Slitina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Slitina je tavením vzniklá směs kovu s dalšími kovy nebo jinými prvky či sloučeninami, obvykle ve formě pevného roztoku.

Slitiny získávají vlastnosti, které čisté kovy nemají, proto jsou ve velkém měřítku používány po celou historii lidského zpracování kovů.

Podle počtu složek se slitiny dělí na:

  • Binární – dvě složky
  • Ternární – tři složky
  • Kvartérní – čtyři složky

Na rozdíl od čistých kovů, nemá většina slitin ostrý bod tání. V určitém teplotním intervalu existuje slitina jako směs kapalné a pevné fáze. Některé slitiny ale při určitém poměru složek vykazují teplotu tání, která je nižší než teplota tání jednotlivých složek. Takové slitiny se nazývají eutektika.

Čisté kovy jsou ve srovnání se slitinami dobře elektricky vodivé a odolné proti korozi, ale měkké, tvárné a málo pevné. Aby např. kabely vedení vysokého napětí vydržely svou vlastní váhu a neroztrhly se, je třeba slevit na požadavcích na vodivost a použít slitinu, která vyniká mechanickými vlastnostmi. Zhoršení odolnosti vůči korozi a elektrické vodivosti se pak kompenzuje pomocí dodatečných příměsí, tzv. legur (mangan pro tvrdost, chrom pro odolnost vůči korozi, molybden pro vyšší tvarovou stálost za vysokých teplot).

Nejznámější slitiny[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo slitina ve Wikislovníku