Klášterec nad Ohří

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Klášterec nad Ohří
KLNO.JPG

znak obce Klášterec nad Ohřívlajka obce Klášterec nad Ohříznakvlajka

status: město
LAU 2 (obec): CZ0422 563129
kraj (NUTS 3): Ústecký (CZ042)
okres (LAU 1): Chomutov (CZ0422)
obec s rozšířenou působností: Kadaň
pověřená obec: Klášterec nad Ohří
historická země: Čechy
katastrální výměra: 53,8 km²
počet obyvatel: 14 730 (2016)[1] (e)
nadmořská výška: 320 m n. m.
PSČ: 431 51
zákl. sídelní jednotky: 29
části obce: 12
katastrální území: 13
adresa městského úřadu: nám. Dr. Eduarda Beneše 85
Klášterec nad Ohří
43151 Klášterec nad Ohří 1
starosta / starostka: Ing. Štefan Drozd
Oficiální web: www.klasterec.cz
Ofic. web MÚ: www.klasterec.cz
E-mail: podatelna@muklasterec.cz
Klášterec nad Ohří na mapě
Klášterec nad Ohří
Red pog.svg
Klášterec nad Ohří
Zdroje k infoboxu a částem obce

Klášterec nad Ohří (německy Klösterle an der Eger) je město na Chomutovsku s asi 15 tisíci obyvateli ležící v nadmořské výšce 320 metrů v údolí Ohře mezi Krušnými a Doupovskými horami v severozápadních Čechách. Městem prochází silnice I/13 a železniční trať 140 Karlovy Vary – Klášterec nad Ohří – Chomutov. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Název[editovat | editovat zdroj]

Svůj název město dostalo podle malého kláštera (klášterce) resp. proboštství, které zde založil postoloprtský klášter benediktýnů. V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: Claustrellum (1352), Closterlin (1356), Claustralium (1399), Closterlij (1356), in Claustrello (1363), de Klasterzecz (1407), Classterzecz (1431), Klassterecz (1541), Klassterzecz (1545) na Klášterci (1615) nebo Klösterle (1787).[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 11501405 zde klášter řádu benediktinů z Postoloprt měl své proboštství. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352.[2]

Sloup Nejsvětější Trojice
Podniková prodejna porcelánu

Významným majitelem panství a budovatelem města v letech 14521620 byl saský rod pánů Oplů z Fictumu, rádců českých králů, povýšených roku 1472 do panského stavu, kteří postavili vodní tvrz na místě zámku. Roku 1514 obýval Hanuš Fictum z Fictumu hrad Nový Šumburk s poplužním dvorem v Klášterci a roku 1541 se objevuje označení hradu jako zámku.[2] Kryštof Fictum se stále ještě nazývá pánem na Šumburce a Klášterci. Za účast ve stavovském povstání z roku 1618 byl tomuto rodu majetek zkonfiskován a roku 1620 Fictumové uprchli zpět do Saska.

Důležitou etapu v rozvoji města představoval další majitel panství z let 16211945, katolický, původem jihotyrolský rod Thunů. Ti postavili barokní kostel Nejsvětější Trojice, přestavěli zámek nejdříve v barokním stylu a později v dnešní novogotické podobě a vybudovali také rozsáhlý anglický zámecký park se sala terrenou.

Město v těchto dobách postihlo několik rozsáhlých požárů, takže bylo mnohokrát přestavováno, naposledy koncem 19. století. V roce 1794 zde byla založena druhá nejstarší česká manufaktura na porcelán (Klášterec nad Ohří – Porcelánka Thun). U jejího zrodu stál Johann Nikolaus Weber (17341801), továrnu propachtoval a k největším úspěchům dovedl jeho syn Maxmilian Weber. Dodnes prosperující továrna používá pro své výrobky značku THUN.

V roce 1873 je ve městě zmiňován hamr na výrobu plechu.[3]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Mimo masiv Doupovských hor na jižním okraji se nad městem vypínají vrcholy Lestkov se zříceninou hradu Egerberk, Mravenčák (531 m) a Černý vrch (678 m). Na západním okraji se tyčí hora Šumná (541 m) se zříceninou hradu Šumburk. Severní stranu tvoří hřbet s vrcholy Krušných hor Holubí vrch (578 m) a Planina (603 m). Údolí z východu uzavírá Jezerní hora (420 m).

Severně od města se nachází národní přírodní památky Ciboušov a Doupňák. Jsou to významné mineralogické lokality s výskytem jaspisu, achátu a ametystu. Méně významná naleziště minerálů se nachází u Klášterecké Jeseně, Domašína a Horní Halže. V průmyslové zóně Verne byl roku 2002 objeven siderit a goethit. Blízký Měděnec je znám jako lokalita těžby měděné rudy chalkopyritu a železné rudy magnetitu. Jižně od města jsou přírodní památky Mravenčák a Rašovické skály.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání z roku 1921 zde žilo v 316 domech 2 452 obyvatel, z nichž bylo 1 298 žen. 22 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 2 403 k německé a jeden k židovské. Žilo zde 2 377 římských katolíků, 66 evangelíků a šest židů.[4] Podle sčítání 1930 zde žilo v 379 domech 2 590 obyvatel. 41 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 2 523 k německé. Žilo zde 2 479 římských katolíků a 67 evangelíků.[5]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[6][7]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 2 284 2 299 2 464 2 635 2 866 2 457 2 524 1 593 2 022 3 590 4 147 6 624 6 486 5 922
Domy 248 257 287 308 313 318 370 443 765 381 380 445 430 486
Údaje zahrnují též zaniklá sídla Kunov a Vysoké. Data z roku 1961 zahrnují domy místních částí Ciboušov, Miřetice, ŠumnáÚtočiště.
Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011 včetně místních částí[6][7]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 5 800 5 976 6 190 6 486 7 062 6 627 7 336 4 770 5 838 9 173 13 255 16 213 15 757 14 591
Domy 786 818 872 922 941 956 1 162 1 321 1 063 1 122 1 153 1 256 1 272 1 447

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Součástí města jsou dnes Ciboušov, Hradiště, Klášterecká Jeseň, Lestkov, Miřetice, Útočiště, Rašovice a Suchý Důl. Před svojí likvidací nebo vysídlením to byly i tyto obce: Kunov, Mikulovice, Pavlov, Potočná, Šumná a Vernéřov.

Zastupitelstvo a starosta[editovat | editovat zdroj]

Seznam starostů města:

  • 1861–1876 Josef Osvald I. Thun-Hohenstein (1817–1883), majitel panství, dal postavit radnici
  • 1876–1913 Josef Osvald II. Matyáš Thun-Hohenstein-Salm-Reiferscheidt (1849–1913), majitel panství, botanik, zoolog
  • 1976–1985 Jiří Novotný (předseda MěstNV)
  • 1985–1990 Bartoloměj Seman (předseda MěstNV)
  • 1990–2002 Zdeněk Šroubek
  • 2002–2003 Miroslav Řebíček
  • 2003–2012 Jan Houška
  • 2012–2015 Kateřina Mazánková
  • 2015–dosud Štefan Drozd

Sport[editovat | editovat zdroj]

  • Betonová sáňkařská dráha na Jezerní hoře
  • HC Klášterec nad Ohří
  • FK Klášterec nad Ohří

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Novogotická radnice
Sala terrena s barokními sochami
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Klášterci nad Ohří.

Zámek[editovat | editovat zdroj]

Klášterecký zámek je čtyřkřídlá barokní stavba na základech renesanční tvrze. Na nádvoří jsou do stěny vsazeny dva gotické náhrobní kameny Oplů z Fictumu, a volně stojící sochy Venuše a Merkura. Fasáda, věž a doplňky ve stylu tudorovské novogotiky pochází z doby po požáru zámku. V zámeckém parku se vzácnými dřevinami botanika Osvalda II. Thun-Hohensteina stojí Sala terrena se sochami čtyř živlů a bustami Turků na balustrádě od Jana Brokoffa.

Církevní památky[editovat | editovat zdroj]

Lázně Evženie
  • Sloup Nejsvětější Trojice na náměstí Dr. E. Beneše; na vrcholu sloupu je vytesán Trůn Boží moudrosti, tj. sousoší trůnícího Boha Otce, který drží v rukou kříž se svým ukřižovaným synem, k němuž shora slétá holubice Ducha svatého; na podstavci stojí socha Panny Marie Immaculaty mezi svatou Annou s dítětem Marií, svatým Josefem s Ježíškem a svatým Jáchymem. V rozích čtvercové balustrády jsou sochy svatého Jana Nepoumuckého, Františka Xaverského, svatého Antonína Paduánského s Ježíškem a pravděpodobně svatého Františka Borgiáše.
  • Socha svatého Floriána se dvěma motivy požáru městské brány na soklu je pravděpodobně dílem Jana Brokoffa. Stojí nalevo od vchodu do Trojičního kostela.
  • Mariánský sloup se sochou Panny Marie Ochranitelky mezi sochami svaté Barbory, svatého Jáchyma, svaté Anny a svatého Aloise z Gonzagy stojí vpravo od vchodu do Trojičního kostela. Podle latinského nápisu na zadní straně podstavce jej 8. srpna roku 1696 dal postavit Kryštof Vojtěch Fidler z Prunéřova.
  • Trojiční sloup s ikonografickým motivem sousoší Trůnu Boží moudrosti, stojí za kostelem Nejsvětější Trojice. Byl sem přemístěn z Mikulovic.
  • Vrcholně barokní poutní kostel Navštívení Panny Marie (Utěšitelky, Ochranitelky) se dvěma věžemi a konkávně zvlněným průčelím. Vysvěcen byl roku 1714 na místě gotické poutní kaple a přestavěn v šedesátých letech 18. století (stavitel J. Ch. Kosch). V nadpraží portálu má zlacený znak papeže Klimenta XI. v podobě tiáry se skříženými klíči svatého Petra na znamení milostí, které byly chrámu uděleny. Uvnitř kostela se nachází gotická poutní soška Panny Marie z let 1480–1490, barokní sochy na bočních oltářích. K oltářnímu obrazu svaté Otýlie, ochranitelky před nemocemi zraku, putovala kdysi procesí nemocných. Pouť se koná 5. května. Přilehlý hřbitov byl v provozu od 15. století.
  • Mariánský sloup na terase pod kostelem, se sochou Panny Marie Ochranitelky, pochází ze zaniklého města Přísečnice.
  • Volně stojící barokní sochy svatého Jana Nepomuckého na mostě, svatého Jana Nepomuckého; opata svatého Prokopa (nesprávně označovaného jako svatý Norbert)
  • Sedm zastavení Bolestné cesty Panny Marie v severní části zámeckého parku. Dal je postavit hrabě Michael Osvald Thun roku 1691. Zastavení spojovala loretánskou kapli původně stojící v místech staré porcelánky a kapli Panny Marie na skále, která stávala v místech pilíře železničního mostu.

Světské památky[editovat | editovat zdroj]

  • Novogotická radnice s osmibokou věží od stavitele Böhma z Mostu z let 1855–1860
  • Bývalá sladovna (později špejchar) z druhé poloviny 17. století
  • Budova Staré porcelánky
  • Lázně Evženie tvoří klasicistní sloupový pavilon a budova lázní se sloupovým portikem byly postavené roku 1829 nad pramenem kyselky. Uvnitř se nachází socha bohyně zdraví Hygeiy. K pavilonu přiléhají další dvě hrázděné stavby lázní z roku 1855, ve kterých je provozován penzion.
  • Muzeum hodin

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Památník sochaře Brokoffa od Karla Melouna

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-03]
  2. a b c PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam změny (CH–L). Svazek II. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. S. 232.  
  3. BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov : Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 57.  
  4. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha : Orbis, 1924. 598 s. S. 246.  
  5. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha : Orbis, 1934. 613 s. S. 131.  
  6. a b Český statistický úřad Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 378, 379.  
  7. a b Český statistický úřad Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 291.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Severní Čechy. Svazek III. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Klášterec nad Ohří – zámek, s. 199–201.  
  • POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech: K/O. Svazek II. Praha : Academia, 1979.  
  • LANGHAMMER, Rudolf. Die Burgen des mittleren Egertales und die Stadt Klösterle. Klösterle an der Elbe : Neuber, 1934. 326 s. (německy)  
  • KURTANIČ, Josef. Thun-Hohenstein: klášterecká větev – panství Klášterec, Benešov, Žehušice, Lipová, Pětipsy : Mathias Oswald hrabě von Thun-Hohenstein Salm-Reifferscheidt – poslední majitel kláštereckého panství. Klášterec nad Ohří : J. A Kurtanič, 2009. 74 s. ISBN 9788025442623.  
  • VACHATA, Zdeněk. Klášterec nad Ohří. Přehled dějin města a okolí. 2. vyd. Klášterec nad Ohří : Klášterec nad Ohří, 2015. 260 s.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Město Klášterec nad Ohří

Ciboušov • Hradiště • Klášterec nad Ohří • Klášterecká Jeseň • Lestkov • Mikulovice • Miřetice u Klášterce nad Ohří • Rašovice • Suchý Důl • Šumná • Útočiště • Vernéřov