Meitnerium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Meitnerium
  předpokládaná [Rn] 5f14 6d7 7s2[1][2]
(276) Mt
109
 
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               
↓ Periodická tabulka ↓
Electron shell 109 Meitnerium - no label.svg
Obecné
Název, značka, číslo Meitnerium, Mt, 109
Cizojazyčné názvy lat. Meitnerium
Skupina, perioda, blok 9. skupina, 7. perioda, blok d
Chemická skupina neznámé
Identifikace
Registrační číslo CAS
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost 276,15
Atomový poloměr předpokládaný 122 pm[1]
Kovalentní poloměr předpokládaný 129 pm[3]
Elektronová konfigurace předpokládaná [Rn] 5f14 6d7 7s2[1][2]
Oxidační čísla předpokládané IX, VIII, VI, IV, III, I
Ionizační energie
První předpokládaná 800,8 kJ/mol[1]
Druhá předpokládaná 1 823,6 kJ/mol[1]
Třetí předpokládaná 2 904,2 kJ/mol[1]
Látkové vlastnosti
Krystalografická soustava předpokládaná krychlová tělesně centrovaná[4]
Mechanické vlastnosti
Hustota předpokládaná 37,4 g/cm3[1]
Skupenství předpokládané pevné[4]
Elektromagnetické vlastnosti
Magnetické chování předpokládané paramagnetické[5]
Bezpečnost
Radioaktivní
Radioaktivní
I V (%) S T1/2 Z E (MeV) P

{{{izotopy}}}

Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Ir
Hassium Mt Darmstadtium

Meitnerium, chemická značka Mt (lat. Meitnerium), je sedmnáctým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic.

Meitnerium doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty. Při své poloze v Periodické tabulce prvků by svými vlastnostmi mělo připomínat iridium.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Lise Meitnerová a Otto Hahn

První přípravu prvku s atomovým číslem 109 oznámili němečtí fyzici Peter Armbruster a Gottfried Münzenberg 29. srpna roku 1982 z Ústavu pro výzkum těžkých iontů v německém Darmstadtu.[6] Bombardováním izotopu bismutu jádry atomu železa získali izotop 266Mt s poločasem rozpadu přibližně 1,7 ms.

 209
83
 Bi +  58
26
 Fe →  266
109
 Mt +  1
0
 n

Prvek byl poté pojmenován po rakouské matematičce a fyzičce Lise Meitnerové a zasedání IUPAC v roce 1997 toto pojmenování schválilo.

Izotopy[editovat | editovat zdroj]

Doposud je známo 7 následujících izotopů meitneria:

Izotop Rok objevu Reakce Poločas rozpadu
266Mt 1982 209Bi(58Fe,n) 1,7 ms
268Mt 1994 209Bi(64Ni,n) 42 ms
270Mt 2004 209Bi(70Zn,n) 5 ms
274Mt 2006 237Np(48Ca,3n) 0,44 s
275Mt 2003 243Am(48Ca,4n) 9,7 ms
276Mt 2003 243Am(48Ca,3n) 0,72 s
278Mt 2009 294Uus(—,4α) 7,6 s[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f Haire, Richard G.(2006)."Transactinides and the future elements", The Chemistry of the Actinide and Transactinide Elements, 3rd, Dordrecht, The Netherlands: Springer Science+Business Media. ISBN 1-4020-3555-1. 
  2. Thierfelder, C. (2008).  "Dirac-Hartree-Fock studies of X-ray transitions in meitnerium". The European Physical Journal A 36 (2): 227. doi:10.1140/epja/i2008-10584-7. Bibcode2008EPJA...36..227T. 
  3. Chemical Data. Meitnerium - Mt, Royal Chemical Society
  4. a b  "First-principles calculation of the structural stability of 6d transition metals"(2011). Physical Review B 84 (11). doi:10.1103/PhysRevB.84.113104. Bibcode2011PhRvB..84k3104O. 
  5.  "Hartree–Fock–Roothaan energies and expectation values for the neutral atoms He to Uuo: The B-spline expansion method"(2009). Atomic Data and Nuclear Data Tables 95 (6): 836. doi:10.1016/j.adt.2009.06.001. Bibcode2009ADNDT..95..836S. 
  6. Münzenberg, G.. Observation of one correlated α-decay in the reaction 58Fe on 209Bi→267109. Zeitschrift für Physik a Atoms and Nuclei. 1982, roč. 309, s. 89. DOI:10.1007/BF01420157.  
  7. Interactive Chart of Nuclides. Meitnerium 278. National Nuclear Data Center, Brookhaven National Laboratory. (anglicky)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]