Velký Špičák (Krušné hory)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Velký Špičák
Velký Špičák
Pohled z Bärensteinu

Vrchol 965 m n. m.
Prominence 94 m ↓ bývalá jáma Kovářská
Izolace 6 km → Vysoká seč
Poloha
Státy Česko Česká republika
Pohoří Krušné hory / Loučenská hornatina / Přísečnická hornatina / Vejprtská vrchovina
Souřadnice
Velký Špičák
Velký Špičák
Povodí Přísečnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velký Špičák je 965 metrů vysoká hora v české části středních Krušných hor, v katastrálním území Černý Potok obce Kryštofovy Hamry.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Velký Špičák leží přibližně 3 km severovýchodním směrem od obce Kovářská. Východně od Velkého Špičáku stávalo v údolí Přísečnického potoka hornické město Přísečnice, na jehož místě je dnes stejnojmenná přehrada. Západně od hory se vine údolí Černé vody, protékající obcí Černý Potok. Ve směru západ-východ prochází 300 metrů pod jižním úpatím silnice III/21911 z Kovářské k Přísečnické přehradě. Na jihozápad od Velkého Špičáku, z téhož horském hřbetu vystupují ještě dva, nižší skalnaté vrcholy: Střední Špičák (924 m n. m.) a Malý Špičák (904 m n. m.).

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Pohled na přehradu Přísečnice a Jelení horu

Velký Špičák představuje spolu s blízkými vrcholy Malý a Střední Špičák pozůstatek neovulkanického intruzivního tělesa, jež náleží k rozptýleným alkalickým vulkanitům Českého masívu. Tyto vulkanické intruze pravděpodobně tvořily součást přívodního kanálu k připovrchové sopečné struktuře, která se však v důsledku působení erozních činitelů do dnešní doby nedochovala.[1] K intruzi magmatu došlo během terciéru. V geologickém podloží Velkého a Malého Špičáku se nachází nefelinit, hornina podobná čediči. V bývalém lomu, situovaném v západním úbočí nefelinitového suku Velkého Špičáku, je patrná sloupcovitá odlučnost horniny. Tato struktura je typickým výsledkem kontrakce magmatu při jeho ochlazování a tuhnutí.

Současná podoba Špičáků je důkazem silného erozního působení v této části Krušných hor. Na linii intruzivních těles protaženou ve směru jihozápad – severovýchod navazuje na severovýchodě nefelinitová intruze Jelení hory. Poloha všech čtyř neovulkanických těles indikuje jejich možný vznik na tektonické poruše procházející oblastí ve zmíněném směru.[1]

Vrchol
Lom v západním úbočí Velkého Špičáku

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Velký Špičák je nezalesněnou vysokou kupou, jejíž vrchol je zdálky velice výrazný a vystupuje z hřbetu Krušných hor. Vrchol je nezalesněný, ačkoliv na jeho úpatí a na severovýchodním úbočí jsou vzrostlé lesy. Vrcholová plošina je téměř 100 metrů dlouhá. Na nejvyšším místě stojí dřevěný kříž.

Výhled[editovat | editovat zdroj]

  • na jihovýchod
    • větrné elektrárny u zaniklé obce Rusová

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Geologické lokality, Velký, Malý a Střední Špičkák jako významné geologické lokality na stránkách ČGS

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BÍNA, J., DEMEK, J. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. Praha: Academia, 2012. 344 s.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]