Voluta
Voluta (latinsky volutus = svinutý) je spirálovitý motiv různých soustav výzdoby, který konstrukčně vychází z Archimédovy spirály. Tento motiv je v architektuře využíván od pravěku v mnoha různých formách, polohách a způsobech umístění. Nejčastěji byl využíván v sestavě hlavic, palmet a ant v iónském sloupovém řádu a korintském sloupovém řádu a v sestavě volutového štítu.[1] [2]
Využití volut v jednotlivých slozích[editovat | editovat zdroj]
Iónský sloupový řád (antika)[editovat | editovat zdroj]
Voluta je charakteristickým prvkem hlavic sloupů tohoto řádu.
Korintský sloupový řád (antika)[editovat | editovat zdroj]
Voluty jsou součástí složitých hlavic sloupu tohoto řádu. Voluty tvoří na těchto hlavicích především rohové články, svinující se pod deskou abaku, k těmto čtyřem rohovým volutám přistupují často další vřazené voluty.
Volutový ornament (pozdní renesance)[editovat | editovat zdroj]
Objevuje se ve vrcholné renesanci od poloviny 16. století (po roce 1570) v nizozemském a německém manýrismu (Florisův styl) na fasádách radnic a měšťanských domů v oblasti řeky Vezery (odtud vezerská renesance).[2]
Volutový štít (renesance, baroko)[editovat | editovat zdroj]
Dynamický domovní štít, typický pro období baroka a rokoka. Voluty se zde využívaly k vyřešení přechodu mezi svislými a vodorovnými částmi stavby.
Voluty ve světové architektuře[editovat | editovat zdroj]
-
Antefixy s volutovými palmetami, Afghánistán, 2. stol. př. n. l. -
Hlavice iónského sloupu Erechtheionu na Akropoli v Athénách -
Voluty na hlavici korintského sloupu, agora v Athénách -
Bohatě ornamentovaná voluta v záklenku Titova oblouku v Římě -
Volutové konzoly, Tabularium, Řím -
Využití volutového ornamentu, štít zámku Libenstein v Sasku, 1590 -
Detail volutového štítu radnice v Braunschweigu, 1591 -
Kostel Il Gesu, Řím – použití voluty k spojení svislé a vodorovné části průčelí -
Krzeszów, Polsko – volutové helmice kostelních věží
Voluty v české architektuře[editovat | editovat zdroj]
-
Volutový štít domu U Dvou slunců, Praha, Nerudova -
Radnice v Litoměřicích s volutovým štítem -
Volutový štít radnice ve Vrchlabí -
Volutový štít kostela sv. Tomáše v Brně -
Volutová římsa domu v Olomouci -
Detail volutového štítu selské usedlosti čp. 13 v Bušanovicích (okr. Prachatice)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ BLAŽÍČEK, O. J.; KROPÁČEK, J. Slovník pojmů z dějin umění. Názvosloví a tvarosloví architektury, sochařství, malby a užitého umění. Praha: Odeon, 1991. ISBN 80-207-0246-6.
- ↑ a b KOCH, W. Evropská architektura. Encyklopedie evropské architektury od antiky po současnost. Praha: Ikar, 1998. ISBN 80-7202-388-8.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu voluta na Wikimedia Commons
