Klášterecká Jeseň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Klášterecká Jeseň
Klášterecká Jeseň od jihozápadu
Klášterecká Jeseň od jihozápadu
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 76 (2011)
Domů 40 (2009)
Nadmořská výška 500 m
Lokalita
PSČ 431 51
Obec Klášterec nad Ohří
Okres Chomutov
Historická země Čechy
Katastrální území Klášterecká Jeseň a Kunov (6,4 km²)
Zeměpisné souřadnice
Klášterecká Jeseň
Klášterecká Jeseň
Další údaje
Kód části obce 65633
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášterecká Jeseň (německy Gesseln) je malá vesnice, část města Klášterec nad Ohří v okrese Chomutov. Nachází se asi 3 km na západ od Klášterce nad Ohří. V roce 2009 zde bylo evidováno 40 adres.[1]

Klášterecká Jeseň leží v katastrálním území Klášterecká Jeseň o rozloze 2,06 km²[2] a Kunov o rozloze 4,34 km².[3]

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice je odvozen z výrazů jasan nebo jesení (jasanový porost). V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: in villa Gyesseny (1381), puol Gyessen (1431), Geseň (1481), Gesen (1545), geslen (1542), geslon (1543), Geßeln (1787), Geszlern (1846) nebo Jeseň a Gesseln (1854).[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Náves

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1381. Vesnice patřila k perštejnskému panství, které si roku 1431 rozdělili bratři Aleš a Vilém ze Šumburka. Jeseň tehdy připadla Vilémovi a stala se součástí panství nově založeného hradu Šumburk. Spolu s ním ji v roce 1449 koupil Vilém z Ilburka, ale už o čtyři roky později ji musel postoupit svým věřitelům, kterými byli bratři Kafunk a Pfluk z Fictumu. Ve druhé polovině šestnáctého století vesnice patřila Margaretě Hoferové, která ji v roce 1592 prodala Kryštovi z Fictumu, jemuž patřilo klášterecké panství.[5]

Na počátku sedmnáctého století Jeseň dodala dvanáct kmenů určených na výstavbu nové klášterecké školy a v roce 1636 platila klášterecké farnosti desátek ve výši 24 krejcarů. Podle berní ruly z roku 1654 ve vesnici žil jeden sedlák, který obhospodařoval deset strychů půdy, osm chalupníků s celkem 52 strychy a čtyři lidé bez pozemků. Dohromady chovali 21 krav, 25 jalovic, jednu ovci a dvanáct koz. Kromě chovu dobytka se lidé živili pěstováním žita, výrobou příze, povoznictvím u železných hutí a jeden člověk pracoval jako krejčí.[5]

Mezi vesnicí a Perštejnem byl od konce osmnáctého století železnorudný důl Vojtěch, ve kterém se těžila nekvalitní ruda, a proto byl jeho provoz opakovaně obnovován a znovu ukončován.[6]

I když se vesnice rozrostla a po polovině devatenáctého století v ní žilo přes 200 lidí, neměla vlastní školu a děti musely chodit do školy ve Vysokém. Jako významný zdroj obživy stále přetrvával chov dobytka.[5]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 243 obyvatel (z toho 123 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 263 obyvatel německé národnosti, kteří se s výjimkou jednoho člověka bez vyznání hlásili k římskokatolické církvi.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[9][10]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 206 216 222 241 253 243 263 86 144 147 100 58 73 76
Domy 33 37 38 39 43 43 50 52 35 33 25 34 33 37

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Po zrušení poddanství se Klášterecká Jeseň roku 1850 stala samostatnou obcí.[5] V roce 1869 byla uváděna jako osada Klášterce nad Ohří a poté znovu jako obec v okrese Kadaň. Od roku 1949 k ní jako osada patřilo Kamenné,[11] od 1. ledna 1953 také Kunov[12] (příslušnost Kunova se uvádí také už roku 1950[13]) a s ním i Vysoké.[14] Se všemi osadami se Klášterecká Jeseň stala 1. ledna 1963 (uvádí se též rok 1961[13]) částí obce Klášterec nad Ohří.[15]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  2. Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Klášterecká Jeseň: podrobné informace [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Kunov: podrobné informace [online]. [cit. 2017-02-27]. Dostupné online. 
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Klášterecká Jeseň, s. 129. 
  5. a b c d VACHATA, Zdeněk. Klášterec nad Ohří. Přehled dějin města a okolí. Klášterec nad Ohří: Městský úřad v Klášterci nad Ohří, 1997. 262 s. ISBN 80-254-0649-0. Kapitola Klášterecká Jeseň, s. 212–213. Dále jen Vachata (1997). 
  6. BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 48. 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 246. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 131. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 378, 379. 
  10. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 291. 
  11. BINTEROVÁ, Zdena. Od Vejprt po Měděnec. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 1999. 128 s. Kapitola Kamenné, s. 107. 
  12. Vachata (1997), s. 214
  13. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-03-25]. S. 222, 230, 268. Dostupné online. 
  14. Vachata (1997), s. 238
  15. Obce chomutovského okresu. Historií k dnešku. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-239-0031-5. Kapitola Klášterecká Jeseň, s. 114. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Klášterecká Jeseň, s. 114. 
  • VACHATA, Zdeněk. Klášterec nad Ohří. Přehled dějin města a okolí. Klášterec nad Ohří: Městský úřad v Klášterci nad Ohří, 1997. 262 s. ISBN 80-254-0649-0. Kapitola Klášterecká Jeseň, s. 212–213. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]