Domašín (okres Chomutov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Domašín
Pohled od Petler
Pohled od Petler
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKlášterec nad Ohří
Obec s rozšířenou působnostíKadaň
(správní obvod)
OkresChomutov
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel197 (2023)[1]
Rozloha15,80 km²[2]
Katastrální územíDomašín u Klášterce nad Ohří
Nadmořská výška568 m n. m.
PSČ431 51
Počet domů68 (2021)[3]
Počet částí obce4
Počet k. ú.5
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa obecního úřaduLouchov 20
431 51 Domašín
obec.domasin@centrum.cz
StarostaBc. Aleš Olbram Hoffmann
Oficiální web: www.obec-domasin.cz
Domašín na mapě
Domašín
Domašín
Další údaje
Kód obce563048
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Domašín (německy Tomitschan) je obecokrese ChomutovÚsteckém kraji. Leží v Krušných horách asi 4 km severně od Klášterce nad Ohří v nadmořské výšce okolo 560 m. Tvoří ji čtyři místní části: Domašín, Louchov, Nová VískaPetlery, přičemž obecní úřad sídlí v Louchově. V obci žije 197[1] obyvatel.

Samotný Domašín leží na katastrálních územích Domašín u Klášterce nad Ohří s rozlohou 3,3 km²[4]Podmilesy o výměře 2,72 km² a v roce 2011 v něm žilo 36 obyvatel.[5]

Název[editovat | editovat zdroj]

Pojmenování vesnice vzniklo odvozením ze staročeského osobního jména Domašě ve významu Domašův dvůr. V průběhu dějin je vesnice uváděna například ve tvarech a spojeních Thamaszina puol (1431), Thomaszin (1446), puol vsi Domoczyna (1481), w Tomaczsinie (1543), Tomatssin (1543), Tometschen (1566), Domaczino (1597), Tamitssen a Tamiczow (1654), Thamitschan (1718) nebo Tomitschan (1846).[6]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1431 a vztahuje se k dělení majetku mezi bratry Aleše a Viléma ze Šumburka. V roce 1449 koupil polovinu vesnice Vilém z Illburka a od roku 1453 patřila bratrům Andreasovi a Nikolasovi z Fictumu. Později se Domašín stal součástí majetku královské komory a v roce 1552 ho Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic připojil ke svému vernéřovskému panství.[7] Jeho syn Bohuslav Jáchym Hasištejnský z Lobkovic vyměnil statky na Chomutovsku se svým příbuzným Jiřím Popelem z Lobkovic, který byl v roce 1594 odsouzen za zradu a urážku císařského majestátu ke ztrátě majetku.[8] Vesnici od královské komory koupil Eliáš Schmidträbner z Lustenegu a znovu ji připojil k Vernéřovu.[9] Dalšími majiteli byli Arnošt Markvart z Hrádku a od roku 1740 hrabě Antonín Chotek z Chotkova a Vojnína. Později se vystřídalo několik jiných majitelů. Naposledy statek koupil v roce 1857 František Karel Z Weidenheimu, jehož potomkům patřil až do roku 1945.[10]

Domašín byl především zemědělskou vesnicí. I přes relativně velkou nadmořskou výšku, se z roku 1623 dochovala zmínka o vinohradu. Vlastníky panství zastupoval rychtář jmenovitě zmiňovaný v roce 1651, kdy zde žilo 54 obyvatel. Po třicetileté válce ve vesnici podle berní ruly z roku 1654 žili čtyři sedláci, osm chalupníků a jeden nemajetný člověk závislý na obci. Pěstovalo se žito, které se prodávalo v Přísečnici.[11]

V polovině 19. století se v okolí vesnice pokusně hloubily železnorudné doly. Ze starších zpráv je znám důl Anna, ve kterém se v letech 1830, 1839 a 1840 vytěžilo 112 tun krevele. Kromě něj se v dolech vyskytoval a vybíral ametyst.[12] Jižně od vesnice se v prostoru Holubího vrchu a Ciboušova těžily jaspisy, které byly použity k výzdobě kaple svatého Václava v katedrále svatého Víta v Praze.[10]

Od roku 1950 ve vsi existovalo jednotné zemědělské družstvo, ale po roce 1957 bylo zrušeno a jeho majetek převeden na státní statek Vernéřov. Od 70. let 20. století zde hospodařil Státní statek, oborový podnik Chomutov, se zaměřením na chov mladého skotu.[13]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 225 obyvatel (z toho 115 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[14] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 189 obyvatel se stejnou národnostní a náboženskou strukturou.[15]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Domašín[16][17]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 242 254 254 258 262 225 189 54 45 55 27 13 17 36 18
Domy 44 48 49 49 49 49 48 49 51 10 9 12 15 14 16
Tabulka v roce 1961 zahrnuje domy z místních částí Louchov, Nová Víska a Petlery.

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

V roce 1869 Domašín byl osadou obce Louchov v okrese Kadaň. Od roku 1880 je samostatnou obcí v okrese Kadaň (1880–1950) a později v okrese Chomutov.[18]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Domašínská kaple byla postavena v roce 1748. Později prošla opravou a v letech 1907 a 1908 byla přestavěna.[10] Poslední oprava proběhla v roce 2000.[13] Kaple není památkově chráněná.
  • Jeden kilometr východně od vesnice se v údolí Podmileského potoka nachází přírodní památka Podmilesy.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Z Domašína pocházel Josef Václav Nitsch, puškařský mistr ve vernéřovské puškařské manufaktuře.[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Domašín u Klášterce nad Ohří [online]. [cit. 2015-10-16]. Dostupné v archivu. 
  5. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 289. 
  6. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (díl I. A–H). Praha: Československá akademie věd a umění, 1947. 728 s. S. 380. 
  7. PACHNER, Jaroslav. Domašín. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 40 s. Kapitola Domašín, s. 4. Dále jen Pachner 2001. 
  8. BINTEROVÁ, Zdena, a kol. Dějiny Chomutova. Chomutov: Městský úřad Chomutov, 1997. 116 s. S. 25, 28. 
  9. ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Vernéřov – zámek, s. 507. 
  10. a b c d Pachner 2001, str. 5
  11. BINTEROVÁ, Zdena, a kol. Obce chomutovského okresu. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Domašín, s. 53–54. 
  12. BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 48, 89. 
  13. a b Pachner 2001, str. 8
  14. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 246. 
  15. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 131. 
  16. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-11]. Kapitola Chomutov. Dostupné online. 
  17. Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-11-18]. Dostupné online. 
  18. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 104. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]