Bolebořská vrchovina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bolebořská vrchovina
Krajina mezi Blatnem a Květnovem
Krajina mezi Blatnem a Květnovem

Nejvyšší bod 695 m n. m. (Pavlovský Špičák)
Rozloha 92,96 km²

Nadřazená jednotka Loučenská hornatina
Sousední
jednotky
Jáchymovská hornatina
Přísečnická hornatina
Rudolická hornatina
Chomutovsko-teplická pánev

Světadíl Evropa
Stát Česko
Bolebořská vrchovina
Bolebořská
vrchovina
Povodí Ohře, Bílina
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bolebořská vrchovina je geomorfologický okrsek na východní straně střední části Krušných horokrese Chomutov. Rozloha okrsku je 92,96 km².[1]

Poloha a sídla[editovat | editovat zdroj]

Okrsek se nachází na východním okraji střední části Krušných hor. Jižní hranici tvoří údolí Malodolského potoka nad Perštejnem a na severu údolí Kundratického potoka nad Vysokou Pecí. Severozápadní hranici přibližně vymezují sídla Údolíčko, Petlery, Domašín, Louchov, Vysoká Jedle, Vysoká, Lideň, Domina, Bečov, Blatno a Boleboř. Z větších měst okrsek částečně zasahuje do Chomutova a Jirkova.[2]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Z hornin převažují starohorníprvohorní muskovit-biotitické svory, pararuly a ortoruly krušnohorského krystalinka. Místy se nachází vyzdvižené lokality cenomanských pískovců a miocenních křemenců (např. vrch Hradiště[3]) a vzácně také třetihorní vulkanické horniny.[1]

Geomorfologie[editovat | editovat zdroj]

Bolebořská vrchovina je jedinou úpatní vrchovinou v podcelku Loučenské hornatiny. Tvoří ji úzký, méně vyzdvižený stupeň s menšími denudačními plošinami na meziúdolních hřbetech, který je rozdělen hlubokými údolími potoků. V geomorfologickém členění má označení IIIA-2B-7. Sousedí s geomorfologickými okrsky Jáchymovskou hornatinou, Přísečnickou hornatinou a Rudolickou hornatinou a na jihovýchodě s geomorfologickým podcelkem Chomutovsko-teplickou pánví.[4]

Významné vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšším vrcholem Bolebořské vrchoviny je Pavlovský Špičák (695 m n. m.) mezi Volyní a zaniklou vesnicí Pavlovem.[1] Dalšími významnými vrcholy jsou:

  • Jánský vršek (632 m)
  • Hradiště (594 m)
  • Hůrka (581 m)
  • Holubí vrch (578 m)
  • Kamenice (520 m)

Hydrosféra[editovat | editovat zdroj]

Většina Bolebořské vrchoviny spadá do povodí řeky Ohře, ale její severovýchodní část odvodňuje řeka Bílina. Kromě ní jsou většími toky Chomutovka a Prunéřovský potok.[2] Pro ostatní potoky je charakteristický krátký a prudký tok.[4] Na Bílině se nachází vodní nádrž Jirkov.[2]

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

V oblasti Bolebořské vrchoviny se nachází několik maloplošných zvláště chráněných území a dva přírodní parky:[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Bolebořská vrchovina, s. 75. 
  2. a b c CENIA. Geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-09-03]. Dostupné online. 
  3. Chráněná území ČR. Ústecko. Příprava vydání Peter Mackovčin. Svazek I. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 1999. 352 s. ISBN 80-86064-37-9. Kapitola Hradiště u Černovic, s. 88. 
  4. a b BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIA-2B Loučenská hornatina, s. 116. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]