Drahé kovy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Drahé kovy
 
 
 
 
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               
Krystalické zlato z Latrobe
(NHM Londýn, váha 717 g)

Drahé kovy je obecné označení pro vzácné kovové prvky (nebo jejich slitiny), které se užívaly a užívají jako platidla, na výrobu mincí, šperků a podobně. Mezi drahé kovy se obvykle počítá zlato, stříbro a v menší míře platina. Další kovy platinové skupiny (palladium, rhodium atd.) se užívají ve zlatnictví jako přísady a k pokovování.[1]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Kromě vzácného výskytu a tudíž vysoké ceny se drahé kovy vyznačují také vysokou specifickou hmotností, malou chemickou reaktibilitou (vysokou odolností), krásným vzhledem, dobrou zpracovatelností a elektrickou vodivostí. Od pravěku se užívaly jako ozdoby, na výrobu šperků nebo posvátných předmětů a velmi brzy i jako platidlo.[2] Od starověku se z nich razily mince a do poloviny 20. století se k nim vázala hodnota některých měn. Mince z drahých kovů mívaly přesně stanovenu váhu a ryzost, podobně jako ingoty, v nichž se dnes s drahými kovy obchoduje.

Hlavní zástupci[editovat | editovat zdroj]

Světová produkce zlata
(V tunách za rok)
kov výskyt
v zem. kůře
cena k 7/2009
(USD/kg)
hustota
(g/cm3)
teplota tání
(°C)
Rhodium 1×10−9 46200 12,41 1964
Platina 5×10−9 37650 21,45 1768
Zlato 4×10−9 30590 19,30 1064
Palladium 1,5×10−8 8140 12,02 1555
Stříbro 7,5×10−8 439 10,49 962

Naleziště[editovat | editovat zdroj]

Při stoupajících cenách zejména zlata se jednak hledají nová naleziště, ale také nové technologie včetně recyklování odpadů a starých přístrojů. Roční produkce zlata se od roku 1900 zpětinásobila a dosahuje 2 500 tun ročně, produkce stříbra asi 20 000 tun. Mezi největší producenty zlata patří Čína, Jižní Afrika, USA, Austrálie a Rusko, mezi producenty stříbra Peru, Mexiko, Austrálie a Rusko.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Kvůli výborné elektrické vodivosti a odolnosti proti korozi se v současnosti velké množství zlata a stříbra spotřebuje v elektrotechnice, ve zdravotnictví a v dalších oborech. Velké množství stříbra spotřebovával fotografický průmysl. Velké množství zlata dnes slouží jako zlaté rezervy bank a jako soukromé investice.

Světový obchod[editovat | editovat zdroj]

S drahými kovy se, jako s jiným zbožím, obchoduje jako s komoditou na světových burzách. Základní a nejznámější je burza Londýn, ta zveřejňuje průběžně výsledky obchodování tzv. London FIX a London SPOT. Cena London FIX se udává většinou dopolední a odpolední, tedy London FIX AM a London FIX PM, ale cena London SPOT je aktuální online cena jako je například Forex. Světová cena drahých kovů je základně udávaná v dolarech za trojskou unci (USD/oz). Světová cena drahého kovu za trojskou unci se pak může přepočítat na cenu za gram v českých korunách. Zde jsou grafy za uplynulé tři roky s přepočtem za gram v českých korunách a to pro zlato, stříbro, platinu, palladium, rhodium:

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. K. Täubl, Zlatnictví, str. 19.
  2. K. Täubl, Zlatnictví, str. 11n.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • K. Täubl, Zlatnictví. Praha: SNTL 1976

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]