Osmium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Osmium
  [Kr] 4f14 5d6 6s2
  Os
76
 
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               
↓ Periodická tabulka ↓
Krystaly osmia
Krystaly osmia
Obecné
Název, značka, číslo Osmium, Os, 76
Cizojazyčné názvy lat. Osmium
Skupina, perioda, blok 8. skupina, 6. perioda, blok d
Chemická skupina Přechodné kovy
Vzhled stříbromodrý kov
Identifikace
Registrační číslo CAS
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost 190,23 g·mol−1
Atomový poloměr 135 pm
Kovalentní poloměr 144 pm
Elektronová konfigurace [Kr] 4f14 5d6 6s2
Oxidační čísla III, IV, VI, VIII
Elektronegativita (Paulingova stupnice) 2,2
Ionizační energie
Látkové vlastnosti
Krystalografická soustava Hexagonální
Mechanické vlastnosti
Hustota 22,59 g/cm³ (20 g/cm³ při teplotě tání)
Skupenství Pevné
Tvrdost 7,0
Rychlost zvuku 4 940 m·s−1 m/s
Termické vlastnosti
Tepelná vodivost 87,6 W·m−1·K−1 W⋅m−1⋅K−1
Termodynamické vlastnosti
Teplota tání 3033 (3306,15 K)
Teplota varu 5012 (5285,15 K)
Elektromagnetické vlastnosti
Měrný elektrický odpor 81,2 nΩ·m
Magnetické chování Paramagnetické
Osmium spectrum visible.png
Izotopy
I V (%) S T1/2 Z E (MeV) P
5 -
je stabilní s neutrony
je stabilní s neutrony
je stabilní s neutrony
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Ru
Rhenium Os Iridium

Hs

Osmium, chemická značka Os, lat. Osmium je drahý kov modro-šedé barvy.

Chemické vlastnosti a výskyt[editovat | editovat zdroj]

Vysoce čisté osmium

Osmium bylo objeveno roku 1804. Ušlechtilý, značně tvrdý a křehký kov, elektricky i tepelně – středně dobře vodivý. Patří spolu s iridiem a platinou do tzv. triády těžkých platinových kovů. Společně s iridiem je prvkem s největší známou hustotou. V přírodě doprovází v rudách platinové kovy, hlavní naleziště jsou na Urale a v Americe.

Osmium je prvkem se značně nízkým zastoupením na Zemi i ve vesmíru. V zemské kůře je průměrný obsah osmia udáván v rozmezí 0,0015 – 0,003 mg/kg. Jeho koncentrace v mořské vodě je natolik nízká, že ji současnými analytickým postupy nelze spolehlivě odhadnout. Předpokládá se, že ve vesmíru připadá na jeden atom osmia přibližně 50 miliard atomů vodíku.

Chemicky je značně odolné a nejsnáze jej lze převést do roztoku po oxidačním alkalickém tavení s hydroxidem a peroxidem sodným. Zajímavá je také možnost oddělení osmia od ostatních platinových kovů destilací těkavého oxidu osmičelého OsO4 ze silně kyselých roztoků. Tato sloučenina je značně jedovatá a velmi nepříjemně zapáchá, což dalo osmiu i jeho jméno (řecky osme = zápach).

Osmium bývá někdy označováno jako prvek s největší hustotou neboli nejtěžší prvek (těsně před iridiem), protože podle přesných teoretických výpočtů z krystalové mřížky by dokonale čisté osmium mělo dosahovat hustoty 22,587 ± 0,009 g/cm³, zatímco iridium 22,562 ± 0,009 g/cm³.[1]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem ke svým mechanickým vlastnostem nemá ryzí kovové osmium žádné praktické využití. Používá se pouze ve slitinách s ostatními platinovými kovy např. pro výrobu velmi odolných hrotů plnicích per nebo pro některé chirurgické implantáty.

V chemickém průmyslu jsou při organické syntéze poměrně řídce užívány katalyzátory na bázi osmia, obvykle však také ve směsi s dalšími platinovými kovy.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
  • Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
  • Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
  • N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Arblaster, J. W.. Osmium, the Densest Metal Known. Platinum Metals Review. 1995, roč. 39, čís. 4, s. 164. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo osmium ve Wikislovníku