Horní město

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o obecném historickém titulu hornických měst. O obci (bývalém městě) u Rýmařova v Moravskoslezském kraji pojednává článek Horní Město.
Půdorys Kutné hory – výřez historické mapy

Horní město je obecné historické označení měst vzniklých v místech těžby drahých kovů.

Horní města podléhala přímo panovníkovi, neboť výnosy z těžby drahých kovů byly jeho hlavním příjmem. Jednalo se tedy o specifickou variantu královských měst.

Horní města měla, a některá z nich doposud mají, specifický urbanismus. Často totiž nebyla vysazována na pravidelném rastru ulic s čtvercovým či obdéným náměstím, ale podél cest k jednotlivým štolám, takže působí dojmem rostlých sídel. Jejich půdorys je proto dnes někdy mylně chápán jako poněkud chaoticky utvářený. Příkladem je půdorys Kutné Hory. V bývalých horních městech jsou často dochovány velmi náročně řešené měšťanské domy, například Kamenný dům v Kutné Hoře, velice nákladně vybavené radnice, kostely atp.

Nejvýznamnějším horním městem Čech byla Kutná Hora, do jehož Vlašského dvora byla po mincovní reformě Václava II. soustředěna veškerá ražba mincí. Údajně nejstarším horním městem byla Jihlava. Velmi důležitou roli hrály i rudné doly v Příbrami ze 14. století, kde se těžilo především stříbro a olovo.

Zkřížená hornická kladívka ve znaku Rudolfova

Bývalá horní města lze často dodnes identifikovat podle jejich názvu. Zpravidla se v něm objevuje slovo hora (Kutná Hora, Hora Svatého Šebestiána, Hora Svaté Kateřiny) či hory (Zlaté Hory, Stříbrné Hory, Kašperské Hory, Hory Matky Boží), případně horní (Horní Slavkov, Horní Blatná, Horní Město). V tomto případě je však nutné odlišit města a obce, která jsou „horní“ pouze svou polohou, například Horní Planá, Horní Stropnice. V těchto případech je ovšem adjektivum „horní“ téměř vždy mladším rozlišovacím doplňkem původního jednoslovného názvu. Těžbu drahých kovů může název vyjadřovat i jinak (Stříbro, Zlaté Hory, Stříbrné Hory)

Velice často identifikují bývalá horní města zkřížená kladívka v městském znaku (např. Rudolfov), případně i heraldická figura nerostné suroviny (např. měsíc jako symbol stříbra v tzv. velkém znaku Českých Budějovic z roku 1648, které se zde těžilo od 13.–14. století). Naopak příkladem bývalého horního města, které neidentifikuje název ani znak je například Jílové u Prahy či Jihlava.

Zkřížená kladívka a srpek měsíce (pod ochranným andělem) ve znaku Českých Budějovic z roku 1648 (s obměnami používaným do roku 1965)

Horní města v Čechách[editovat | editovat zdroj]