Hradiště (Klášterec nad Ohří)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hradiště
Jižní vjezd do vesnice
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 30 (2011)
Domů 13 (2009)
Nadmořská výška 460 m
Lokalita
PSČ 431 51
Obec Klášterec nad Ohří
Okres Chomutov
Historická země Čechy
Katastrální území Hradiště u Vernéřova, Pavlov u Vernéřova a Potočná u Vernéřova (6,6 km²)
Zeměpisné souřadnice
Hradiště
Hradiště
Další údaje
Kód části obce 180190
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hradiště (německy Radis) je malá vesnice, část města Klášterec nad Ohří v okrese Chomutov. Nachází se asi 5,5 km na severovýchod od Klášterce nad Ohří. Prochází zde silnice II/224. V roce 2009 zde bylo evidováno 13 adres.[1]

Hradiště leží v katastrálním území Hradiště u Vernéřova o rozloze 1,57 km2,[2] Pavlov u Vernéřova o rozloze 2,78 km2[3] a Potočná u Vernéřova o rozloze 2,25 km2.[4]

Název[editovat | editovat zdroj]

Přípona '-le' v nejstarších variantách názvu pochází z němčiny, ale slovní základ je pravděpodobně odvozen z neznámého českého slova (nikoliv však ze slova hradiště). V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: Radossle (1431), in Radossly (1446), w Radissle (1543), Radiß (1562), Radisß (1608), Radiesz (1654) nebo Radis (1787).[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka pochází z roku 1431.[6]

Hradiště na pohlednici z roku 1903

U vesnice působily dva železnorudné doly. Ve štole Trojice dlouhé 195 m bylo v letech 1816, 18171829 vytěženo 235 t krevele. Krevel těžený štolou Jan byl nekvalitní, a proto byl její provoz v roce 1827 ukončen. Na březích Hradišťského potoka se po těžbě dochovaly pinky a štoly, ve kterých se v letech 19341938 začaly těžit žíly baryt-fluoritové formace s mocností až 1,5 m. Těžba probíhala prostřednictvím 50 m hluboké šachty se čtyřmi těžebními patry a denně produkovala 15 až 18 tun velmi čistého barytu, který se používal k výrobě barviv, jako plnidlo v papírenství a v dalších oborech. Po vypuknutí druhé světové války byla těžba ukončena a důl zatopen. O pět let později byla těžba ložiska obnovena novou šachtou, ale v důsledku válečných událostí nebyl pokus úspěšný.

Průzkum v letech 19461947 potvrdil zásoby barytu i fluoritu.[7] Místní haldy byly známou mineralogickou lokalitou, především pokud jde o výskyt hematitu.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 131 obyvatel (z toho 77 mužů), kteří byli kromě jednoho cizince německé národnosti a všichni patřili k římskokatolické církvi.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 119 obyvatel německé národnosti a římskokatolického vyznání.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů[10]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 170 162 185 153 153 131 119 51 53 36 32 21 32 30
Domy 23 23 24 24 24 24 24 17 . 12 10 12 10 12
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů Vernéřova.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  2. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  5. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (A–H). Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 664–665. 
  6. RŮŽKOVÁ, Jiřina; ŠKRABAL, Josef. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 378, 379. 
  7. BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 48, 87, 88. 
  8. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 246. 
  9. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 131. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-11]. Kapitola Chomutov. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]