Tritium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Triton (částice))
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tritium
  1s1
3 T
1
 
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               
Svítící tritiový prstenec

Svítící tritiový prstenec

Obecné
Název, značka, číslo Tritium, T, 1
Cizojazyčné názvy lat. Tritium
Skupina, perioda, blok 1. skupina, 1. perioda, blok s
Chemická skupina Nekovy
Vzhled bezbarvý plyn
Identifikace
Registrační číslo CAS
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost 3,016 049
Elektronová konfigurace 1s1
Oxidační čísla −I, I
Mechanické vlastnosti
Hustota 0,281 g/dm3
Skupenství plynné
Termické vlastnosti
Tepelná vodivost 134 W·m−1·K−1 (30 K, kapalina)
Termodynamické vlastnosti
Teplota tání −252,5 °C (20,65 K)
Teplota varu −248,11 °C (25,04 K)
Teplota trojného bodu T3 −252,53 °C (20,62 K)
Tlak trojného bodu p3 21,55 kPa
Kritická teplota Tk −229 °C (44,15 K)
Izotopy
I V (%) S T1/2 Z E (MeV) P
3T 12,32 let β− 3He
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
T
triton (t, 3H+, T+)
Obecné vlastnosti
Klasifikace složená částice (atomové jádro)
Složení p + 2×n
Antičástice antitriton (p + 2×n)
Fyzikální vlastnosti
Klidová hmotnost 2808,921 132 98(85)[1] MeV/c2
5,007 356 7446(15) × 10−27[1] kg
Elektrický náboj +1 e
1,602 176 634 × 10−19[1] C
Magnetický moment 2,978 962 4656(59)[1] μN
Spin ½

Tritium je radioaktivní izotop vodíku (3H). Jádro tritia (jako částice se nazývá triton) obsahuje jeden proton a dva neutrony, zatímco normální vodíkové jádro sestává pouze z jednoho protonu. Jeho relativní atomová hmotnost je 3,016049. Za standardního tlakuteploty je to plyn (T2 neboli 3H2).

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Tritium se vlivem ionizujícího zářenívesmíru vyskytuje ve vrchních vrstvách zemské atmosféry a ve stopovém množství i v běžné vodě.[2]

Fyzikálně-chemické vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Ciferník hodinek osvětlený tritiem

Tritium je beta zářič), při svém rozpadu produkuje elektron (e), antineutrino (νe) a vzniká 3He. Poločas rozpadu je 12,32 let.

Někdy mu bývá přiřazována i chemická značka T, přestože se nejedná o jiný prvek. Ve sloučeniněkyslíkem tvoří tritiovou vodu T2O.

Nebezpečnost[editovat | editovat zdroj]

I když jde o beta zářič, jeho nebezpečnost je jen minimální.[3] Záření tritia zastaví už 6 mm silná vrstva vzduchu. Určité nebezpečí by hrozilo pouze při jeho požití, vdechnutí nebo kontaminaci pokožky na citlivém místě.

Relativní bezpečnost tritia reflektoval v roce 2019 i SÚJB, když opatřením obecné povahy prodejcům typově schválených GTLS výrobků, jejichž aktivita nepřesahuje 20 GBq, zrušil povinnost získání individuálního povolení k tomuto prodeji. V odůvodnění opatření SÚJB dovozuje, že používání těchto výrobků nezpůsobí jejich uživatelům zvýšení efektivní dávky ionizujícího záření o více než 10 µSv/rok, což je považováno za zanedbatelnou hodnotu.[4]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Tritia se využívá jako trvalého zdroje slabého světla, někdy označovaného jako GTLS (Gaseous Tritium Light Source). Plynné tritium je uzavřeno v skleněných mikrokapslích, na jejichž stěně je vrstva fosforeskující látky, která vlivem dopadajícího beta záření svítí. Obvykle se používá ZnS, u něhož je možné přidáním jiných látek měnit barvu světla. Nejintenzivnější je zelené světlo, ale zářič může svítit i žlutě, modře, fialově, červeně apod.[5]

Používá se na ciferníky hodinek, mířidla zbraní, jako přívěsky nebo nouzové svítilny.

Další obrázky[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d CODATA Internationally recommended 2018 values of the Fundamental Physical Constants. NIST, květen 2019. Dostupné online (PDF) (anglicky)
  2. Frequently Asked Questions: Tritium [online]. Canadian Nuclear Safety Commission [cit. 2013-02-21]. Kapitola Q8. Dostupné online. (anglicky)  – neplatný odkaz !
  3. Nuclide Safety Data Sheet Hydrogen-3 [online]. [cit. 2006-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-09-08. 
  4. https://www.sujb.cz/fileadmin/sujb/docs/radiacni-ochrana/OOP_spotrebnivyrobky.pdf
  5. Tritium, iluminace, GTLS – jak to celé funguje? [online]. TritiumShop [cit. 2013-02-21]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]