Osmium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Ru

Os

Hs

RheniumOsmiumIridium

  [Kr] 4f14 5d6 6s2
  Os
76
 
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               
Obecné
Název (lat.), značka, číslo Osmium (Osmium), Os , 76
Registrační číslo CAS 7440-04-2
Umístění v PSP 8 skupina,

6. perioda, blok d

Char. skupina Přechodné kovy
Hmotnostní zlomekzem. kůře ppm
Konc. v mořské vodě mg/l
Počet přírodních izotopů
Vzhled stříbromodrý kov
Krystaly osmia
Emisní spektrum
Atomové vlastnosti
Rel. at. hmotnost 190,23 g·mol−1
Atomový poloměr 135 pm
Kovalentní poloměr 144 pm
van der Waalsův poloměr pm
Elektronová konfigurace [Kr] 4f14 5d6 6s2
Elektronů v hladinách 2, 8, 18, 32, 14, 2
Oxidační číslo III, IV, VI, VIII
Fyzikální vlastnosti
Skupenství Pevné
Krystalová struktura Hexagonální
Hustota 22,59 g/cm³ (20 g/cm³ při teplotě tání)
Kritická hustota {{{kritická hustota}}} g cm−3
Tvrdost 7,0 (Mohsova stupnice)
Magnetické chování Paramagnetické
Měrná magnetická susceptibilita {{{magnetická susceptibilita}}}
Teplota tání 3033 °C (3306 K)
Teplota varu 5012 °C (5285 K)
Kritická teplota {{{kritická teplota c}}} °C ({{{kritická teplota k}}} K)
Teplota trojného bodu {{{teplota trojného bodu c}}} °C ({{{teplota trojného bodu k}}} K)
Teplota přechodu do supravodivého stavu {{{teplota supravodivosti}}}
Teplota změny krystalové modifikace {{{teplota změny modifikace}}}
Tlak trojného bodu {{{tlak trojného bodu}}} kPa
Kritický tlak {{{kritický tlak}}} kPa
Molární objem · 10−6 m3/mol
Dynamický viskozitní koeficient {{{dynamický viskozitní koef.}}}
Kinematický viskozitní koeficient {{{kinematický viskozitní koef.}}}
Tlak nasycené páry
Rychlost zvuku 4 940 m·s−1 m/s
Index lomu {{{index lomu}}}
Relativní permitivita {{{relativní permitivita}}}
Elektrická vodivost S·m−1
Měrný elektrický odpor 81,2 nΩ·m
Teplotní součinitel el. odporu {{{součinitel elektrického odporu}}}
Tepelná vodivost 87,6 W·m−1·K−1 W·m−1·K−1
Povrchové napětí {{{povrchové napětí}}}
Termodynamické vlastnosti
Skupenské teplo tání
Specifické teplo tání {{{spec. teplo tání}}}
Skupenské teplo varu
Specifické teplo varu {{{spec. teplo varu}}}
Molární atomizační entalpie {{{molární atomizační entalpie}}}
Entalpie fázové přeměny modifikace {{{entalpie fázové přeměny modifikace}}}
absolutní entropie {{{absolutní entropie}}}
Měrná tepelná kapacita
Molární tepelná kapacita {{{molární tepelná kapacita}}}
Spalné teplo na m³
Spalné teplo na kg
Různé
Van der Waalsovy konstanty {{{van der Waalsovy konstanty}}}
Teplotní součinitel délkové roztažnosti {{{součinitel délkové roztažnosti}}}
Redoxní potenciál V
Elektronegativita {{{elektronegativita}}} (Paulingova stupnice)
Ionizační energie
Iontový poloměr {{{iontový poloměr}}} pm
Izotopy
izo výskyt t1/2 rozpad en. MeV prod.
5 -
{{{výskyt}}} je stabilní s neutrony
je stabilní s neutrony
je stabilní s neutrony
Bezpečnost


R-věty
S-věty
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP.

Osmium, chemická značka Os, lat. Osmium je drahý kov modro-šedé barvy.

Chemické vlastnosti a výskyt[editovat | editovat zdroj]

Vysoce čisté osmium

Osmium bylo objeveno roku 1804. Ušlechtilý, značně tvrdý a křehký kov, elektricky i tepelně – středně dobře vodivý. Patří spolu s iridiem a platinou do tzv. triády těžkých platinových kovů. Společně s iridiem je prvkem s největší známou hustotou. V přírodě doprovází v rudách platinové kovy, hlavní naleziště jsou na Urale a v Americe.

Osmium je prvkem se značně nízkým zastoupením na Zemi i ve vesmíru. V zemské kůře je průměrný obsah osmia udáván v rozmezí 0,0015 – 0,003 mg/kg. Jeho koncentrace v mořské vodě je natolik nízká, že ji současnými analytickým postupy nelze spolehlivě odhadnout. Předpokládá se, že ve vesmíru připadá na jeden atom osmia přibližně 50 miliard atomů vodíku.

Chemicky je značně odolné a nejsnáze jej lze převést do roztoku po oxidačním alkalickém tavení s hydroxidem a peroxidem sodným. Zajímavá je také možnost oddělení osmia od ostatních platinových kovů destilací těkavého oxidu osmičelého OsO4 ze silně kyselých roztoků. Tato sloučenina je značně jedovatá a velmi nepříjemně zapáchá, což dalo osmiu i jeho jméno (řecky osme = zápach).

Osmium bývá někdy označováno jako prvek s největší hustotou neboli nejtěžší prvek (těsně před iridiem), protože podle přesných teoretických výpočtů z krystalové mřížky by dokonale čisté osmium mělo dosahovat hustoty 22,587 ± 0,009 g/cm³, zatímco iridium 22,562 ± 0,009 g/cm³.[1]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem ke svým mechanickým vlastnostem nemá ryzí kovové osmium žádné praktické využití. Používá se pouze ve slitinách s ostatními platinovými kovy např. pro výrobu velmi odolných hrotů plnicích per nebo pro některé chirurgické implantáty.

V chemickém průmyslu jsou při organické syntéze poměrně řídce užívány katalyzátory na bázi osmia, obvykle však také ve směsi s dalšími platinovými kovy.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
  • Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
  • Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
  • N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Reference[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Osmium ve Wikimedia Commons

  1. Arblaster, J. W.. Osmium, the Densest Metal Known. Platinum Metals Review. 1995, roč. 39, čís. 4, s. 164. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo osmium ve Wikislovníku