Oxid vanadičitý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Oxid vanadičitý
Vanadia-dioxyd.jpg
Obecné
Systematický název oxid vanadičitý
Anglický název Vanadium(IV) oxide
Německý název Vanadium(IV)-oxid
Sumární vzorec VO2
Vzhled temně modrá práškovitá látka
Identifikace
Registrační číslo CAS
PubChem
Vlastnosti
Molární hmotnost 82,940 g/mol
Teplota tání 1 545 °C
Teplota varu ≈ 2 700 °C
Teplota změny krystalové modifikace 72 °C (α → β)
Hustota 4,564 g/cm3 (α)
4,339 g/cm3 (β)
Měrná magnetická susceptibilita 40,90×10−6 cm3g-1
Struktura
Krystalová struktura jednoklonná (α)
čtverečná (β)
Hrana krystalové mřížky α - modifikace
a= 574,3 pm
b= 451,7 pm
c= 537,5 pm
β= 122°25´
β - modifikace
a= 453,0 pm
c= 286,9 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° -713,6 kJ/mol (α)
Entalpie tání ΔHt 686 J/g
Entalpie změny modifikace ΔHα→β 51,5 J/g
Standardní molární entropie S° 51,25 JK-1mol-1 (α)
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° -659,2 kJ/mol (α)
Izobarické měrné teplo cp 0,622 JK-1g-1
Bezpečnost
R-věty R36/37/38
S-věty S26, S36/37/39
NFPA 704
NFPA 704.svg
0
2
0
 
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oxid vanadičitý (VO2) je jedním z oxidů vanadu. Vanad v něm je v oxidačním stavu IV.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.