Georgij Fljorov

Georgij Fljorov
Georgij Fljorov
Narození	17. únorajul. / 2. března 1913greg.; Rostov na Donu
Úmrtí	19. listopadu 1990 (ve věku 77 let); Moskva
Místo pohřbení	Novoděvičí hřbitov
Bydliště	Ruská sovětská federativní socialistická republika
Alma mater	Petrohradská státní polytechnická univerzita
Povolání	fyzik, vynálezce a jaderný fyzik
Zaměstnavatel	Spojený ústav jaderných výzkumů v Dubně
Ocenění	Kurčatovova medaile (1989); Řád rudé hvězdy; Leninova cena; D. I. Mendeleyev Gold Medal; Řád Vlastenecké války 2. třídy; … více na Wikidatech
Politická strana	Komunistická strana Sovětského svazu
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Georgij Nikolajevič Fljorov [fľorov] (také psán Flerov, rusky Геооргий Николаевич Флёров; 2. března 1913 – 19. listopadu 1990) byl sovětský jaderný fyzik, známý především díky objevu spontánního štěpení. V roce 2012 byl prvek 114 flerovium pojmenován po výzkumné laboratoři Spojeného ústavu jaderných výzkumů nesoucí jeho jméno.^[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Fljorov se narodil v Rostově na Donu. Chodil do Leningradského polytechnického institutu (nyní známého jako Petrohradská státní polytechnická univerzita) kde se zaměřil na fyziku tepla a jadernou fyziku.

Proslul svým dopisem Stalinovi v dubnu 1942, z doby kdy sloužil jako poručík letectva. V dopise poukázal na okolnost, že ve Spojených státech, Velké Británii a Německu zcela vymizely vědecké publikace týkající se jaderného štěpení.^[2] Fljorov naléhal, aby se bez odkladů začala budovat uranová bomba^[3], což nakonec vedlo ke vzniku projektu sovětské atomové bomby.

V roce 1940 objevil s Konstantinem Petržakem spontánní štěpení. Rovněž deklaroval objev dvou nových transuranů: seaborgia^[4] a bohria.^[5]

Založil Fljorovovu laboratoř jaderných reakcí (FLNR), jednu z hlavních laboratoří Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně v roce 1957 a byl jejím ředitelem až do roku 1989. Během tohoto období byl také předsedou Vědecké Rady Akademie Věd SSSR.

Vyznamenání a ocenění[editovat | editovat zdroj]

Hrdina socialistické práce (1949)
Leninův řád (1949, 1983)
Řád říjnové revoluce (1973)
Řád vlastenecké války, 1. třída (1985)
Leninova cena (1967)
Stalinova cena (1946, 1949)
Státní cena SSSR (1975)
Čestný občan Dubny
Prvek flerovium (atomové číslo 114) pojmenován po něm

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Georgy Flyorov na anglické Wikipedii.

↑ BROWN, Mark. Two Ultraheavy Elements Added to Periodic Table. Wired. 6 June 2011. Dostupné online [cit. 6 June 2011].
↑ Kean, Sam. The Disappearing Spoon: And Other True Tales of Madness, Love, and the History of the World from the Periodic Table of the Elements. [s.l.]: Little, Brown, 12 July 2010. Dostupné online. ISBN 978-0-316-08908-1. S. 86–.
↑ Cochran TB et al. (1995) Making the Russian bomb from Stalin to Yeltsin Archivováno 14. 12. 2010 na Wayback Machine.. Natural Resources Defense Council
↑ Oganesyan Yu.Ts.; TRET'YAKOV YU.P.; M'INOV A.S.; DEMIN A.G.; A.A. PLEVE A.A.; TRET'YAKOVA S.P.; PLOTKO V.M. Synthesis of neutron-deficient isotopes of fermium, kurchatovium, and element 106. JETP Letters. 1974, s. 265. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14. Bibcode 1974JETPL..20..265O. Original Russian version Archivováno 27. 10. 2016 na Wayback Machine..
↑ Oganesyan Yu.Ts.; DEMIN A.G.; DANILOV N.A.; IVANOV M.P.; IL'INOV A.S.; KOLESNIKOV N.N.; MARKOV B.M. Synthesis of neutron-deficient isotopes of fermium, kurchatovium, and element 106. JETP Letters. 1976, s. 277. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14. Bibcode 1976JETPL..23..277O. Original Russian version Archivováno 14. 7. 2014 na Wayback Machine..

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Georgij Fljorov na Wikimedia Commons
Anotovaná bibliografie Georgije Fljorova z Alsoské digitální knihovny
Návrh Fljorova dopisu Stalinovi

[1] BROWN, Mark. Two Ultraheavy Elements Added to Periodic Table. Wired. 6 June 2011. Dostupné online [cit. 6 June 2011].

[2] Kean, Sam. The Disappearing Spoon: And Other True Tales of Madness, Love, and the History of the World from the Periodic Table of the Elements. [s.l.]: Little, Brown, 12 July 2010. Dostupné online. ISBN 978-0-316-08908-1. S. 86–.

[3] Cochran TB et al. (1995) Making the Russian bomb from Stalin to Yeltsin Archivováno 14. 12. 2010 na Wayback Machine.. Natural Resources Defense Council

[4] Oganesyan Yu.Ts.; TRET'YAKOV YU.P.; M'INOV A.S.; DEMIN A.G.; A.A. PLEVE A.A.; TRET'YAKOVA S.P.; PLOTKO V.M. Synthesis of neutron-deficient isotopes of fermium, kurchatovium, and element 106. JETP Letters. 1974, s. 265. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14. Bibcode 1974JETPL..20..265O. Original Russian version Archivováno 27. 10. 2016 na Wayback Machine..

[5] Oganesyan Yu.Ts.; DEMIN A.G.; DANILOV N.A.; IVANOV M.P.; IL'INOV A.S.; KOLESNIKOV N.N.; MARKOV B.M. Synthesis of neutron-deficient isotopes of fermium, kurchatovium, and element 106. JETP Letters. 1976, s. 277. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14. Bibcode 1976JETPL..23..277O. Original Russian version Archivováno 14. 7. 2014 na Wayback Machine..

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]