Vysoké (Klášterec nad Ohří)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vysoké
Místo, kde vesnice stávala
Místo, kde vesnice stávala
Základní informace
Charakter sídla zaniklá vesnice
Lokalita
Obec Klášterec nad Ohří
Okres Chomutov
Katastrální území Kunov (4,34 km²)
Zeměpisné souřadnice
Vysoké
Vysoké
Další údaje
Zaniklé obce.cz 105
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysoké (německy Haadorf[1]) je zaniklá vesnice v okrese Chomutov. Ležela asi tři kilometry severozápadně od Klášterce nad Ohří v nadmořské výšce 550 metrů. Zanikla vysídlením v roce 1963.[2]

Název[editovat | editovat zdroj]

Původní německý název Hohendorf (vysoká ves) je odvozen z polohy vysoko v Krušných horách. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Hohendorff (1431), Hohendorff (1508), Hondorff (1545), hondorff (1543), hoendorff (1559), Hadorf (1654), Hadorf a Haudorf (1878) a Haadorf (1846).[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Cesta od Klášterecké Jeseně
Zřícenina domu
Potok v místech bývalé vesnice

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1431,[3] kdy se bratři Aleš a Vilém ze Šumburka rozdělili o majetek. Ves Vysoké tehdy připadla Alešovi jako součást pernštejnského panství. U něj zůstala až do roku 1592, kdy ji koupil Kryštof z Fictumu a připojil ji ke kláštereckému panství.[4]

V sedmnáctém století byla vesnice součástí klášterecké farnosti, které roku 1636 odvedla desátek ve výši patnácti krejcarů. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly žilo pět chalupníků a dvě rodiny bez pozemků. Chalupníci obdělávali 42 strychů půdy a chovali šest krav, jedenáct jalovic, jednu ovci a deset koz. Na málo úrodných polích pěstovali zejména žito.[4]

U vesnice byl na na tzv. Pfaffenbergu železnorudný důl Šebestián, kde se kromě krevele těžil také pyritchalkopyrit. Kromě stejnojmenné štoly se ruda dobývala několika šachtami. Těžba probíhala s mnoha přestávkami v letech 1709–1850 a v některých letech dosáhla výše 50–100 tun rudy, která se odvážela do perštejnských železáren. V první polovině devatenáctého století byly ve stejné lokalitě u vesnice také doly Marie Terezie, BarboraOndřej.[5]

Od osmnáctého století měla vesnice vlastní školu, do které chodily také děti z Klášterecké Jeseně.[4] Přesto se Vysoké nikdy nestalo samostatnou obcí[4] a po zrušení poddanství bylo v letech 1869–1880 osadou Petler. Od roku 1890 je vesnice uváděna jako část Kunova. Spolu s ním patřila v období 1900–1930 do přísečnického okresu.[6] V roce 1950 bylo Vysoké osadou Klášterecké Jeseně a později jako část Klášterce nad Ohří[6] roku 1963 vesnice vysídlením zanikla.[2]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Vesnice stávala v Krušných horách, v podcelku Loučenská hornatina a okrsku Bolebořská vrchovina. Protékal jí bezejmenný potok, který se na okraji Klášterce nad Ohří vlévá jako pravostranný přítok do Širokého potoka.[7]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 142 obyvatel (z toho 67 mužů), z nichž bylo 138 Němců a čtyři cizinci. Kromě jednoho evangelíka patřili k římskokatolické církvi.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 125 obyvatel: jednoho Čechoslováka, 121 Němců a tři cizince. S výjimkou dvou evangelíků a jednoho člověka bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů[10]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950
Obyvatelé 149 136 144 134 162 142 125 10
Domy 24 24 24 24 25 23 23 20

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
  2. a b BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce okresu Chomutov. Památky, příroda, život. 1995, roč. 27, čís. 2, s. 44. ISSN 0231-5076. 
  3. a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (A–H). Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 501. 
  4. a b c d VACHATA, Zdeněk. Klášterec nad Ohří. Přehled dějin města a okolí. Klášterec nad Ohří: Městský úřad v Klášterci nad Ohří, 1997. 262 s. Kapitola Vysoké, s. 238. 
  5. BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 34, 47. 
  6. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-09-23]. S. 643. Dostupné online. 
  7. CENIA. Katastrální mapy, geomorfologická, půdní a geologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2018-09-23]. Dostupné online. 
  8. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 255. 
  9. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 295. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-11]. Kapitola Chomutov. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]