Vejprty

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vejprty
Náměstí T. G. Masaryka s budovou pošty

Náměstí T. G. Masaryka s budovou pošty

znak obce Vejprtyvlajka obce Vejprtyznakvlajka

status: město
LAU 2 (obec): CZ0422 563404
kraj (NUTS 3): Ústecký (CZ042)
okres (LAU 1): Chomutov (CZ0422)
obec s rozšířenou působností: Kadaň
pověřená obec: Vejprty
historická země: Čechy
katastrální výměra: 9,77 km²
počet obyvatel: 2 871 (1. 1. 2015[1])
nadmořská výška: 725 m n. m.
PSČ: 431 91 až 431 94
zákl. sídelní jednotky: 3
části obce: 3
katastrální území: 2
adresa městského úřadu: Tylova 870/6
43191 Vejprty
starosta / starostka: Jitka Gavdunová
Oficiální web: http://www.vejprty.cz
E-mail: mesto@vejprty.cz
Vejprty na mapě
Vejprty
Red pog.png
Vejprty
Zdroje k infoboxu a částem obce

Vejprty (německy Weipert) jsou město v Ústeckém kraji v Krušných horách, ve správním obvodu Kadaň. Leží v nadmořské výšce od 748 do 846 metrů[2] a žijí v nich necelé tři tisíce obyvatel. S  německou obcí Bärenstein opticky tvoří jeden celek rozdělený pouze hraničním potokem Polava.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Panoramatický pohled z Kamenného vrchu směrem k Novému Zvolání

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1506.[3] Podle pověsti však stávala na místě Vejprt nejprve hospoda a později hamr na železo s malou hornickou osadou. V roce 1352 přechází území z majetku Koruny na pány ze Šumburku. Z roku 1413 pochází první zmínka o hamru „weyprecht“, který byl v roce 1427 zničen husity a roku 1506 je zmiňován jako pustý. Horním městem se Vejrpty staly roku 1607, kdy vydal císař Rudolf II. listinu, ve které povolil zdejším horníkům a řemeslníkům libovolné nakládání se svým majetkem, provozování řemesel, mít vlastní městskou váhu a lázně.[2] O deset let později, v roce 1617, povýšil císař Matyáše II. Vejprty na královské horní město.[4]

V roce 1550 byl ve vejprtské oblasti v Novém Zvolání založen důl Jan na poušti na bouří náhodně odkryté polymetalické žíle. Vyskytovaly se v ní nejčastěji chalkopyrit, galenit, rudy kobaltustříbra, výjimečně i ryzí stříbro a jiné minerály. O dvacet let později byla přívalovým deštěm odkryta jiná žíla, na které byl založen důl Milostivá ruka Páně. Na přelomu 16. a 17. století bylo v provozu mnoho dolů: Michal, Feigen, Voršila, Jiří, Římský orel, Mnich, Jan, Tři paní, Pivní desátek aj. V šachtě Louka bylo vytěženo celkem 1144 kg stříbra. Během třicetileté války došlo k výraznému útlumu těžby a její obnova byla jen pomalá, protože v okolí nebyl dostatek pracovních sil a samotné doly velmi zpustly. Obecní prostředky doplněné daňovými úlevami nestačily, a tak byly nové doly zakládány a staré prozkoumávány až počátkem 18. století za účasti finančně silnějších těžařů. Po roce 1713 bylo otevřeno 22 dolů, ale mnoho z nich jejich majitelé brzy uzavřeli, protože nemohli hradit vysoké náklady na odčerpávání důlních vod. Po roce 1722 byla uzavřena tavicí huť, a později dokonce zbořena. Sedmiletá válka se stala příčinou uzavření dalších dolů, protože během ní stát nemohl těžaře podporovat. Teprve po jejím skončení mohlo město věnovat pětinu daně na provoz dolu Jan na poušti a v roce 1766 byla státem otevřena nejhlubší dědičná štola vejprtského revíru Klement, která však nezastihla žádné rudné žíly. V 19. století již byly stříbrné doly nerentabilní. V roce 1854 stát nechal zastavit práce v dolech Milostivá ruka PáněJan na poušti a další pokusy o jejich znovuotevření, které probíhaly až do roku 1945, byly jen formální.[5]

Kromě stříbra se u města těžila také železná ruda. Doložené doly známe až z první poloviny 16. století, ale vzhledem ke zmínkám o starších hamrech je pravděpodobné, že zde existovaly již dříve. Železná ruda se dobývala i v převážně stříbrném dole Jan na poušti a v období 15301550 je znám železný důl Pavla Spindlera z Magdeburgu. V severní části vejprtského revíru se nacházelo několik menších dolů a v dole Marie pomocná se krevel těžil společně s rudami olova.[5]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[3][6]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 5 349 6 308 8 196 9 850 11 692 10 256 11 751 4 476 4 467 3 546 3 820 3 256 3 268 2 891
Domy 502 575 686 786 860 906 1 088 1 139 691 607 488 586 602 618

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Martina

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

spřátelená obec

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2015 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-04-30, [cit. 2015-05-02]. S. 53. Dostupné online.  
  2. a b BINTEROVÁ, Zdena, a kol. Obce chomutovského okresu. Chomutov : Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Vejprty, s. 245–248.  
  3. a b Český statistický úřad Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 380, 381.  
  4. JEŽIL, František. Historie města Vejprty [online]. Vejprty: Městský úřad, [cit. 2013-12-17]. Dostupné online.  
  5. a b BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov : Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 29–32, 47.  
  6. Český statistický úřad Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 293.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]