Hora Svaté Kateřiny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o městě v Krušných horách. O hoře v Egyptě pojednává článek Hora svaté Kateřiny.
Hora Svaté Kateřiny
Náměstí s Mariánským sloupem a školou
Znak obce Hora Svaté KateřinyVlajka obce Hora Svaté Kateřiny
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0425 567167
Kraj (NUTS 3) Ústecký (CZ042)
Okres (LAU 1) Most (CZ0425)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Litvínov
Historická země Čechy
Katastrální výměra 18,45 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 449 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 645 m n. m.
PSČ 435 46
Zákl. sídelní jednotky 4
Části obce 3
Katastrální území 4
Adresa městského úřadu Dlouhá 261
43546 Hora Svaté Kateřiny
Starosta Lukáš Pakosta
Oficiální web: www.horasvatekateriny.cz
Email: obecni.urad@horasvatekateriny.cz
Hora Svaté Kateřiny v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Hora Svaté Kateřiny
Hora Svaté Kateřiny
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horské (dříve též horní) město Hora Svaté Kateřiny leží v Krušných horách na státní hranici mezi ČR a SRN, zhruba 12 km severozápadně od Litvínova v okrese Most v Ústeckém kraji. Nejbližšími obcemi v okolí jsou Nová Ves v Horách (ČR), Deutschneudorf (Sasko, Německo) a Kurort Seiffen (Sasko, Německo). Hora Svaté Kateřiny je členem mikroregionu Svazek obcí v regionu Krušných hor (SOVRKH). Před druhou světovou válkou bylo město převážně německé. Žije zde 449[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Osada v místě byla již kolem roku 1350.[2] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1480.[3] V letech 1528, 1555, 1606, 1654, 1720, 1757 a 1758 je zmiňována jako městečko, resp. neopevněné městečko (Hora Swate Katherziny, Kathrnbergk, Swate Katerziny hora, hornj Swata Katerzina, Katarinberg, Catharinaberg, St. Chatarinaberg, Katharinaberg, Katerberg, Mons S. Catharinae).[2] V letech 1802, 1842, 1847 a 1921 je zmiňována jako město (1802 jako královské město bez trhu).[2]

Od roku 1528 byla Hora Svaté Kateřiny svobodným horním městem.[3] Hlavním rudním dolem byl důl Mikuláš na stejnojmenné žíle. Zrudnění této žíly představovalo jemnozrnnou směs sulfidů. Mezi minerály zde převažoval sfalerit, dále se zde vyskytoval chalkopyrit a arsenopyrit a v menším množství také pyrit, galenit a tetraedrit. Díky průzkumu štoly Mikuláš v letech 1998–2004 byly nalezeny vzorky rudy, z jaké bylo v 16. až 18. století získáváno stříbro a měď.[4]

Od roku 1654 patřila do Žateckého kraje. V roce 1850 byla okresním městem. V roce 1868 byla součásti politického okresu Most. V letech 1938–1945 byla jako součást Sudet připojena k Německé říši. Od roku 1949 byla součástí okresu Litvínov, od roku 1960 patří do okresu Most.[2]

V roce 1654 měla 142 domů, 1757 – 162 domů, 1843 – 247 domů, 1921 – 302 domů, 1930 – 306 domů. Obec byla postižena vysídlením Němců v roce 1945, v roce 1991 měla 116 domů.[2]

V roce 1713 bylo evidováno 622 duší, v roce 1843 1512 obyvatel (všichni Němci), v roce 1921 1533 obyvatel, z toho 1476 Němců a 10 Čechů, v roce 1930 již 1544 obyvatel, z toho 1454 Němců, 30 Čechů a 57 cizinců. Do druhé světové války včetně obec byla městem a výrazně převažovalo německé obyvatelstvo. Po vysídlení Němců v roce 1947 se v obci usadili Češi a počet obyvatel poklesl na méně než čtvrtinu původního počtu, obec měla 373 obyvatel, v roce 1950 338 obyvatel, v roce 1991 260 obyvatel a v roce 2000 341 obyvatel.[2] Obci se nepodařilo naplnit cíl zvýšit v rámci rozvoje do roku 2010 počet obyvatel na 600.[5]

Dne 11. března 2008 byl obci obnoven status města.[6]

Části města[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1533 obyvatel (z toho 757 mužů), z nichž bylo deset Čechoslováků, 1476 Němců a 47 cizinců. Kromě 37 evangelíků patřili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 1544 obyvatel: třicet Čechoslováků, 1454 Němců, tři příslušníky jiných národností a 57 cizinců. Výrazně převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také padesát evangelíků, jeden člen církve československé, dva členové jiných církví a osm lidí bez vyznání.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Hora Svaté Kateřiny[9][10]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 1 711 1 623 1 561 1 550 1 721 1 533 1 544 338 396 339 372 260 309 425
Domy 270 281 291 296 297 302 306 288 122 93 76 74 105 117
Data z roku 1961 zahrnují i domy místních částí Malý Háj a Rudolice v Horách.

Objekty na území města[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kulturní památky
Další zajímavosti
  • Rozhledna císaře Františka Josefa na Růžovém vrchu (729 m n. m.)
  • Pomník Antona Günthera
  • Radnice na náměstí
  • Farní areál (fara a hospodářské budovy přestavěné v roce 1860)

Jiné[editovat | editovat zdroj]

Severozápadně od města je SKI areál Hora Svaté Kateřiny se sjezdovkou, přírodní sáňkařskou dráhou a vlekem o převýšení 103 metrů.[11] Lyžařský areál je nástupním místem Krušnohorské lyžařské magistrály.

Ve městě je 46 svítidel veřejného osvětlení.[5]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Do obce vede od jihovýchodu silnice od Litvínova přes Horní Jiřetín a Novou Ves v Horách. Od jihozápadu vede silnice od Chomutova a Jirkova přes Boleboř a přes horosvatokateřinské části Rudolice v Horách a Malý Háj. Na severozápad vede silnice do Brandova a Olbernhau.

Autobusovou linku jedoucí přes Horu Svaté Kateřiny (572521), v trase Brandov – Litvínov, provozuje dopravce Autobusy KAVKA a. s. Do Chomutova a Jirkova přímé autobusové spojení není. Dopravní podnik Ústeckého kraje a. s. formálně provozuje do obce linku Brandov–Hora Svaté Kateřiny–Nová Ves v Horách–Záluží–Litvínov–Most (570550), na níž však po výpovědi smlouvy ze strany kraje jezdí jen jeden spoj ročně pro udržení licence.

Život města[editovat | editovat zdroj]

Významným oborem podnikání ve městě je turistika, zejména lyžařská a horská turistika a agroturistika, včetně ubytovacích služeb v malých penzionech. Ve městě je základní škola.

Německý sbor dobrovolných hasičů „Dobrovolní hasiči královského horního města Hora Svaté Kateřiny“ byl založen na generálním shromáždění Kateřinského spolku pro další vzdělávání dne 31. 7. 1875. Okresní hasičský sbor Hora Svaté Kateřiny čítající 5 sborů byl založen 21. května 1891.[12] Ve městě podle záznamů hořelo v letech 1807, 1810, 1820, 1845, 1866, 1870 a 1871. Při ničivém požáru roku 1904, kdy vyhořela celá dnešní Dlouhá ulice, asi 44 domů, a kostel byl zachráněn za cenu stržení jednoho z domů. Při poslední velkém požáru 20. září 1947 v tehdejší Kamenné (dnes Spálené) ulici hořelo 15 domů najednou a zasahovalo 25 požárních sborů, z toho 2 z NDR. Domy byly vesměs hrázděné a kryté šindelem, mnoho jich bylo po válce neobydlených.[13]

Roku 1946 byl založen Sportovní klub Hora Svaté Kateřiny. Na jeho činnost později navázala tělovýchovná jednota. Roku 1980 byl v obci založen Klub důchodců.

Roku 1997 starousedlíci a přistěhovalci společně založili občanské sdružení s názvem HOSKA, znamenajícím Horosvatokateřinká Sportovní a Kulturní Agentura. Pořádá závody, zábavy a karnevaly, recesní akce (lampiónový a prvomájový průvod), dětský den, mikulášskou nadílku, úklid obce i další akce.

V roce 2002 se aktivovalo sdružení Horal, které založili Lubomír Šlapka, Pavel Šabek a Zdeněk Sirotek. Sdružení má za cíl dosáhnout změny v hospodaření s obecním majetkem, jeho průhlednější kontrolu a také vrátit věci veřejné mezi obyvatelstvo. Horal vydává nepravidelný občasník HORAL, který se soustřeďuje zejména na nešvary v obci. Významnou propagační i popisnou úlohu má dvouměsíčník AMB.

Boj o rozdělování státních peněz[editovat | editovat zdroj]

Z podnětu obce Hora Svaté Kateřiny podalo v červnu 2006 28 senátorů ústavní stížnost na nerovnoměrné a nespravedlivé rozdělování finančních prostředků ze státního rozpočtu, které vede k zadlužování až likvidaci malých obcí, například tím, že obce jsou nuceny se v zájmu zařazení do jiné kategorie slučovat. Šlo o návrh na zrušení části ustanovení § 4 odst. 2 a přílohy č. 2 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní. Součástí podnětu byly i úvahy o uzákonění tzv. „životního minima obce“. Návrh od 29. června 2006 do ledna 2007 podpořilo 443 obcí uvedených v dokumentu na webu obce, celkem asi 650.[5][14]

Na začátku ledna 2008 zastupitelstvo obce jednomyslně schválilo, že se obec chce připojit k Praze. Praha totiž dostává na jednoho občana ze státního rozpočtu přes 37 000 Kč ročně, Hora Svaté Kateřiny jen 8600. Radní poté vyjádřili přání, aby o připojení k Praze požádalo i dalších 650 obcí, které protestovaly proti způsobu rozdělování peněz ze státního rozpočtu obcím. Toto rozhodnutí přijali zastupitelé v bezprostřední reakci na přijetí novely zákona o rozpočtovém určení daní. Zákony však jako podmínku slučování obcí uvádějí sousedství, což tyto dvě obce nesplňují, jsou vzdáleny asi 120 kilometrů.[15][16][17][18]

V přípravě i mediální prezentaci obou aktivit byl aktivní zejména místostarosta Petr Pakosta,[5] který uvedl, že daně se v ČR přerozdělují na rozdíl od mnoha jiných zemí podle počtu trvale bydlících, ačkoliv infrastruktura slouží i chatařům, jichž je v obci asi polovina.[5] Náměstkyně pražského primátora Markéta Reedová (SNK ED) naopak uvedla, že v Praze se vytvoří čtvrtina republikového hrubého domácího produktu a zpět se jí vrací necelá třetina, takže peníze z Prahy dostává i Hora Svaté Kateřiny.[19]

Angažmá proti prolomení limitů těžby[editovat | editovat zdroj]

V lednu 2015 se starosta Lukáš Pakosta nechal slyšet do médií, že pokud by byly prolomeny limity těžby hnědého uhlí, čímž by zanikla klíčová silnice na Most a nejspíš i na Litvínov, tak se z praktického hlediska nabízí jako řešení připojení obce k Německu, kam je to již dnes blíže na nákupy i do nemocnice. Podpora starostovu nápadu však v městečku nebyla jednoznačná, proti byl například starosta místních hasičů Jiří Žilka, který pracuje jako horník v dole ČSA. Bývalý český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg označil tento nápad za jedinečnou volovinu a uvedl, že navíc takové nápady považuje za nebezpečné. Uvedl, že v Evropě neexistuje žádný legální legislativní aparát či mechanismus, jak se připojit k jinému státu, a že když nemůže Doněck a Luhansk odejít od Ukrajiny, nemůže ani Hora Svaté Kateřiny z Česka do Německa.[20]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. a b c d e f web obce
  3. a b Historie města
  4. VELEBIL, Dalibor; VANĚK, Václav. Staré hutnictví stříbra [online]. 2007 [cit. 2016-08-21]. Dostupné online. 
  5. a b c d e Ondřej Černý: Že jsem blázen? To mi nikdo neřekl. MF Dnes, 12. 1. 2008, regionální příloha Praha, str. B1 a B3
  6. Rozhodnutí č. 29 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 11. března 2008
  7. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 208. 
  8. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I.. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 223. 
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 406, 407. 
  10. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 309. 
  11. SKI areál Hora Svaté Kateřiny
  12. Hora Svaté Kateřiny dnes a dříve, sestavil R. Král, 1947, citován na webu obce
  13. Požáry, Mlada Matějíčková, obecní kronikářka
  14. Ústavní stížnost
  15. Jan Stuchlík: Hora Svaté Kateřiny žádá o připojení k Praze, ČT24, 2. 1. 2008
  16. Lucie Prosková: http://www.denik.cz/z_domova/katerina_20080103.html, Deník, 4. 1. 2008
  17. Zdeňka Kuchyňová: Hora Svaté Kateřiny se chce stát městskou částí Prahy, Radio Praha, 7. 1. 2008
  18. Milan Novák: Zkusme trochu demokracie! (osobní blog, 8. 1. 2008, článek obsahuje letecký snímek obce)
  19. Praha čtvrť na horách nechce, ČTK, Hospodářské noviny, bre, 4. 1. 2008
  20. Martin Biben: Jestli padnou limity, připojíme se k Německu, hrozí příhraniční město, iDnes.cz, 25. 1. 2015

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]