Legování

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Legování (z něm. legieren, od lat. ligare, spojovat, svazovat) označuje metalurgický postup, při kterém se cíleně přiměšují legující prvky k hlavnímu kovu či slitině kovů za účelem zlepšení jeho užitných vlastností. To se děje buď již při vsázce nebo až po roztavení kovu. Příkladem je výroba oceli. Při slévání drahých kovů označuje legování přimísení přísady pro dosažení žádoucí ryzosti, barvy a podobně.

Legování oceli[editovat | editovat zdroj]

Legovaná ocel vzniká přidáním jiných kovů (prvků) do nízkouhlíkaté oceli. Nejčastěji je to molybden, mangan, nikl, chrom, vanad a křemík. Rozlišují se oceli nízkolegované (do 4 % jiných kovů) a vysokolegované, mezi něž patří také korozivzdorné oceli.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]