Anta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Athénská klenotnice v Delfách se dvěma antami (v červeném rámečku) a se dvěma sloupy.
Půdorysné schema Parthenonu. 1. vstupní vestibul (pronáos); 2. hlavní síň (cella); 3. podstavec kultovní sochy; 4. parthenón v už. smyslu - pokladnice; 5. zadní předsíň (opisthodomos).

Anta je ve starověké řecké a římské architektuře přečnívající část boční zdi.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Je to základní prvek užívaný již v pravěkých budovách. Čelo anty bylo obvykle zesíleno a vytvářelo pilíř, který spočíval na základu anty a nahoře byl ukončen hlavicí. Kromě toho mohl pilíř anty mít i jinou sestavu z kvádrů než sousední stěny. Jsou známé i monolitické pilíře (sloupy) ant, kterými se tento prvek zvláštním způsobem odlišuje (chrám bohyně Athény v Tegea).[pozn. 1] Přes anty leží v jejich přední části normální kladí. U chrámu je anta prodlouženou boční stěnou celly. Může však mít větší tloušťku (jako Parthenon v Athénách). Pomocí ant je vstupní vestibul (i jakákoli případná zadní hala) chrámu po stranách ohraničen. Chrám, ve kterém jsou sloupy mezi antami (in antis) se jmenuje antentempel (templum in antis). Chrám, který má sloupy in antis na čelní i na zadní straně, je doppelantentempel. Ve chrámech typu peripteros je naos ze všech stran obklopen sloupy (peristasis) a anty bočně ohraničují přední i zadní síň celly, tedy pronaos a opistodom.

Tato stavební konstrukce pravděpodobně pochází z doby stavění z nepálených cihel, protože zdi se tehdy na čelech a na koncích zesilovaly a stabilizovaly pomocí sloupů ze dřeva, na příklad v chrámu Tiryns a v chrámu Héry na Olympii. Nachází se však také v pravěkých megalitických stavbách, kde se vyskytují jako odkrytá forma astylosu.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Chrám Atheny Alea v Tegea byl od starověku jedním z nejvýznamnějších náboženských míst v Řecku. Původní starověký chrám ze 7. století v roce 394 před Kristem vyhořel. Byl pak v letech 370 – 350 před Kristem obnoven sochařem a architektem Skopásem. V 6. století po Kristu byl chrám zničen zemětřesením. Jeho ruiny leží mimo starobylé město Tegea, uprostřed moderní vesnice Alea. Chrám byl významným místem azylu. Mezi jinými zde po vyhnání měli útočiště i spartští králové Leotychidas II a Pausanias.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ante (Architektur) na německé Wikipedii, Tegea na německé Wikipedii a Anta (architecture) na anglické Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Anna Dorothea Brockmann: Die griechische Ante. Eine typologische Untersuchung. Disertace. Marburg 1968.
  • René Ginouvès, Roland Martin: Dictionnaire méthodique de l’ architecture grecque et romaine. Svazek 2: Éléments constructifs: Supports, Couvertures, aménagements Intérieurs. Boccard, Pařiž 1992, (Collection de l'Ecole Française de Rome 84, 2), S. 25.
  • Gottfried Gruben: Die Tempel der Griechen. 5. vydání, Hirmer, Mnichov 2001, ISBN 3-777-48460-1.
  • Hans Riemann: Studien zum griechischen Anten-Tempel. Ve: Jahrbücher des Rheinischen Landesmuseums 161, 1961, ISSN 0938-9334, S. 183–200.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]