Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic
Lobkovický erb

Nejvyšší zemský komorník Českého království
Ve funkci:
1576 – 27. srpen 1583
Panovník Rudolf II.
Nástupce Jiří starší Popel z Lobkowicz

Nejvyšší zemský sudí Českého království
Ve funkci:
1570 – 1576
Panovník Maxmilián II.
Předchůdce Jan z Valdštejna
Nástupce Adam ze Švamberka

Zemský fojt v Dolní Lužici
Ve funkci:
1555 – ?
Panovník Ferdinand I.

Vrchní královský hejtman horní v Jáchymově
Ve funkci:
1548 – 1558
Panovník Ferdinand I.

Královský rada
Panovník Ferdinand I.

Narození 13. ledna 1517
Úmrtí 27. srpna 1583 (ve věku 66 let)
Líčkov
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Národnost Flag of Bohemia.svg česká
Choť 1. Markéta z Plavna
2. Anna z Fictumu
Rodiče Václav Hasištejnský z Lobkowicz
Sidonie z Fictumu
Děti Jan Valdemar Hasištejnský z Lobkowicz
Václav Adam Hasištejnský z Lobkowicz
Bohuslav Jáchym Hasištejnský z Lobkowicz
Eva, provdaná Švamberková
Barbora, provdaná Štampachová
Johana, provdaná Mašťovská z Kolowrat
Sidonie, provdaná Krajířová
Zaměstnání politik, úředník, diplomat, voják
Profese šlechtic
Náboženství luterán
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic (13. ledna 151727. srpna 1583 Líčkov) byl český šlechtic z hasištejnské větve rodu Lobkoviců.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1517. Po otci Václavu Hasištejnském z Lobkovic zdědil část hasištejnského panství a také alodiální panství Líčkov, které rozšířil nákupem statků zabavených po vzpouře proti Ferdinandovi I. Roku 1548 zdědil Stekník, DrahomyšlTřeskonice a o dva roky později přikoupil Libočany. Ještě později panství rozšířil o Deštnici a další tři vesnice.[1] Od Šliků koupil roku 1555 hrad Mašťov. Od Fictumů získal v roce 1557 panství hradu Egerberk a dosáhl jeho přeměny na svobodný a dědičný statek.[2] Pokusil se odkoupit hrad v Kadani, který měl od roku 1558 na dobu svého života v zástavě od královské komory, ale císař Rudolf II. prodej nepovolil.[3] V roce 1560 koupil tvrz a statek Poláky, které dal do užívání manželce Anně z Fictumu.[4] Roku 1571 koupil chomutovské panství,[5] které se jeho předkům nepodařilo udržet. V roce 1579 k němu připojil také Červený Hrádek a postupně dokoupil bývalé části tamního panství. O tři roky později koupil ještě Horu Svaté Kateřiny.[6]Klášterce nad Ohří nechal pravděpodobně v letech 15791583 vybudovat renesanční zámek Felixburg.[7]

Vyznáním byl luterán. Oženil se dvakrát. S první manželkou Markétou z Plavna, která zemřela roku 1555, měl syny Jana Waldermara a mladšího Bohuslava Jáchyma. Jeho druhou manželkou se stala Anna z Fictumu († 1587). Po smrti Bohuslava Felixe zdědila egerberské panství se zámkem Felixburg, PolákyPřísečnici s hutními provozy. Synové si rozdělili ostatní majetek. Starší Jan Waldemar dostal kromě dalších Mašťov, Líčkov, Kadaň a Výsluní a mladší Bohuslav Jáchym Chomutov, Červený Hrádek, Údlice, Horu Svaté Kateřiny a chomutovský kamencový důl.[8]

Pohřben byl v rodové hrobce v chomutovském kostele svaté Kateřiny. V září roku 1789 byly kovové rakve z hrobky převezeny do kostela v Novém Sedle nad Bílinou. Když byl v roce 1965 novosedelský hřbitov zrušen, byly ostatky zde pohřbených Lobkoviců pravděpodobně umístěny bez bližšího označení do hromadného hrobu na chomutovském hřbitově.[9]

Politická činnost[editovat | editovat zdroj]

Pan Bohuslav Felix byl diplomatem, vojákem a politikem ve službách habsburských králů Ferdinanda I., Maxmiliána II.Rudolfa II. Nejprve zastával úřad hejtmana v Jáchymově a od roku 1555 vykonával funkci zemského fojta v Dolní Lužici, kde mu patřila panství SprembergLübben. V roce 1570 byl jmenován nejvyšším zemským sudím a roku 1576 přijal úřad nejvyššího komorníka Českého království.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Líčkov – zámek, s. 280. 
  2. Anděl (1984), s. 112.
  3. Anděl (1984), s. 186.
  4. Anděl (1984), s. 387.
  5. BINTEROVÁ, Zdena, a kol. Dějiny Chomutova. Chomutov: Městský úřad Chomutov, 1997. 116 s. S. 16–25. 
  6. Anděl (1984), s. 75.
  7. Anděl (1984), s. 116.
  8. Anděl (1984), s. 75.
  9. a b GAVENDA, Lukáš. Osud nejvyššího komořího: Po stopách nezvěstných ostatků pana Bohuslava Felixe Hasištejnského z Lobkovic (1517–1583). Památky, příroda, život. 2003, roč. 35., čís. 3, s. 20–25. ISSN 0231-5076. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]