Mědník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mědník
Mědník
Kaple na vrcholu, pohled od západu

Vrchol 910 m n. m.
Poloha
Světadíl Evropa
Státy Česko Česká republika
Pohoří Krušné hory / Loučenská hornatina / Přísečnická hornatina / Měděnecká hornatina
Souřadnice
Mědník
Mědník
Hornina skarn
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mědník (též Měděnec, německy Kupferhübel) je 910 metrů vysoký vrch v Krušných horách, pod jehož jižním svahem se rozkládá bývalá hornická obec (původně horní město) Měděnec. Vrch se nachází v okrese Chomutov na území Ústeckého kraje.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kaple Srdce Ježíšova

Historie města Měděnec je už téměř 1000 let spjata s dolováním převážně železné a stříbronosné měděné rudy v okolí i přímo na samotném Mědníku. První doložené zprávy o této činnosti pocházejí z roku 1449. V roce 1520 održelo městečko Měděnec právo svobodného výkupu stříbra. Těžba v okolí probíhala s přestávkami až do roku 1992 (v blízkém závodě „Václav Řezáč“ podniku „Rudné doly Příbram“). Na svazích Mědníku jsou dodnes patrné pozůstatky středověkého dolování. Na vrcholu dal vévoda Julius František Sasko-Lauenburský v roce 1674 postavit kapli Neposkvrněného početí Panny Marie. Na jihozápadním svahu pod vrcholem stojí i kaple Srdce Ježíšova, postavená v roce 1935.

Na východním svahu stával od 19. století hotel s hostincem Kupferhübel. Ten několikrát vyhořel a po posledním požáru 5. srpna 1939 už nebyl obnoven.

Hornické památky[editovat | editovat zdroj]

Štola Marie Pomocné a štola Země zaslíbená[editovat | editovat zdroj]

V roce 1910 byla pro turisty zpřístupněna štola Marie Pomocné (německy Mariahilf) s malachitovým pokryvem stěn. Po první světové válce však už nebyla přístupná. V devadesátých letech 20. století se nadace Garmica provozující nedaleký důl Měděnec rozhodla zpřístupnit jednu ze štol na jižním úpatí. Se zánikem nadace po třech letech však byly prostory opět uzavřeny. V roce 2006 byly štoly rekonstruované a v květnu roku 2007 byly štoly znovu zpřístupněné veřejnosti. Z důvodu neshod mezi majiteli štoly a majitelem přístupových pozemků byla od roku 2012 štola Marie Pomocné pro návštěvníky uzavřena.[1] Dalším z historických důlních děl je štola Země zaslíbená, která byla v roce 2013 prohlášena kulturní památkou a zpřístupněna veřejnosti.[2]

Montanregion Krušné hory[editovat | editovat zdroj]

V rámci přeshraničního projektu Montanregion Krušnohoří bylo navrženo k zapsání do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO 35 hornických památek, z toho 15 z České republiky. Mezi těmito českými památkami jsou i historické štoly na Mědníku.[3] Dne  20. ledna 2014 saský ministr vnitra Markus Ulbig a český ministr kultury v demisi Jiří Balvín podepsali společnou dokumentaci k německo-české žádosti o zápis "Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří" na Seznam světového dědictví UNESCO. Centrum světového dědictví v Paříži mělo začít žádost posuzovat v únoru 2015 s výhledem na konečný verdikt v průběhu roku 2016.[4] Celý postup však byl odložen a zápis na Seznam světového dědictví UNESCO byl realizován až 6. července 2019.

Poloha, okolí a dostupnost[editovat | editovat zdroj]

Mědník leží na hřebeni Krušných hor a je zdaleka viditelnou dominantou. Poskytuje i výhled do dalekého okolí.

Podél severního úpatí Mědník obtáčí železniční trať č. 137 Chomutov - Vejprty.[5] Za ní se rozkládá rozsáhlý areál bývalého dolu Měděnec s velkým poddolovaným územím. Těžba v dole skončila v roce 1992, území je částečně zalesněné a bez osídlení. Štola Země zaslíbená se nachází asi 0,5 km od železniční zastávky Měděnec, vrchol Mědníku pak zhruba o 300 metrů dále. České dráhy však na trati 137 provozují jen dva spoje denně, a to pouze o víkendech od 1. května do konce září.[6]

Klub českých turistů pořádá každoročně „Výstup pro velikonoční vajíčko na Mědník“. Výchozím bodem výstupu je Klášterec nad Ohří.

Výhled[editovat | editovat zdroj]

Na severní straně je nejbližší dominantou Velký Špičák, východněji se rozkládá údolní nádrž Přísečnice s Jelení horou. Východně a severovýchodně stojí na hřebeni Krušných hor více než dvacet nově vybudovaných větrných elektráren. Jihovýchodním směrem lze vidět západní část Podkrušnohorské pánve s komíny elektráren, doly, ale také plochu Nechranické přehrady a v údolí Ohře ležící města Klášterec nad Ohří a Kadaň.

Pohled jižním směrem skýtá výhled Měděnec a níže údolí Ohře od Perštejna po Klášterec nad Ohří. Za řekou se vypínají ležící hřebeny Doupovských hor. Západním směrem leží vrcholy Meluzína, Klínovec a Fichtelberg.

Pohled z Mědníku na Měděnec a údolí Ohře a Doupovské hory

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. LUDWIGOVÁ, Petra. Štola Marie Pomocné na Měděnci se letos návštěvníkům neotevřela [online]. Ústí nad Labem: Ústecký kraj, 2012-08-13 [cit. 2016-07-13]. Dostupné online. 
  2. Štola Země zaslíbená [online]. hrady.cz [cit. 2016-07-14]. Dostupné online. 
  3. ŠEBESTOVÁ, Miroslava. Štola na Měděnci mezi památkami UNESCO? Klidně. Chomutovský deník [online]. 16. 6. 2011 [cit. 15.4.2015]. Dostupné online. 
  4. Popis a zdůvodnění na webu montanregion.cz. www.montanregion.cz [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-02. 
  5. Mapa tratí na webu Českých drah
  6. Jízdní řád ČD 2014/2015

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]