Rašovice (Klášterec nad Ohří)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rašovice
Domy na západním okraji vesnice
Domy na západním okraji vesnice
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Počet obyvatel 138 (2011)
Domů 106 (2009)
Nadmořská výška 300 m
Lokalita
PSČ 431 51
Obec Klášterec nad Ohří
Okres Chomutov
Historická země Čechy
Katastrální území Rašovice u Klášterce nad Ohří (2,82 km²)
Zeměpisné souřadnice
Rašovice
Rašovice
Další údaje
Kód části obce 65668
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rašovice (německy Roschwitz) jsou vesnice, část města Klášterec nad Ohří v okrese Chomutov. Nachází se asi 2,5 km na jihovýchod od Klášterce nad Ohří. V roce 2009 zde bylo evidováno 106 adres.[1]

Rašovice leží v katastrálním území Rašovice u Klášterce nad Ohří o rozloze 2,82 km².[2]

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice je odvozen z osobního jména Roch ve významu ves lidí Rochových. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: in Rosowiczich (1443), Rossowicze (1460), in Rossowiczych (1488), auf Roschwitz (1577), Russwicze (1589), Russwiczy (1598), Roschwitz (1626), Rosswicze (1654), Roschwitz nebo Rossowitz (1787) a Rašovice nebo Roschwitz (1924).[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1443.[4] Rašovice tehdy patřily k panství hradu Egerberk, o který v té době vedli spor IlburkovéJakoubkem z Vřesovic a pány ze Šumburka. Spor nakonec vyhráli a Botho z Ilburka panství roku 1460 prodal rodu Fictumů, kterým patřil Klášterec nad Ohří.[5] Od Fictumů egerberské panství roku 1557 koupil Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic,[5] který v Rašovicích založil zámek Felixburg, kam přestěhoval vrchnostenské sídlo včetně správy panství. Nechal také postavit jez na Ohři a u něj mlýn.[4] Roku 1591 Lobkovicové panství prodali Štampachům, kteří přišli o majetek za účast na stavovském povstání.[5]

Jako v jiných vesnicích v okolí se v Rašovicích rozšířil protestantismus a od roku 1605 zde působil pastor Johann Döbner. Ještě roku 1621 si ve vsi koupil usedlost, ale když v roce 1623 vesnici získal Kryštof Šimon Thun a zahájil proces rekatolizace, musel ji prodat a ze vsi se odstěhovat. Od té doby Rašovice patřily ke kláštereckému panství. Podle berní ruly z roku 1654 ve vsi žilo pět sedláků, deset chalupníků, dva zahradníci a jedna rodina bez pozemků. Lidé obdělávali celkem přes 145 strychů půdy a chovali 21 krav, šestnáct jalovic, devět prasat a jednu kozu.[4]

Školu měla vesnice od osmnáctého století, ale nejstarší budova byla postavena až v roce 1788 a sloužila až do roku 1882, kdy ji nahradila nová. V roce 1871 se asi kilometr proti proudu v Miřeticích stavěl železniční most přes Ohři jako součást tratě Chomutov–Cheb. Lidé z Rašovic se obávali, že pilíře mostu budou bránit volnému odchodu ledů a ledem způsobené povodně budou zaplavovat jejich pole. Vyvolali několik šarvátek s italskými dělníky, kteří most stavěli. Rozepři ukončila až armáda, která stavbu střežila až do jejího dokončení.[4]

Roku 1874 byl prodán krov zámku Felixburg, a zbývající budovy začaly rychle chátrat. Obyvatelé vesnice navíc rozebírali zdivo na stavby svých domů včetně nové školy. Dopravní spojení s okolím usnadnila nová silnice postavená roku 1889. Od roku 1877 měla vesnice vlastní sbor dobrovolných hasičů, o tři roky později bylo otevřeno Zemědělské kasino. Roku 1905 byl založen Pěvecký spolek Lyra a v roce 1912 rašovická pobočka Svazu Němců.[4]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 344 obyvatel (z toho 169 mužů), kteří byli kromě šesti cizinců německé národnosti. Všichni byli římskými katolíky.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 374 obyvatel: sedm Čechoslováků, 365 Němců a dva cizince. Kromě šesti lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[8][9]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 321 291 339 358 359 344 374 178 186 148 124 104 133 138
Domy 50 52 56 56 58 59 72 53 65 43 39 41 45 49
Počet domů z roku 1961 zahrnuje také domy vesnic Lestkov a Suchý Důl.

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Rašovická lávka

Po zrušení poddanství se Rašovice staly samostatnou obcí v okrese Kadaň. Od roku 1961 jsou částí obce Klášterce nad Ohří.[10]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Ve vesnici se dochovala část zříceniny renesančního zámku Felixburg. Zámek v roce 1777 vyhořel, byl přeměněn na pivovar, v roce 1871 opuštěn a na jeho místě byly postaveny rodinné domy.[11] Na východním okraji vsi stával empírový kostel svaté Anny zbořený v roce 1968.[12] U silnice do Klášterce nad Ohří, před odbočkou do Lestkova bývala výklenková kaple.[13]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

V Rašovicích se narodil Franz Josef Schaffer (1811–1880), c. k. vrchní inspektor finanční stráže a poslanec českého sněmu. Od roku 1857 v rašovické škole vyučoval Franz Iser, nositel zlatého záslužného kříže, který mu propůjčil císař František Josef I.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  2. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  3. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Rošovice, Roschwitz, s. 589. 
  4. a b c d e f VACHATA, Zdeněk. Klášterec nad Ohří. Přehled dějin města a okolí. Klášterec nad Ohří: Městský úřad v Klášterci nad Ohří, 1997. 262 s. ISBN 80-254-0649-0. Kapitola Rašovice, s. 224–227. 
  5. a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Egerberk – hrad, s. 112. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 248. 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 133. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 378, 379. 
  9. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 291. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2019-07-13]. S. 477. Dostupné online. 
  11. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Rašovice, s. 219. 
  12. Kostel sv. Anny [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2017-07-03]. Dostupné online. 
  13. Kaplička [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2016-07-03]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Rašovice, s. 117–118. 
  • VACHATA, Zdeněk. Klášterec nad Ohří. Přehled dějin města a okolí. Klášterec nad Ohří: Městský úřad v Klášterci nad Ohří, 1997. 262 s. ISBN 80-254-0649-0. Kapitola Rašovice, s. 224–227. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]