Uraninit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Uraninit
Uraninit, Chestnut Flats Mine, Spruce Pine, Severní Karolína, USA
Uraninit, Chestnut Flats Mine, Spruce Pine, Severní Karolína, USA
Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec UO2
Identifikace
Barva černá
Vzhled krystalu krychle, oktaedry,
dodekaedry
Soustava krychlová
Tvrdost 5–6
Lesk mastný
Štěpnost dobrá
Vryp hnědý, šedý, zelený
Hustota 10,6 g/cm³
Rozpustnost HNO3, H2SO4, méně v HCl
Ostatní silně radioaktivní

Uraninit (Born, 1772, starší český název smolinec), chemický vzorec UO2 (oxid uraničitý), je krychlový minerál nazvaný podle prvku, který obsahuje.

Původ[editovat | editovat zdroj]

  • Magmatický – v žulových a syenitových pegmatitech.
  • Hydrotermální – ve vysokoteplotních cínových a středně teplotních CoNiBiAgAt a dalších sulfidových žilách.
  • Sedimentární – klastické sedimenty vzniklé v podmínkách atmosféry s malým obsahem kyslíku na rozhraní archaika (prahory) a proterozoika (starohory).
  • Metasomatický

Morfologie[editovat | editovat zdroj]

Vzácné krystaly ve tvaru krychle či oktoedru, nebo dodekaederu, které mohou být až 11 cm velké. Většinou celistvý, někdy v žilkách a povlacích, nebo v zrnitých agregátech. Vyskytuje se i v podobě málo soudržných zemitých černých agregátů (tzv. uranová čerň).

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Vzorek z Jáchymova
  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 5–6, křehký, hustota 10,6 g/cm³ se s postupující oxidací snižuje až na 6,5 g/cm³, štěpnost dobrá podle {111}, lom nepravidelný až lasturnatý
  • Optické vlastnosti: Barva: černá, šedá, zelenavá. Lesk mastný, matný, polokovový, průhlednost: opakní, vryp tmavě zelený až hnědočerný.
  • Chemické vlastnosti: Složení: U 88,15 %, O 11,85 %. Snadno oxiduje, takže vždy je přítomný i oxid uranový UO3. Kromě toho obsahuje také oxidy olova, thoria a další vzácné zeminy. Podle poměru uranu a olova se dá stanovit stáří uraninitu. Taktéž se v něm přirozeně vyskytuje radium a ve velmi nízké koncentraci i hélium. Stejně jako v případě olova jde o produkt radioaktivního rozpadu uranu. Před dmuchavkou se netaví, na dřevěném uhlí dává se sodou žlutý nálet. Rozkládá se v horké HNO3, dále v H2SO4 a méně v HCl.

Podobné minerály[editovat | editovat zdroj]

Parageneze[editovat | editovat zdroj]

Získávání[editovat | editovat zdroj]

Těžba v hlubinných dolech (žilní ložiska).

Využití[editovat | editovat zdroj]

Uraninit je nejdůležitější rudou uranu a radia. Dříve používaný k výrobě uranových barev, jako zdroj radia na léčebné preparáty. Nyní má uplatnění v energetice jako zdroj náplní palivových článků do jaderných elektráren, ve vojenství do jaderných hlavic, a tzv. ochuzený uran pak jako protitankové střelivo.

Další využití má v lékařství, biologii, metalurgii a v jiných oborech.

V rudě jáchymovského smolince objevili roku 1898 Pierre a Marie Curieovi prvek radium. Také helium bylo poprvé izolováno ze smolince, ačkoliv jeho existence v heliosféře byla prokázána již dříve spektroskopicky.

Naleziště[editovat | editovat zdroj]

Často se vyskytující minerál.

Citace[editovat | editovat zdroj]

DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha : AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce) ISBN 80-7151-030-0.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]