Rusová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rusová
Poslední stojící budova obce, budova železničního nádraží, před zbořením
Poslední stojící budova obce, budova železničního nádraží, před zbořením
Základní informace
Charakter sídla část obce
Počet obyvatel 0 (2001)
Domů 0 (2013)
Nadmořská výška 800 m
Lokalita
PSČ 431 91
Obec Kryštofovy Hamry
Okres Chomutov
Historická země Čechy
Katastrální území Rusová (9,52 km²)
Zeměpisné souřadnice
Rusová
Rusová
Další údaje
Kód části obce 136212
Zaniklé obce.cz 82
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rusová (německy Reischdorf[1]) je katastrální území[2] a zaniklá obec (dnes část obce Kryštofovy Hamry) v okrese Chomutov. Nachází se asi 4,5 km na jihovýchod od Kryštofových Hamrů. Prochází tudy železniční trať Chomutov–Vejprty. Obec ztratila většinu obyvatel při vysídlení Němců z Československa, definitivně pak byla zlikvidována při výstavbě vodní nádrže Přísečnice.[3]

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice byl odvozen z příjmení Rus a znamenal Rusova ves. V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: Reuzendorff (1367), Rawsendorf (1449), Raisendorf (1481), w Raystorffu (1543), Reuschdorf (1555), Reuchsdorff (1608), Reischdorf nebo Reichsdorf (1787) a Reischdorf (1846).[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o Reuzendorfu, pozdějším Reischdorfu, je z roku 1367. Český název, vycházející z první části německého názvu (Reusze, Russe-), se začal užívat až po druhé světové válce. Roku 1689 byla zbarokizována gotická hřbitovní kaple sv. Martina z 15. století a povýšena na filiální kostel. Při přečíslování domů za Marie Terezie měla Rusová 198 popisných čísel. V roce 1761 zde byla postavena budova školy, v roce 1774 byla zřízena samostatná farnost Rusová. V roce 1872 byla do obce zavedena železnice a byla zde zřízena pošta, do jejíhož okrsku patřily i vesnice Podmilesy, Nová Víska, Louchov a Domašín.[3]

Z obce pocházející sloup se sochou Dobrého pastýře, nyní umístěn v Hoře Svatého Šebestiána

Okolo roku 1712 byl na krevelové žíle u Rusové znovuotevřen starší důl Martin.[5]

V roce 1900 v obci žilo 3571 obyvatel, nejvíce v historii obce.[6] V roce 1911 byl v obci postaven vodovod a elektřina byla zavedena v roce 1921. K tomuto roku zde žilo 2248 obyvatel, z toho 2225 německé národnosti.[7]

V letech 1935–1939 byl v Rusové postaven nový moderní kostel, zasvěcený opět svatému Martinovi.[3]

Obec ztratila většinu obyvatel při vysídlení Němců z Československa, když v roce 1930 zde žilo 2 045 obyvatel, v roce 1950 pak jen 328. Definitivně byla obec zlikvidována při výstavbě vodní nádrže Přísečnice, která začala na jaře 1973.[3] Předtím byla zrušena památková ochrana jedenácti staveb: čp. 60, 105, 132. 144, 240, 256, 279, 270, domu při čp. 60 a turistické ubytovny.[8] Barokní sloup se sochou Dobrého pastýře z roku 1715 byl přemístěn do Hory Svatého Šebestiána a dvoustranné sousoší svaté Rodiny, které stávalo u cesty do Přísečnice, na lesní hřbitov ve Vejprtech.[3]

V roce 2003 zanikla farnost Rusová.[9] V roce 2009 byla v Rusové evidována jedna adresa,[10] budova bývalého nádraží,[3][11] která byla zbořena v roce 2012.[12]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 2248 obyvatel (z toho 1041 mužů), z nichž bylo devět Čechoslováků, 2225 Němců a čtrnáct cizinců. Kromě devíti evangelíků, jednoho člena československé církve a tří lidí bez vyznání patřili k římskokatolické církvi.[13] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 2045 obyvatel: 24 Čechoslováků, 1997 Němců a 24 cizinců. S výjimkou sedmnácti evangelíků, jednoho člena nezjišťovaných církví a deseti lidí bez vyznání se všichni ostatní hlásili k římskokatolické církvi.[14]

Historický vývoj počtu obyvatel a domů[6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 2 122 2 919 3 213 3 571 2 927 2 248 2 045 328 304 207 0 0 0 0
Počet domů 263 326 320 342 322 312 333 378 79 52 0 0 0 0

Větrné elektrárny[editovat | editovat zdroj]

Panoramatický pohled na Farmu větrných elektráren Kryštofovy Hamry, na území Rusové je většina turbín vpravo

V roce 2007 byly v Rusové zprovozněny dvě skupiny větrných elektráren. Větrné elektrárny Rusová (také Rusová-Podmíleská výšina) zahrnují tři turbíny Nordex o výkonu 2,5 MW, mají tedy celkový výkon 7,5 MW.[15] Tuto skupinu provozuje společnost Green Lines Rusová, s.r.o.,[16] jejímiž společníky je šest fyzických osob z Německa a České republiky. Farma větrných elektráren Kryštofovy Hamry zahrnuje 21 turbín Enercon o výkonu 2 MW[15] , která je s celkovým výkonem 41 MW největší farmou větrných elektráren v České republice. V Rusové je umístěno 5 turbín.[17]

Na území Rusové se i do budoucna připravuje stavba dalších větrných elektráren.[18][19][20][21]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  2. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f zanikleobce.cz: Rusová (Reischdorf) - Historie
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (M–Ř). Svazek III. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 552. 
  5. BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 49, 168. 
  6. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. S. 378, 379, záznam 17-4. Dostupné online. 
  7. Statistický lexikon obcí v republice Československé - I. Čechy. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 598 s. S. 255. 
  8. MonumNet: katastrální území Rusová
  9. Výpis z Rejstříku evidovaných právnických osob
  10. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  11. železniční stanice Rusová - Kryštofovy Hamry trať č.137. calla-palustris.blgz.cz [online]. [cit. 2014-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  12. Vejprtská dráha: dopravna D3 Rusová
  13. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 255. 
  14. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 295. 
  15. a b Česká společnost pro větrnou energii: Aktuální instalace
  16. ERÚ: Green Lines Rusová, s.r.o.
  17. ERÚ: ecoenerg Windkraft GmbH & Co. KG
  18. Informační systém EIA: Rozšíření stávající farmy Kryštofovy Hamry o 4 VTE
  19. Informační systém EIA: Větrná farma Kryštofovy Hamry a větrná farma Výsluní
  20. Informační systém EIA: Větrný park Rusová
  21. Mostecký deník: Obří větrný park Kryštofovy Hamry se ještě více rozroste

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]