Oxid uraničitý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Oxid uraničitý
Vzhled

UO2lattice.jpg Uranium dioxide.svg

Obecné
Systematický název Oxid uraničitý
Anglický název Uranium dioxide
Německý název Uran(IV)-oxid
Sumární vzorec UO2
Vzhled hnědočerná práškovitá látka
Identifikace
Číslo RTECS YR4705000
Vlastnosti
Molární hmotnost 270,028 g/mol
Teplota tání 2 865 °C
Hustota 10,95 g/cm3
Tvrdost 6
Součinitel tepelné vodivosti 9,80 Wm-1K-1 (100 °C)
Měrná magnetická susceptibilita 109,83·10-6 cm3g-1
Měrný elektrický odpor 380 Ώm (100 °C)
5 Ώm (500 °C)
Struktura
Krystalová struktura ffKrystalografická soustava#Krychlová (kubická)
Hrana krystalové mřížky a= 546,8 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° -1 085 kJ/mol
Standardní molární entropie S° 77,03 JK-1mol-1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° -1 032 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp 0,235 5 JK-1g-1
Bezpečnost
Vysoce toxický
Vysoce toxický (T+)
Nebezpečný pro životní prostředí
Nebezpečný pro životní prostředí (N)
R-věty R26/28, R33, R51/53
S-věty (S1/2), S20/21, S45, S61
NFPA 704
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Oxid uraničitý neboli smolinec, (UO2) je chemická sloučenina kyslíku s uranem, který v něm má oxidační číslo IV.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.