Mostecká pánev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mostecká pánev
Rozloha 1105 km²


Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Mostecka panev CZ I3B-3.png
Horniny hnědé uhlí
Povodí Bílina, Ohře
Souřadnice 50°28′30″ s. š., 13°43′ v. d.

Mostecká pánev (dříve Severočeská hnědouhelná pánev, SHP) je geomorfologický celekPodkrušnohorské oblasti Krušnohorské subprovincie.

Tektonická sníženina se nachází v severních Čechách na území okresů Chomutov, Most, Teplice a Louny. Ze severu je lemována městy Klášterec nad Ohří, Kadaň, Chomutov, Jirkov, Litvínov, Teplice, Krupka a Ústí nad Labem, proti nim pak Bílina a Most. V prostoru mezi Kadaní a Mostem, resp. mezi Doupovskými horami a Českým středohořím se pánev rozšiřuje k jihu až za Žatec (který ještě geomorfologicky k pánvi patří na rozdíl od východněji ležících Loun).

Geneze pánve[editovat | editovat zdroj]

Třetihorní příkopová propadlina plná jezer a močálů se vyplňovala sedimenty převážně v období miocénu. V době před 22 až 17 miliony let se zde nahromadila až 500 metrů silná vrstva jílů a písků a také organické hmoty, která se stala základem uhelných slojí dosahujících mocnosti 25–45 m. Výchoz uhelné sloje na povrch v současné době vymezuje plochu pánve. V místech, kde do močálu ústily řeky, se usadily vrstvy jílu a písku, což je typické především pro oblast Žatecké pánve.

Hornická činnost[editovat | editovat zdroj]

Od druhé poloviny 17. století zde probíhá soustavná důlní činnost, která změnila původně plochý až pahorkatinný reliéf pánve. Především po roce 1948, kdy se upřednostnila povrchová těžba na rozsáhlých územích.

V současné době se zde uhlí těží v několika povrchových lomech.

Mostecká pánev je tak poznamenaná silnou antropogenní činností: těžebními jámami, důlními propadlinami zaplněné vodou, výsypky ve tvaru tabulových vyvýšenin apod. Po rozsáhlé devastaci krajiny probíhá rekultivace, jejímiž úspěšnými příklady jsou Kopistská nebo Velebudická výsypka.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VACULA, Vladimír. Hlubinná těžba hnědého uhlí skončila, vyjel poslední vozík [online]. iDnes.cz, 2016-04-01, [cit. 2016-08-13]. Dostupné online.  
  2. Jezero Most

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • kolektiv autorů: Uhelné hornictví v ČSSR, Nakladatelství Profil, 1985

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]