Darmstadtium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání



Ds

Pt

MeitneriumDarmstadtiumRoentgenium

  [Rn] 5f14 6d9 7s1
(odhad založen na platině)
A Ds
110
 
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               
↓Periodická tabulka prvků↓
Obecné
Název (lat.), značka, číslo Darmstadtium (Darmstadtium), Ds , 110
Registrační číslo CAS 54083-77-1
Umístění v PSP skupina,

7. perioda, blok d

Char. skupina nespecifikováno
Hmotnostní zlomekzem. kůře {{{hmotnostní zlomek v zemské kůře}}} ppm
Konc. v mořské vodě {{{koncentrace v mořské vodě}}} mg/l
Počet přírodních izotopů {{{počet přírodních izotopů}}}
Vzhled {{{vzhled}}}
[[Soubor:|255px|]]
[[Soubor:{{{spektrum}}}|255px|Emisní spektrum]]
Atomové vlastnosti
Rel. at. hmotnost (282)
Atomový poloměr pm
Kovalentní poloměr {{{kovalentní poloměr}}} pm
van der Waalsův poloměr {{{van der waalsův poloměr}}} pm
Elektronová konfigurace [Rn] 5f14 6d9 7s1
(odhad založen na platině)
Elektronů v hladinách {{{elektronů ve slupkách}}}
Oxidační číslo {{{oxidační čísla}}}
Fyzikální vlastnosti
Skupenství Pravděpodobně pevné
Krystalová struktura {{{krystalová struktura}}}
Hustota
Kritická hustota {{{kritická hustota}}} g cm−3
Tvrdost (Mohsova stupnice)
Magnetické chování {{{magnetické chování}}}
Měrná magnetická susceptibilita {{{magnetická susceptibilita}}}
Teplota tání °C ( K)
Teplota varu °C ( K)
Kritická teplota {{{kritická teplota c}}} °C ({{{kritická teplota k}}} K)
Teplota trojného bodu {{{teplota trojného bodu c}}} °C ({{{teplota trojného bodu k}}} K)
Teplota přechodu do supravodivého stavu {{{teplota supravodivosti}}}
Teplota změny krystalové modifikace {{{teplota změny modifikace}}}
Tlak trojného bodu {{{tlak trojného bodu}}} kPa
Kritický tlak {{{kritický tlak}}} kPa
Molární objem {{{molární objem}}} · 10−6 m3/mol
Dynamický viskozitní koeficient {{{dynamický viskozitní koef.}}}
Kinematický viskozitní koeficient {{{kinematický viskozitní koef.}}}
Tlak nasycené páry {{{tlak nasycené páry}}}
Rychlost zvuku {{{rychlost zvuku}}} m/s
Index lomu {{{index lomu}}}
Relativní permitivita {{{relativní permitivita}}}
Elektrická vodivost {{{elektrická vodivost}}} S·m−1
Měrný elektrický odpor {{{elektrický odpor}}}
Teplotní součinitel el. odporu {{{součinitel elektrického odporu}}}
Tepelná vodivost {{{tepelná vodivost}}} W·m−1·K−1
Povrchové napětí {{{povrchové napětí}}}
Termodynamické vlastnosti
Skupenské teplo tání
Specifické teplo tání {{{spec. teplo tání}}}
Skupenské teplo varu
Specifické teplo varu {{{spec. teplo varu}}}
Molární atomizační entalpie {{{molární atomizační entalpie}}}
Entalpie fázové přeměny modifikace {{{entalpie fázové přeměny modifikace}}}
absolutní entropie {{{absolutní entropie}}}
Měrná tepelná kapacita {{{měrná tepelná kapacita}}}
Molární tepelná kapacita
Spalné teplo na m³ {{{spalné teplo na m3}}}
Spalné teplo na kg {{{spalné teplo na kg}}}
Různé
Van der Waalsovy konstanty {{{van der Waalsovy konstanty}}}
Teplotní součinitel délkové roztažnosti {{{součinitel délkové roztažnosti}}}
Redoxní potenciál {{{elektrodový potenciál}}} V
Elektronegativita (Paulingova stupnice)
Ionizační energie
Iontový poloměr {{{iontový poloměr}}} pm
Bezpečnost


R-věty {{{R-věty}}}
S-věty {{{S-věty}}}
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP.
scéma rozpadu 270Ds

Darmstadtium, chemická značka Ds (lat. Darmstadtium), je transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic.

Darmstadtium je radioaktivní kovový prvek, který doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty. Podle své polohy v periodické tabulce prvků by svými vlastnostmi mělo připomínat platinu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První přípravu prvku s atomovým číslem 110 oznámili němečtí fyzici 9. listopadu roku 1994 z Ústavu pro výzkum těžkých iontů v německém Darmstadtu. Bombardováním izotopu olova jádry atomu niklu získali izotop 269Ds.[1]

208
82
Pb + 62
28
Ni → 269
110
Ds + 1
0
n

V rámci této série experimentů bylo použito i těžší jádro atomu niklu s nukleonovým číslem 64 s výsledkem:[2]

Kongresové a vědecké centrum v Darmstadtu
208
82
Pb + 64
28
Ni → 271
110
Ds + 1
0
n

Prvek byl poté pojmenován podle jména města, v němž vznikl – německém Darmstadtu a zasedání IUPAC v roce 2003 toto pojmenování schválilo.

Známé izotopy[editovat | editovat zdroj]

Doposud je známo 6 následujících izotopů darmstadtia, přičemž je pravděpodobné, že izotopy s nukleonovým číslem 270, 271 a 281 se vyskytují ve 2 isomerních modifikacích s různým poločasem rozpadu:

Izotop Rok objevu Použitá reakce Poločas rozpadu
269Ds 1994 208Pb(62Ni,n) 0,17 ms
270Dsg,m 2000 207Pb(64Ni,n) 0,10 ms a 6 ms
271Dsg,m 1994 208Pb(64Ni,n) 1,63 ms a 69 ms
273Ds 1996 244Pu(34S,5n) 170 ms
279Ds 2002 244Pu(48Ca,5n) 0,20 ms
281aDs 1999 244Pu(48Ca,3n) 11 s
281bDs ? 1999 244Pu(48Ca,3n) 3,7 min

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Hofmann, S.. Production and decay of 269110. Zeitschrift für Physik a Hadrons and Nuclei. 1995, roč. 350, s. 277. DOI:10.1007/BF01291181.  
  2. Hofmann, S. Reports on Progress in Physics. 1998, roč. 61, s. 639. DOI:10.1088/0034-4885/61/6/002.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Periodická tabulka prvků
s prvky f prvky d prvky p prvky
H He
Li Be B C N O F Ne
Na Mg Al Si P S Cl Ar
K Ca Sc Ti V Cr Mn Fe Co Ni Cu Zn Ga Ge As Se Br Kr
Rb Sr Y Zr Nb Mo Tc Ru Rh Pd Ag Cd In Sn Sb Te I Xe
Cs Ba La Ce Pr Nd Pm Sm Eu Gd Tb Dy Ho Er Tm Yb Lu Hf Ta W Re Os Ir Pt Au Hg Tl Pb Bi Po At Rn
Fr Ra Ac Th Pa U Np Pu Am Cm Bk Cf Es Fm Md No Lr Rf Db Sg Bh Hs Mt Ds Rg Cn Uut Fl Uup Lv Uus Uuo
Alkalické kovy Kovy alkalických zemin Lanthanoidy Aktinoidy Přechodné kovy Nepřechodné kovy Polokovy Nekovy Halogeny Vzácné plyny nespecifikováno