Francium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Francium
  [Rn] 7s1
223 Fr
87
 
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               
↓ Periodická tabulka ↓
Atom francia
Atom francia
Obecné
Název, značka, číslo Francium, Fr, 87
Cizojazyčné názvy lat. Francium
Skupina, perioda, blok 1. skupina, 7. perioda, blok s
Chemická skupina Alkalické kovy
Koncentrace v zemské kůře 7×10−19 ppm
Vzhled stříbrný radioaktivní kov
Identifikace
Registrační číslo CAS
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost (233,019 8)
Kovalentní poloměr 280 pm
Iontový poloměr (Fr+) 180 pm
Elektronová konfigurace [Rn] 7s1
Oxidační čísla I
Elektronegativita (Paulingova stupnice) 0,79
Ionizační energie
První 3,98 eV
Látkové vlastnosti
Krystalografická soustava krychlová tělesně centrovaná
Mechanické vlastnosti
Hustota 2,29 g/cm3 (100 °C)
Skupenství pevné
Termické vlastnosti
Molární atomizační entalpie 69,08 kJ/mol
Standardní molární entropie S° 94,20 J K-1 mol-1
Termodynamické vlastnosti
Teplota tání 27 (300,15 K)
Teplota varu 677 (950,15 K)
Elektromagnetické vlastnosti
Magnetické chování paragnetický
Bezpečnost
Radioaktivní
Radioaktivní
Izotopy
I V (%) S T1/2 Z E (MeV) P
221Fr přirozený 4,8 min α 6,457 217At
223Fr přirozený 22 min β- 1,149 223Ra

α 5,430 219At
224Fr přirozený 2 min β- - 224Ra
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Cs
Fr Radium

Francium (chemická značka Fr, latinsky Francium) je nejtěžší známý chemický prvek z řady alkalických kovů[1], jedná se o nestabilní, velmi silně radioaktivní prvek.

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Nejstabilnější izotop francia 223Fr má poločas rozpadu 22 minut[1] a podléhá β- rozpadu. Tento izotop vzniká i v přírodě a to α přeměnou aktinia. Francium se přeměňuje α rozpadem na astat, β+ rozpadem na radon nebo β- rozpadem na radium.

Za pokojové teploty je francium pevný kov s nejnižší hodnotou elektronegativity. Je velmi reaktivní a jeho sloučeniny se svými vlastnostmi podobají sloučeninám cesia. Téměř všechny soli francia jsou ve vodě rozpustné.

Fluorid francia (FrF) je sloučeninou s největším rozdílem elektronegativity mezi vázanými prvky.

Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Francium bylo objeveno až roku 1939 Margueritou Pereyovou v Paříži a pojmenováno bylo podle země svého objevu.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Francium se na Zemi vyskytuje v množství 7×10−19 ppm[1] (parts per milion = počet částic na 1 milion částic), toto by odpovídalo obsahu 15 g francia v zemské kůře o tloušťce 1 km. V přírodě se vyskytují izotopy francia 221Fr (vzniká v neptuniové řadě), 223Fr (vzniká v aktiniové řadě) a 224Fr (vzniká v thoriové řadě) a jeho stopy nalézáme v uranových a thoriových rudách[1]. V současné době je známo celkem 34 izotopů francia, všechny jsou značně nestálé a poměrně rychle podléhají radioaktivní přeměně. Uměle se francium připravuje protonovým bombardováním thoria.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
  • Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
  • Jursík F.: Anorganická chemie nekovů. 1. vyd. 2002. ISBN 80-7080-504-8
  • Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
  • N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9
  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Chemické a analytické tabulky (viz literatura), strana 42., část o franciu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]