Klínovec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: vrchol v Hrubém Jeseníku Velký Klínovec.
Klínovec
Rozhledna s hotelem
Rozhledna s hotelem

Vrchol 1244 m n. m.
Prominence 734 m ↓ Všerubský průsmyk
Izolace 133 km → Ostrý[1]
Seznamy Tisícovky v Česku #87
Ultratisícovky #31
Nejprominentnější hory CZ #4
Nejizolovanější hory CZ #2
Hory a kopce Krušných hor #1
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Pohoří Krušné hory / Klínovecká hornatina / Jáchymovská hornatina / Vykmanovská hornatina
Souřadnice
Klínovec
Klínovec
Hornina svory a ortoruly
Povodí Ohře, Mulda
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klínovec (německy Keilberg, dříve též Sonnenwirbel), 1244 metrů nad mořem, je hora v severozápadních Čechách, nejvyšší vrchol Krušných hor, nejvyšší bod okresů Karlovy Vary a Chomutov a také Karlovarského a Ústeckého kraje. Jde o čtvrtou nejprominentnější českou horu.[1]

Na vrcholové plošině se nachází v současnosti uzavřený hotel s 24 metrů vysokou rozhlednou (nově opravenou a zprovozněnou) a telekomunikační betonová věž vysoká 80 metrů. Z jižní strany vede k vrcholu lanová dráha Jáchymov - Klínovec, ze severní strany vede další lanová dráha Dámská. Rozhledna i hotel jsou nejstaršími a nejvýše položenými budovami v Krušných horách. Skiareál Klínovec je největší lyžařský areál v Krušných horách.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Nachází se poblíž Božího Daru, 4 km severovýchodně od Jáchymova v okrese Karlovy Vary na hřebeni Krušných hor. Asi 2 kilometry severozápadně leží hraniční přechodNěmeckem a město Boží Dar. Pod severními svahy se rozkládá německé lázeňské město Oberwiesenthal, nad ním se tyčí masiv hory Fichtelberg, která je jen o 30 metrů nižší než Klínovec. Východně, podél hraničního potoka Polava, který pramení na svazích Klínovce v Německu, leží české město Loučná pod Klínovcem a ještě východněji za holým a plochým hřebenem Háj u Loučné.

Průměrná roční teplota vzduchu je 2,6 °C, roční úhrn srážek se pohybuje kolem 986 mm.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Klinovec, mapa lyžařského střediska

V 16. století se o Klínovci se zmínil Johannes Mathesius i v souvislosti s lavinami, které měly za následek zničení lesů, poškození několika domů a dokonce několik lidských obětí. V historii nesla oblast Klínovce jméno Bartum, jako zkomolenina od Bartholomäusberg.

V roce 1817 postavilo město Jáchymov na vrcholu vyhlídkovou věž, která v roce 1868 shořela. Tuto první vyhlídkovou věž navštěvovali často i lázeňští hosté z Karlových Varů, odkud přijížděli kočáry taženými koňmi. V roce 1883 začal krušnohorský spolek z Jáchymova se stavbou kamenné rozhledny. Ta byla v srpnu následujícího roku pod názvem „Kaiser-Franz-Josephs-Turm“ / „Věž císaře Františka Josefa“ slavnostně otevřena. Věž vysoká 24 metrů stojí na vrcholu dodnes, je po rekonstrukci. Na její vrchol vede 75 schodů. Počet návštěvníků rychle vzrůstal, a tak například v roce 1885 vrchol navštívilo 6000 lidí, z toho však jen 4623 vystoupilo na věž, důvodem, jak popsal jeden ze současníků, byla především fyzická náročnost výstupu a velmi úzký prostor schodiště.

Vysílač Klínovec v únoru 2007
Výhled z Klínovce na německou stranu

Kvůli silnému větru panujícímu téměř celoročně byla vrchní plošina rozhledny zastřešena, od roku 1888 ji kryla skleněná střecha. Vstupné v té době bylo 10 krejcarů. S rozvojem turistiky bylo rozhodnuto o přístavbě sloužící k ubytování. Ta byla otevřena 18. srpna 1893. V provozu byla každoročně od 1. května do 30. září a mimo provizorního ubytování pro deset osob poskytovala i teplá a studená jídla. Spolu s přístavbou to byla zřízena i stáj pro osm koní.

K červnu 1897 byla na Klínovci zřízena i poštovní stanice, která za první léto provozu odeslala do Božího Daru přes 7 000 zásilek. V roce 1907 byla přistavěna ještě jedna budova s prostornou halou se stylovým kazetovým stropem, zobrazujícím znaky českých krušnohorských měst. U příležitosti jubilejní výstavy pořádané na počest císaře Františka Josefa I. v ní byly vystaveny průmyslové a řemeslné výrobky z českého krušnohoří.

Před vypuknutím první světové války byl hotel rozšířen a přistavěno bylo další patro. Současně byla dřívější stáj přestavěna na další ubytovací prostory a celý komplex byl opláštěn dřevem, které se na něm dochovalo dodnes. V roce 1913 měl hotel 40 ubytovacích místností pro 80 lidí. Vedle stájí pro 35 koní zde byly i garáže pro automobily.

Se vznikem Československa, ke kterému území připadlo, zmizela i dvojjazyčnost v názvu hory, nejprve byl vybrán a používal se název Klín z německého názvu Keilberg - doslovně „klínová hora“. V druhé polovině dvacátých let se název ustálil na dnešní Klínovec.

Dříve byla na vrcholu i meteorologická stanice. Počet turistů prudce vzrůstal zejména díky výstavbě silnice přímo na vrchol a také proto, že z Karlových Varů sem pravidelně jezdil autobus. Koncem dvacátých let byl komplex opět rozšířen a počet lůžek se zvýšil na 100.

Hostinec v té době provozovala rodina Wohlrab; měl tři velké místnosti: Dotzauerův sál, halu SobitschkaMüllerův sál. Poslední byl pojmenován po okresním školním inspektorovi Antonu Müllerovi, dlouholetém předsedovi jáchymovského krušnohorského spolku.

Pro zimní sporty byly na svazích směrem k Jáchymovu vybudovány sjezdovky a sáňkařská dráha. Směrem k Oberwiesenthalu byl od roku 1922 v provozu skokanský můstek; zdejší rekord ve skoku na lyžích 50 metrů vydržel mnoho let.

Před druhou světovou válkou měl hotel kapacitu 112 míst. Po válce nesla hora oficiální český název. Proud zejména německých turistů ustal a obnovil se až v roce 1972, po zrušení vízové povinnosti pro občany NDR.

Lanovky na Klínovec[editovat | editovat zdroj]

Lanovka Jáchymov – Klínovec

Čtyřmístná lanová dráha Jáchymov – Klínovec disponuje odpojitelným uchycením (lyží nebo kol) a oranžovou krycí bublinou. V roce 2014 byla rekonstruovaná. Dolní stanice lanovky je vzdálena asi 3 km od města Jáchymov, délka lanovky je 2 168 m a převýšení 480 m. V zimě přepravuje lanovka lyžaře a v létě umožňuje nástup i cyklistům. Díky tomu mohou cyklisté bez větší námahy nastoupit na cyklotrasy vedoucí z vrcholku Klínovce.[2]

Nová čtyřmístná lanová dráha Dámská ze severní strany byla uvedena do provozu o Vánocích 2019.[3] Její délka je 1210 m a převýšení 232 m.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Prominence a izolace na Ultratisicovky.cz
  2. Lanovka Klínovec
  3. Lyžaře vyveze na Klínovec nová lanovka, bude rychlejší a vyhřívaná. iDNES.cz [online]. 2019-11-07. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]