Bolebořská vrchovina
| Bolebořská vrchovina | |
|---|---|
 Krajina mezi Blatnem a Květnovem | |
| Nejvyšší bod | 695 m n. m. (Pavlovský Špičák) |
| Rozloha | 92,96 km² |
| Nadřazená jednotka | Loučenská hornatina |
| Sousední jednotky | Jáchymovská hornatina Přísečnická hornatina Rudolická hornatina Chomutovsko-teplická pánev |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
  Bolebořská vrchovina | |
| Povodí | Ohře, Bílina |
| Souřadnice | 50°29′0″ s. š., 13°22′37″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bolebořská vrchovina je geomorfologický okrsek na východní straně střední části Krušných hor v okrese Chomutov. Rozloha okrsku je 92,96 km².[1]
Poloha a sídla[editovat | editovat zdroj]
Okrsek se nachází na východním okraji střední části Krušných hor. Jižní hranici tvoří údolí Malodolského potoka nad Perštejnem a na severu údolí Kundratického potoka nad Vysokou Pecí. Severozápadní hranici přibližně vymezují sídla Údolíčko, Petlery, Domašín, Louchov, Vysoká Jedle, Vysoká, Lideň, Domina, Bečov, Blatno a Boleboř. Z větších měst okrsek částečně zasahuje do Chomutova a Jirkova.[2]
Geologie[editovat | editovat zdroj]
Z hornin převažují starohorní až prvohorní muskovit-biotitické svory, pararuly a ortoruly krušnohorského krystalinka. Místy se nachází vyzdvižené lokality cenomanských pískovců a miocenních křemenců (např. vrch Hradiště[3]) a vzácně také třetihorní vulkanické horniny.[1]
Geomorfologie[editovat | editovat zdroj]
Bolebořská vrchovina je jedinou úpatní vrchovinou v podcelku Loučenské hornatiny. Tvoří ji úzký, méně vyzdvižený stupeň s menšími denudačními plošinami na meziúdolních hřbetech, který je rozdělen hlubokými údolími potoků. V geomorfologickém členění má označení IIIA-2B-7. Sousedí s geomorfologickými okrsky Jáchymovskou hornatinou, Přísečnickou hornatinou a Rudolickou hornatinou a na jihovýchodě s geomorfologickým podcelkem Chomutovsko-teplickou pánví.[4]
Významné vrcholy[editovat | editovat zdroj]
Nejvyšším vrcholem Bolebořské vrchoviny je Pavlovský Špičák (695 m n. m.) mezi Volyní a zaniklou vesnicí Pavlovem.[1] Dalšími významnými vrcholy jsou:
- Jánský vršek (632 m)
- Hradiště (594 m)
- Hůrka (581 m)
- Holubí vrch (578 m)
- Kamenice (520 m)
Hydrosféra[editovat | editovat zdroj]
Většina Bolebořské vrchoviny spadá do povodí řeky Ohře, ale její severovýchodní část odvodňuje řeka Bílina. Kromě ní jsou většími toky Chomutovka a Prunéřovský potok.[2] Pro ostatní potoky je charakteristický krátký a prudký tok.[4] Na Bílině se nachází vodní nádrž Jirkov.[2]
Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]
V oblasti Bolebořské vrchoviny se nachází několik maloplošných zvláště chráněných území a dva přírodní parky:[1]
- přírodní památka Krásná Lípa
- přírodní památka Hradiště u Černovic
- přírodní památka Bezručovo údolí
- přírodní památka Kokrháč
- přírodní památka Podmilesy
- národní přírodní památka Ciboušov
- národní přírodní památka Doupňák
- přírodní park Údolí Prunéřovského potoka
- přírodní park Bezručovo údolí
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Bolebořská vrchovina, s. 75.
- ↑ a b c CENIA. Geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-09-03]. Dostupné online.
- ↑ Chráněná území ČR. Ústecko. Příprava vydání Peter Mackovčin. Svazek I. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 1999. 352 s. ISBN 80-86064-37-9. Kapitola Hradiště u Černovic, s. 88.
- ↑ a b BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIA-2B Loučenská hornatina, s. 116.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bolebořská vrchovina na Wikimedia Commons
