Suchý Důl (Klášterec nad Ohří)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Suchý Důl
Suchý Důl - u křižovatky.jpg
Základní informace
Charakter sídla osada
Počet obyvatel 9 (2014)
Domů 5 (2009)
Nadmořská výška 360 m
Lokalita
PSČ 431 51
Obec Klášterec nad Ohří
Okres Chomutov
Historická země Čechy
Katastrální území Suchý Důl u Klášterce nad Ohří (2,54 km²)
Zeměpisné souřadnice
Suchý Důl
Suchý Důl
Další údaje
Kód části obce 65676
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Suchý Důl (německy Dörnthal) je osada, část města Klášterec nad Ohří v okrese Chomutov. Nachází se asi 3,5 km na východ od Klášterce nad Ohří. V roce 2009 zde bylo evidováno 5 adres.[1] V roce 2014 zde trvale žilo devět obyvatel.[2]

Suchý Důl leží v katastrálním území Suchý Důl u Klášterce nad Ohří o rozloze 2,54 km².[3]

Název[editovat | editovat zdroj]

V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech Durrental (1281), Suchy duol (1443, 1460), in Suchem dole (1488), Suchey duol (1593), Dürrenthal nebo Dörnthal (1787) a Dörnthal (1846).[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kaple Navštívení Panny Marie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1281, kdy patřila pánům ze Šumburka.[5] Bývala součástí panství hradu Egerberk a spolu s ním ji roku 1460 od Půty z Illburka koupil Buš z Fictumu.[6] Jeho potomci panství drželi až do roku 1557, kdy je od nich koupil Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic.[7] Za něj byl roku 1572 sepsán urbář, podle kterého v Suchém Dole bydlelo sedm osadníků, kteří ročně na dávkách odváděli sedm kop grošů, jeden strych ovsa jednu a půl kopy vajec a dvanáct slepic. Kromě toho museli pracovat dva dny na panské chmelnici a vinohradu.[5]

Po třicetileté válce byla roku 1654 sepsána berní rula. Vzhledem k neúrodným polím byl pro obyvatele vesnice hlavním zdrojem obživy chov dobytka a práce v lese. Ve vsi v té době žilo šest chalupníků, jeden zahradník a jeden člověk bez majetku. Společně jim patřilo jedenáct potahů, devět krav a šest jalovic.[5]

V roce 1863 měla vesnice čtrnáct domů a 56 obyvatel, kteří opět chovali především dobytek. Děti chodily do školy v Rašovicích. Po zrušení poddanství se Suchý Důl stal roku 1850 samostatnou obcí,[5] ale od roku 1869 je uváděn jako osada Rašovic.[8] Spolu s nimi byl v roce 1961 připojen ke Klášterci nad Ohří.[5]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 66 obyvatel (z toho 32 mužů) německé národnosti, kteří byli kromě dvou evangelíků římskými katolíky.[9] Podle sčítání lidu z roku 1930 počet obyvatel poklesl na 55 lidí německé národnosti a římskokatolického vyznání.[10]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[11][12]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 71 78 66 64 58 66 55 33 17 11 13 7 9 1
Domy 14 14 14 14 13 12 12 12 . 3 4 4 4 4
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů Rašovic.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  2. Části obce [online]. Město Klášterec nad Ohří [cit. 2015-11-16]. Dostupné online. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 440–441. 
  5. a b c d e VACHATA, Zdeněk. Klášterec nad Ohří. Přehled dějin města a okolí. Klášterec nad Ohří: Městský úřad v Klášterci nad Ohří, 1997. 262 s. Kapitola Suchý Důl, s. 227–228. 
  6. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: František Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Egerberk hrad, s. 74. Dále jen Sedláček (1923). 
  7. Sedláček (1923), s. 75.
  8. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-09-23]. S. 550. Dostupné online. 
  9. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 248. 
  10. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 133. 
  11. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 378, 379. 
  12. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 291. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Suchý Důl, s. 118–119. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]