Kunov (Klášterec nad Ohří)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kunov
Místo, kde vesnice stávala
Místo, kde vesnice stávala
Základní informace
Charakter sídla zaniklá osada
Počet obyvatel 0 (2015)
Domů 0 (2015)
Nadmořská výška 650 m
Lokalita
Obec Klášterec nad Ohří
Okres Chomutov
Historická země Čechy
Katastrální území Kunov (4,34 km²)
Zeměpisné souřadnice
Kunov
Kunov
Další údaje
Zaniklé obce.cz 41
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kunov (německy Kunau) je bývalá obec a zaniklá vesniceokrese Chomutov. Nacházela se asi 3,5 km severozápadně od Klášterce nad Ohří, jehož částí se nakonec stal. Vesnice zanikla postupným vysídlením a úředně byla zrušena v roce 1970.[1] Dosud existuje katastrální území Kunov s rozlohou 4,34 km².[2] Ke Kunovu patřila i osada Vysoké.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice byl odvozen z osobního jména Kuno nebo Kuna ve významu Kunův dvůr. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Cunow (1431), Kunow (1481), khunow (1559), Kuna (1654) nebo Kuna (1787).[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Fragment zdiva

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1431,[3] kdy ji při dělení majetku získal Vilém ze Šumburka. Dalším majitelem se roku 1449 stal Vilém z Ilburka. V roce 1453 připadla jeho věřitelům, ke kterým patřili Fictumové. Kryštof z Fictumu roku 1592 vesnici připojil ke kláštereckému panství.[4]

V sedmnáctém století byla vesnice součástí klášterecké farnosti, které roku 1636 odvedla desátek ve výši 24 krejcarů. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly žilo osm chalupníků a čtyři rodiny bez pozemků. Bezzemkům patřily tři krávy a dvě kozy, zatímco chalupníci obdělávali 67 strychů půdy a chovali 22 krav, 23 jalovic, dvě prasata a 21 koz. Na málo úrodných polích pěstovali zejména žito.[4] Ve vesnici nebyl mlýn, a obyvatelé museli své obilí nechat mlít v Perštejně a od roku 1741 v Údolíčku.[5] Do devatenáctého století se vesnice značně rozrostla a počet jejích obyvatel přesáhl dvě stovky. V krátkém období let 1854–1856 v ní fungovala krajkářská škola.[4]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 190 obyvatel (z toho 96 mužů), kteří byli kromě pěti cizinců německé národnosti a všichni patřili k římskokatolické církvi.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 173 obyvatel: jednoho Čechoslováka a 172 Němců. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 1950[8]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950
Obyvatelé 221 226 196 174 181 190 173 10
Domy 35 37 37 37 37 35 36 37

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Po zrušení poddanství se Kunov stal samostatnou obcí,[4] ale v letech 1869–1890 býval osadou Petler. Roku 1890 se znovu osamostatnil[4] a pak až do 30. září 1906 náležel do soudního okresu Přísečnice v politickém okrese Kadaň.[9] Výnosem C. k. ministerstva vnitra č. 183/1906 Ř. z. se k 1. říjnu 1906[10] Přísečnice stala také správním centrem politického okresu, jehož součástí se stal i samotný Kunov. Součástí téhož politického okresu a od roku 1938 zemského okresu,[11][12] zůstal Kunov až do konce druhé světové války. Po druhé světové válce patřil do roku 1948 do správního okresu Vejprty.[13] Od 1. ledna 1949 do roku 1960 náležel Kunov do okresu Kadaň, patřícího do Karlovarského kraje.[zdroj?] Dne 1. ledna 1953 se Kunov stal částí Klášterecké Jeseně a roku 1970 již jako součást Klášterce nad Ohří zanikl vysídlením.[4] Od roku 1960 náleží území Kunova do okresu Chomutov.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce okresu Chomutov. Památky, příroda, život. 1995, roč. 27, čís. 2, s. 45. ISSN 0231-5076. 
  2. Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Kunov [online]. 2013-01-01, rev. 2013-05-29 [cit. 2015-05-08]. Dostupné online. 
  3. a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam změny (CH–L). Svazek II. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. S. 447. 
  4. a b c d e f VACHATA, Zdeněk. Klášterec nad Ohří. Přehled dějin města a okolí. Klášterec nad Ohří: Městský úřad v Klášterci nad Ohří, 1997. 262 s. Kapitola Kunov, s. 213–214. 
  5. BINTEROVÁ, Zdena. Perštejn a okolí. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 1999. 96 s. ISBN 80-238-4163-7. OCLC 84967731 S. 54. 
  6. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 255. 
  7. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 295. 
  8. BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce a města chomutovského regionu. Pernštejn: [s.n.], 2000. 453 s. ISBN 80-238-5890-4. 
  9. Gemeindelexikon der im Reichsrate vertretenen Königreiche und Länder. Svazek IX. Böhmen. Wien: Verlag der k.k. Hof- und Staatsdruckerei, 1904. Dostupné online. Kapitola Kaaden: Preißnitz, s. 268. (německy) 
  10. Výnos ministerstva vnitra z 12. září 1906 o zřízení okresního hejtmanství v Přísečnici (německy)
  11. Landkreis Preßnitz [online]. Rolf Jehke, rev. 2007-03-11 [cit. 2019-03-31]. Dostupné online. (německy) 
  12. Gemeindeverzeichnis Landkreis Preßnitz [Stand: 1. 1. 1945] [online]. Rolf Jehke, rev. 2007-03-11 [cit. 2019-03-31]. Dostupné online. (německy) 
  13. Seznam obcí v republice československé. Díl I. Seznam obcí v zemi české podle stavu z počátku roku 1948. Praha: Státní úřad statistický, 1948. Kapitola Seznam obcí podle okresů, s. 148. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]