Neutron

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Neutron (n)
Vnitřní struktura neutronu: dva kvarky d a jeden kvark u.
Vnitřní struktura neutronu: dva kvarky d a jeden kvark u.
Obecné vlastnosti
Klasifikace Hadrony
Baryony
Fermiony
Složení 2 kvarky d, 1 kvark u
Antičástice antineutron
Fyzikální vlastnosti
Klidová hmotnost 939,565 4133(58)[1] MeV/c2
1,674 927 471(21)×10−27[1] kg
Elektrický náboj e
C
Magnetický moment −1,913 042 73(45)[1] μN
Dipólový moment < 2,9×10−26[2] e·cm
Spin 12
Izospin 12
Stř. doba života 881,5(1,5) s[2] (mimo jádro)
Interakce slabá interakce, silná interakce
Historie
Předpověď Ernest Rutherford (1920)
Objev James Chadwick (1932)

Ve fyzice je neutron jedna ze základních stavebních částic atomového jádra, subatomární částice bez elektrického náboje (tzn. neutrální částice) a o hmotnosti 940 MeV/c2 (jen mírně víc než proton se svými 1,7×10−27 kg a přibližně 1839krát hmotnější než elektron).

Mimo atomové jádro je neutron nestabilní se střední dobou života 881,5 ± 1,5 sekund[2] (zhruba 14,7 minut), přičemž se rozpadá na proton, elektron a elektronové antineutrino. Tento proces (tzv. beta rozpad) způsobuje radioaktivní přeměnu některých jader.

Neutron se řadí mezi baryony, tj. je to hadron složený celkem ze tří kvarků, má poločíselný spin = (tj. je to fermion) a izospin = .

Neutron se skládá ze dvou kvarků d a jednoho u, které se přitahují silnou interakcí, zprostředkovanou gluony. Antičásticí neutronu je antineutron. Protony a neutrony se často označují společným názvem jako tzv. nukleony.

Neutron je společně s protonem a elektronem základní stavební částicí veškeré známé hmoty, neboť má vliv na vlastnosti atomu.

Jádra všech atomů vyjma nejběžnějšího izotopu vodíku se skládají z protonů a neutronů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ač byl neutron teoreticky předpovězen už na přelomu 19. a 20. století, experimentální důkaz včetně vysvětlení podal až James Chadwick v roce 1932. Publikoval jej v Nature 2. února. Měření, která neutron detekovala, provedli před tím i další fyzikové, ale mylně je interpretovali jako záření gama.

Dělení neutronů[editovat | editovat zdroj]

Neutrony se mohou dělit podle energie na:

  • chladné neutrony <0,002 eV
  • tepelné neutrony 0,002 – 0,5 eV
  • rezonanční neutrony 0,5 – 1000 eV
  • neutrony středních energií 1 keV – 500 keV
  • rychlé neutrony 500 keV – 10 MeV
  • neutrony s vysokými energiemi 10 MeV – 50 MeV
  • neutrony s velmi vysokými energiemi >50 MeV

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Adjustace konstant CODATA 2014. Dostupné online. NIST, 2014 (anglicky)
  2. a b c K. Nakamura et al., The Review of Particle Physics. J. Phys. G 37, 075021 (2010), 2011 partial update [1]

Související články[editovat | editovat zdroj]


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]