Hasištejn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hasištejn
Pohled na hrad z PP Kokrháč
Pohled na hrad z PP Kokrháč
Základní informace
Sloh gotický
Výstavba počátek 14. století
Přestavba po roce 1418, 70. léta 15. století
Zánik 1560
Stavebník snad Václav II.
Současný majitel obec Místo
Další majitelé Šumburkové,
Hasištejnští z Lobkovic
Šlikové
Rudolf II.
Štampachové
Martinicové aj.
Poloha
Adresa Ostroh západně od obce, Místo, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Hasištejn
Hasištejn
Další informace
Rejstříkové číslo památky 25554/5-653 (PkMISSezObr)
Web www.hasistejn.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrad Hasištejn (německy Hassenstein) leží na české straně Krušných hor nad obcí Místonadmořské výšce 627 metrů. Je jedním z nejstarších hradů severozápadních Čech, též rodištěm a sídlem významného aristokrata a humanisty Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původ Hasištejna není znám. Na hradišti byly nalezeny stopy pohanského pohřebiště, což svědčí o velmi dávném osídlení. První písemná zmínka o královském hradu se nachází v zákoníku Majestas Carolina ze 14. století, přestože na tomto místě je zmiňováno opevněné místo už ve století dvanáctém. Poskytovalo ochranu obchodní cestě mezi Kadaníněmeckým městem Zwickau.

Pohled na hrad z bergfritu

Je možné, že gotický hrad nechal postavit král Václav II.[2] Od roku 1348 byl hrad v držení rodu pánů ze Šumburka. Císař a král Karel IV. jim jeho držbu roku 1351 prodloužil i s panstvími PřísečniceSchlettau. V jím vydaném zákoníku Majestas Carolina jej uvádí mezi královskými hrady, které panovníci nesmí prodat a zastavit jej směli nanejvýš na devět let. Šumburkům hrad patřil až do roku 1412, kdy ho přenechali Jindřichu mladšímu Reussovi z Plavna.[3] Ten se dostal do sporů s Václavem IV. a spolčoval se s loupeživými rytíři, se kterými přepadávali královské statky. Královské vojsko proto pod velením Mikuláše Chudého z Lobkovic hrad po dvouměsíčním obléhání dobylo a král Hasištejn ihned Mikuláši zastavil. Od roku 1421 ho Mikuláš získal jako dědičné korunní léno. Jeho vnuk, vzdělaný humanista Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic, zde žil trvale od roku 1490[4] a nechal hrad výrazně rozšířit. Pak v něm založil jednu z největších knihoven českého království. Knihovna byla později přestěhována do Chomutova, kde roku 1598 shořela.

Hrad dále vlastnili různí příslušníci Lobkoviců a jeden čas i Šliků. Po konfiskaci majetku Jiřího Popela z Lobkovic vlastnil sedm osmin hradu císař Rudolf II. Roku 1606 je od něj koupil Linhart starší Štampach ze Štampachu.[3] Po bitvě na Bílé hoře a během třicetileté války se majitelé měnili a stavba začala chátrat. V záznamech z roku 1622 byl hrad uváděn jako opuštěný. Na počátku 18. století zříceninu hradu nechal upravit Emanuel Karsch, postavil zde hostinec. Ten v roce 1976 vyhořel. Obě budovy hostince před požárem jsou zachyceny ve čtvrtém dílu seriálu 30 případů majora Zemana Hon na lišku jako Čadkova chata („Liščí doupě“).[5] Nový, menší hostinec byl postaven v roce 1995. Je na něm pamětní deska připomínající návštěvu J. W. Goetha v roce 1810.[6]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Pro stavbu byla vybrána oválná plocha nad prudkým svahem k údolí Prunéřovského potoka. Nejstarší stavební fáze patří k hradům bergfritového typu. Bergfrit, obehnaný plášťovou hradbou, zaujal nejvyšší místo jádra v čele hradu. Ve skále u paty věže byla vytesána cisterna na vodu. Na protilehlém a nejlépe chráněném místě stojí věžový palác, ke kterému naproti vstupní bráně přiléhala kaple zaklenutá křížovou klenbou. Její existence podporuje královské založení hradu.[7]

Bergfrit

Někdy po obléhání roku 1418 byl hrad výrazně rozšířen. Na východní straně jádra bylo zřízeno rozlehlé nádvoří postavené nad klenbou velkého sklepa, který využil prostor původně velmi strmého svahu. Na nádvoří se vstupovalo přes šíjový příkop čtverhrannou, dovnitř otevřenou branou. Hrad byl navíc obehnán parkánovou hradbou se dvěma nevýraznými baštami na západní straně.

Během pozdně gotické přestavby za Lobkoviců bylo opevnění hradu znovu rozšířeno. Před šíjovým příkopem vznikla nová hradba s věžovou branou a čtverhrannou bateriovou věží. Obě věže byly směrem k hradu otevřené. Hradbu chránil další příkop. Na návrší, odkud mohl být hrad účinně ostřelován z děl, byla postavena valy opevněná předsunutá bašta s věží opatřenou břitem. Dvojice nových bašt zpevnila parkánovou hradbu na západní straně. V jádře byl navíc pod bergfritem postaven nový palác, ze kterého se dochovala především východní zeď s arkýři.

Dnešní stav[editovat | editovat zdroj]

Zachovala se velká věž, která slouží jako rozhledna, dále zbytky dvou paláců a část hradeb. Vrch je zčásti zarostlý. Přístup je nejblíže z obce Místo zhruba 1 km vzdálené. Od motorestu Ušák na silnici I/13 sem vede modrá značka, z obce Místo žlutá.[8]

Obec Místo, které hrad patří, zde pořádá každoročně řadu společenských akcí (např. Fesťáček) pro veřejnost a plánuje zpřístupnit bývalou konírnu, kde chce vybudovat stálou výstavku.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-12-20]. Identifikátor záznamu 136676 : Hrad Hasištejn. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Hasištejn, s. 150. 
  3. a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Hasištejn – hrad, s. 129–131. 
  4. a b Vladimír Vacula. Hasištejn. Rozhledna i bašta kumštýřů. Mladá fronta - Sedmička Liberec a Jablonec. Srpen 2010, roč. II, čís. 32, s. 22. 
  5. Filmovamista.cz Hon na Lišku
  6. POHORECKÝ, Vladimír. Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech. Praha: Radioservis a.s., 2000. ISBN 80-86212-10-6. Kapitola Hrad Hasištejn, s. 37. 
  7. ZÁRUBA, František. Hradní kaple na Hasištejně. In: KULJAVCEVA HLAVOVÁ, Jana; KOTYZA, Oldřich; SÝKORA, Milan. Hrady českého severozápadu. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2012. Dostupné online. ISBN 978-80-86531-10-6. S. 287–304.
  8. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Zříceniny hradů výšinných, skalních, vodních. Praha: Olympia, 1998. 27-005-98. Kapitola Hasištejn, s. 75. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Hasištejn – hrad, s. 129–131. 
  • HEFNER, Zdeněk. Bergfrit hradu Hasištejna. Hláska. 2011, roč. XXII, čís. 2, s. 22–23. Dostupné online. ISSN 1212-4974. 
  • PACHNER, Jaroslav. Hasištejn, příprava konzervace hradu, experimentální vzorky oprav. Památky, příroda, život. 1999, roč. 31, čís. 4, s. 111–117. ISSN 0231-5076. 
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého – Litoměřicko a Žatecko. Svazek 14. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 445 s. Kapitola Hasištein hrad, s. 128–138. 
  • ZÁRUBA, František. Hradní kaple na Hasištejně. In: KULJAVCEVA HLAVOVÁ, Jana; KOTYZA, Oldřich; SÝKORA, Milan. Hrady českého severozápadu. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2012. Dostupné online. ISBN 978-80-86531-10-6. S. 287–304.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]