Lawrencium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lawrencium
  [Rn] 7s2 5f14 7p1
(262) Lr
103
 
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               
↓ Periodická tabulka ↓
Electron shell 103 Lawrencium - no label.svg
Obecné
Název, značka, číslo Lawrencium, Lr, 103
Cizojazyčné názvy lat. Lawrencium
Skupina, perioda, blok 3. skupina, 7. perioda, blok f
Chemická skupina Aktinoidy
Identifikace
Registrační číslo CAS
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost 262,11
Iontový poloměr Lr2+: 112 pm,
Lr3+: 94 pm
Elektronová konfigurace [Rn] 7s2 5f14 7p1
Oxidační čísla III
Elektronegativita (Paulingova stupnice) 1,3
Ionizační energie
První 443,8 kJ/mol
Druhá 1428,0 kJ/mol
Třetí 2219,1 kJ/mol
Mechanické vlastnosti
Skupenství předpokládané pevné
Bezpečnost
Radioaktivní
Radioaktivní
I V (%) S T1/2 Z E (MeV) P

{{{izotopy}}}

Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Lu
Nobelium Lr Rutherfordium

Lawrencium, chemická značka Lr (lat. Lawrencium), je patnáctým (posledním) členem z řady aktinoidů, jedenáctým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader kalifornia.

Lawrencium je radioaktivní kovový prvek, který doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty. Vyzařuje α a γ záření a je silným zdrojem neutronů, proto je nutno s ním manipulovat za dodržování bezpečnostních opatření pro práci s radioaktivními materiály. O jeho sloučeninách a jejich chemickém chování je známo velmi málo.

Lawrencium se v přírodě nevyskytuje. Je to uměle připravený kovový prvek z řady transuranů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ernest Orlando Lawrence

Lawrencium bylo poprvé připraveno 14. února roku 1961 v laboratořích kalifornské university v Berkeley za pomoci nového lineárního urychlovače částic. Při uvedeném experimentu byl bombardován terč z izotopů kalifornia o hmotnosti 3 mg jádry boru 10B a 11B a bylo získáno lawrencium 257Lr s poločasem rozpadu 4,2 sekund.

 252
98
 Cf +  11
5
 B →  258
103
 Lr + 5  1
0
 n

Za jeho objevitele jsou označováni Albert Ghiorso, Almon Larsh, Robert M. Latimer a Torbjørn Sikkeland. Prvek byl pojmenován na počest vynálezce cyklotronu Ernesta O. Lawrence. Je zajímavé, že zpočátku byl tomuto prvku přiřazen symbol Lw, ale v roce 1997 na zasedání IUPAC v Ženevě byla značka lawrencia změněna na Lr.

Roku 1967 v laboratořích Ústavu jaderného výzkumu v Dubně v bývalém Sovětském svazu oznámili pozorovaný vznik izotopu lawrencia 256Lr po reakci jader americia 243Am s atomovým jádrem kyslíku 18O.[zdroj?]

 243
95
 Am +  18
8
 O →  256
103
 Lr + 5  1
0
 n

Izotopy[editovat | editovat zdroj]

Dodnes je známo celkem 12 izotopů lawrencia, z nichž nejstabilnější je 262Lr s poločasem rozpadu 216 minut.

Izotop Rok objevu Reakce Poločas rozpadu
252Lr 2001 209Bi(50Ti,3n) 0,36 s
253Lrg 1985 209Bi(50Ti,2n) 1,49 s
253Lrm 2001 209Bi(50Ti,2n) 0,57 s
254Lr 1985 209Bi(50Ti,n) 13 s
255Lr 1970 243Am(16O,4n) 21,5 s
256Lr 1961 ? 1965 ? 1968 ? 1971 252Cf(10B,6n) 27 s
257Lr 1958 ? 1971 249Cf(15N,α3n) 0,65 s
258Lr 1961 ? 1971 249Cf(15N,α2n) 4,1 s
259Lr 1971 248Cm(15N,4n) 6,2 s
260Lr 1971 248Cm(15N,3n) 2,7 min
261Lr 1987 254Es + 22Ne 44 min
262Lr 1987 254Es + 22Ne 3,6 hodiny

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků II. 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9
  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]