901 2611 4611 4521 4101 5029091 3161 1919567478408531 020
Místní část Staňkovice
Obyvatelé 549667767892865830852533935800690546650654796
Domy 848587125137146164151144131125132146158221

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 1850–1975 byly Staňkovice obcí v okrese Žatec (1850–1950) a později v okrese Louny. Od 1. dubna 1975 do 23. listopadu 1990 patřily jako část města k Žatci a od 24. listopadu 1990 jsou opět samostatnou obcí.[11]

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 17. října 1997.[12]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Uprostřed vesnice stojí barokní kostel svatého Václava. V jádru je gotickou stavbou, ale dochovaná barokní podoba pochází z úprav během osmnáctého století.[13]
  • Výklenková kaplička – stojí u silnice č. 250 jihozápadně od obce
  • Socha Panny Marie Immaculaty ve středu vsi
  • Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Pozdně barokní zámeček z devatenáctého století[13]
  • Zaniklá středověká vesnice a tvrz Chmelice, ze které se dochovalo tvrziště v těsném sousedství zámku[14][15]
  • Přírodní památka Staňkovice s výskytem teplomilných společenstev a vzácných druhů teplomilného hmyzu
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. SKLENÁŘ, Karel; SKLENÁŘOVÁ, Zuzana; SLABINA, Miloslav. Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2002. 428 s. ISBN 80-7277-115-9. Heslo Sta, s. 330.
  5. zdroj www stránky obce
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 232.
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 403.
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. ISBN 80-250-1310-3. S. 402, 403.
  9. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-17. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 307.
  10. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
  11. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 528.
  12. Udělené symboly – Staňkovice [online]. 1997-10-17 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
  13. 1 2 Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Staňkovice, s. 397–398.
  14. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Chmelice – tvrz, s. 170.
  15. Tvrziště [online]. Národní památkový ústav [cit. 2017-02-05]. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]