Bohrium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bohrium
  předpokládaná [Rn] 5f14 6d5 7s2
(založeno na rheniu)
(270) Bh
107
 
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               
↓ Periodická tabulka ↓
Obecné
Název, značka, číslo Bohrium, Bh, 107
Cizojazyčné názvy lat. Bohrium
Skupina, perioda, blok 7. skupina, 7. perioda, blok d
Chemická skupina Přechodné kovy
Identifikace
Registrační číslo CAS
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost 270
Elektronová konfigurace předpokládaná [Rn] 5f14 6d5 7s2
(založeno na rheniu)
Mechanické vlastnosti
Skupenství předpokládané pevné
Bezpečnost
Radioaktivní
Radioaktivní
I V (%) S T1/2 Z E (MeV) P

{{{izotopy}}}

Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Re
Seaborgium Bh Hassium

Bohrium (chemická značka Bh) je patnáctý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic.

Bohrium doposud nebylo izolováno v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty. Při své poloze v periodické tabulce prvků by svými vlastnostmi mělo připomínat rhenium, jeho oxidy by tedy měly být kyselinotvorné.

Jeho nejstabilnější známý izotop 270Bh má poločas přeměny 60 sekund.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Niels Bohr

První přípravu prvku s atomovým číslem 107 ohlásila skupina vedená Georgijem Fljorovem v roce 1976 v laboratořích Ústavu jaderného výzkumu v Dubně v bývalém Sovětském svazu. Bombardováním izotopu bismutu jádry atomu chromu získali izotop 261Bh s poločasem přeměny přibližně 10 milisekund.

 209
83
 Bi +  54
24
 Cr →  261
107
 Bh +  1
0
 n

Potvrzení této jaderné syntézy se podařilo roku 1981 v Ústavu pro výzkum těžkých iontů v německém Darmstadtu. Zde byl také syntetizován izotop 262Bh s delší dobou života.

Prvotní návrh na pojmenování nového prvku zněl nielsbohrium na počest dánského fyzika Nielse Bohra. Později na zasedání IUPAC v roce 1997 definitivně potvrzeno pojmenování prvku bohrium s chemickou značkou Bh. V Rusku se názvem nielsbohrium (chemický symbol Ns) označuje prvek dubnium.

Izotopy[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Izotopy bohria.

Doposud je známo následujících 16 izotopů bohria:

Izotop Rok objevu Reakce Poločas rozpadu
260Bh 2007 209Bi(52Cr,n) 35 ms
261Bh 1989 209Bi(54Cr,2n) 11,8 ms
262Bh 1981 209Bi(54Cr,n) 22 ms
263Bh ?
264Bh 1994 209Bi(64Ni,n) 0,44 s
265Bh 2004 243Am(26Mg,4n) 0,9 s
266Bh 2004 209Bi(70Zn,n) 1,7 s
267Bh 2000 249Bk(22Ne,4n) 17 s
268Bh ?
269Bh ?
270Bh 2006 237Np(48Ca,3n) 60 s
271Bh ?
272Bh 2003 243Am(48Ca,3n) 10 s
273Bh ?
274Bh 0,9 min
275Bh ?

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]