Strupčice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Strupčice
Náves s kašnou
Náves s kašnou
Znak obce StrupčiceVlajka obce Strupčice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0422 563358
Kraj (NUTS 3) Ústecký (CZ042)
Okres (LAU 1) Chomutov (CZ0422)
Obec s rozšířenou působností Chomutov
Pověřená obec Jirkov
Historická země Čechy
Katastrální výměra 19,65 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 974 (2019)[1]
Nadmořská výška 258 m n. m.
PSČ 431 11 až 431 14
Zákl. sídelní jednotky 4
Části obce 4
Katastrální území 2
Adresa obecního úřadu Strupčice 51
43114 Strupčice
Starosta Luděk Pěnkava
Oficiální web: www.obec-strupcice.cz
E-mail: ou.strupcice@volny.cz
Strupčice v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Strupčice
Strupčice
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Strupčice (německy Trupschitz) se nachází v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Leží asi 8 km východně od Chomutova. Severně od obce se nachází dobývací prostor Lomu Vršany a na východě ji od Malého Března odděluje těleso rekultivované výsypky. Včetně místních částí zde žije 974[1] obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice je odvozen ze jména Stroupek ve významu ves lidí Stroupkových. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: in Strupczyicz (1354), Strupczicz (1405), Trupczicz nebo Trupsicz (1471, 1472), vsi Trubczicze (1542), k Trupcziczym (1544), w Trupeziczych (1551), Stupczicze (1561), Strupczicze (1571), Tropschitz (1595) nebo Trupssycze (1654).[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352,[3] ale podle archeologického výzkumu v lokalitě je doloženo, že okolí obce bylo osídleno již v pravěku více jak před 4 000 lety, i když se nedaří určit přesný okamžik, kdy obec vznikla. V polovině 14. století byla obec ve vlastnictví Newlas ze Zecz.

V první polovině 19. století vzniklo u Strupčic několik hnědouhelných dolů, z nichž doly Josef Otto, JosefinaNanebevzetí Panny Marie byly uzavřeny do poloviny století. Po nich zůstala v provozu jen pětice dolů Ferdinand, Florián, Císař František, Marie TerezieLeopoldina, které těžily z hloubek deset až třicet metrů dvě 1–3 m mocné sloje a jejich produkce se pohybovala ve stovkách tun ročně. Během hospodářské krize v 70. letech 19. století byl provoz těchto dolů zastaven.[4]

Nejvýznamnějším podnikem se stal důl Anna založený v roce 1887, který pohltil dříve uzavřené menší doly Bernard, Tekla, František, Požehnání Ježíšovo a jiné. Vystřídal řadu majitelů, až se kvůli neplacení daní dostal v roce 1935 do majetku státu. Těžila se v něm až 2,5 m mocná sloj uložená v hloubce kolem 40 m a uhlí se vlečkou odváželo k nádraží na železniční trati VrskmaňPočerady. Kromě toho byla šachta Anna spojena lanovkou s dolem Ondřej u Pohlod. V dole pracovalo v různých obdobích 20 až 460 horníků, kteří ročně těžili 10 000 až 200 000 tun uhlí.[4] Celková produkce do roku 1939, kdy byl důl uzavřen,[5] byla asi 3 500 000 tun. Velká část zdejšího uhlí se spotřebovala přímo ve strupčických cihelnách.[4]

Po mnichovské dohodě byly Sudety obsazeny německou armádou. Dne 8. května 1945 byla obec osvobozena příjezdem sovětských tanků, načež následoval odsun většiny Němců žijících v oblasti do Německa. Do vybydlených stavení se začali stahovat přistěhovalci z vnitrozemí.

Na základě studie Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky, který v roce 2002 zpracoval Ústav územního rozvoje, byla obec Strupčice označena za sídlo bez potenciálu cestovního ruchu.[6]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

V okolí obce se nacházejí ložiska spraší, které se využívaly jako surovina pro výrobu cihel v místních cihelnách, jichž bylo v roce 1945 v provozu 22.[4] Na západním okraji vesnice, poblíž dochovaných komínů, je dosud přístupná asi deset metrů vysoká těžební stěna.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1238 obyvatel (z toho 591 mužů), z nichž bylo 217 Čechoslováků, 989 Němců, dva Židé a třicet cizinců. Většina byla římskokatolického vyznání, ale čtrnáct lidí se hlásilo k evangelickým církvím, dva k izraelské, třináct k ostatním neuvedeným církvím a 68 jich bylo bez vyznání.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1530 obyvatel: 466 Čechoslováků, 1038 Němců, jednoho příslušníka jiné národnosti a 25 cizinců. Stále výrazně převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také devatenáct evangelíků, šestnáct příslušníků církve československé, šest židů, devět členů jiných církví a 291 lidí bez vyznání.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[9][10]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 598 622 818 918 953 1 238 1 530 858 742 609 497 378 422 502
Domy 70 89 100 131 132 137 186 194 200 142 135 140 144 162
Data z roku 1961 zahrnují i domy z místní části Okořín.

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Dne 22. května 1938 se konaly volby do obecních zastupitelstev. Z rozdělených 827 hlasů ve Strupčicích získaly 418 hlasů Sudetoněmecká strana, 137 hlasů Německá sociální demokracie, 61 hlasů Komunistická strana Československa a 211 hlasů jiné české strany.[11]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Řada drobných památek byla do Strupčic přemístěna z vesnic, které na Chomutovsku zanikly v důsledku těžby uhlí.[3][12][13]

  • Kostel svatého Václava původem ze 14. století, přestavěný v roce 1780[14]
  • Barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1723 od sochaře J. K. Vettera přemístěná z Tušimic[15]
  • Socha svatého Václava z roku 1833 na návsi; na čtverhranném podstavci jsou reliéfy Panny Marie, svatého Jana Nepomuckého a svatého Donáta.[16]
  • Socha Panny Marie před kostelem z počátku 18. století z Prunéřova[17]
  • Smírčí kříž u vstupu do kostela a cyrilometodějský smírčí kříž z 16. století (oba přemístěné ze zaniklé Vrchnice)[18][19]
  • Pieta z roku 1718 vytesaná v černovické huti přemístěná od Kralup ke vstupu na hřbitov
  • Pieta z roku 1741 od K. Weitzmanna přenesená z Milžany doprostřed malé návsi pod kostelem
  • Sloup s Kristem
  • Boží muka přemístěná na malou náves pod kostel
  • Krucifix
  • Socha svaté Anny
  • Asi 1 km severovýchodně od obce stojí na okraji těžebního prostoru Lomu Vršany dřevěná rozhledna Maják.[20]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (S–Ž). Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 216–217. 
  3. a b BINTEROVÁ, Zdena, a kol. Obce chomutovského okresu. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Strupčice, s. 229–232. 
  4. a b c d BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 94, 116. 
  5. KTODA, Jaroslav. Provoz na dole Běta byl ukončen. Památky, příroda, život. 1977, roč. 9, čís. 2, s. 23. 
  6. BÍNA, Jan. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. Urbanismus a územní rozvoj. 2002, roč. 5, čís. 1, s. 8. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-05-20. 
  7. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 211. 
  8. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 101. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 380, 381. 
  10. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 293. 
  11. RŮŽEK, Vlastislav. „Přijde den“ (Es Kommt der Tag…). Památky, příroda, život. 1994, roč. 26, čís. 1, s. 10, 14. ISSN 0231-5076. 
  12. BINTEROVÁ, Zdena. Umělecké památky okresu Chomutov, 25. pokračování. Památky, příroda, život. 1984, roč. 16., čís. 3, s. 82–84. 
  13. KUDRNÁČ, A. Přemístění plastik z vysočanského depozitáře do Strupčic. Památky, příroda, život. 1977, roč. 9., čís. 1, s. 26–28. 
  14. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-12-12]. Identifikátor záznamu 132882 : Kostel svatého Václava. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  15. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-12-12]. Identifikátor záznamu 148057 : Socha svatého Jana Nepomuckého. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  16. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-12-12]. Identifikátor záznamu 147679 : Socha svatého Václava. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3]. 
  17. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-12-12]. Identifikátor záznamu 159129 : Socha Panny Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [4]. 
  18. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-12-12]. Identifikátor záznamu 127444 : Smírčí kříž. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [5]. 
  19. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-12-12]. Identifikátor záznamu 158935 : Smírčí kříž. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [6]. 
  20. Česká televize. Nová rozhledna nabízí pohled na velkorypadla i Krušné hory [online]. 2012-08-17 [cit. 2014-07-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]